Konečnou dohodu je ještě třeba dohodnout s Evropským parlamentem, který chce snížení o 60 procent.
Vedoucí představitelé EU se v pátek dohodli, že zvýší cíl snížení emisí bloku do roku 2030 na 55 procent - což je důležitý krok pro cíl evropské zelené dohody dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
„Evropa je lídrem v boji proti změně klimatu,“ tweetoval v pátek ráno předseda Evropské rady Charles Michel.
Jednání se zastavila přes noc kvůli obavám, že by chudší země závislé na uhlí ve střední a východní Evropě musely nést hlavní část nákladů na zvýšení cíle ze současných 40 procent.
Aby bylo možné tyto obavy zmírnit, konečný text je ujistil o finanční a regulační podpoře. Dohoda také poskytuje záruky, že mohou použít jadernou energii a zemní plyn k nahrazení špinavějších fosilních paliv.
Dohoda rovněž požaduje reformu systému obchodování s emisemi, k tomu má sloužit Modernizační fond, aby poskytoval větší podporu chudším zemím závislým na uhlí. To je zaměřeno zejména na Polsko, které bylo největším zdržením až do konce, uvedli úředníci.
Cíle do roku 2030 budou splněny kolektivně, nikoli na národní úrovni - další starostí Středoevropanů je, což pravděpodobně vyvolá budoucí konflikty ohledně toho, jak rychle bude každá země snižovat své znečištění.
Nový cíl bude počítat emise absorbované využíváním půdy a lesy, což mu zajistí náskok několika procentních bodů – to ovšem znepokojuje bojovníky za klima.
Konečnou dohodu je ještě třeba dohodnout s Evropským parlamentem, který je chce snížit o 60 procent, ale je nepravděpodobné, že by dosáhl výrazného pokroku proti Radě.
Dosažení přísnějšího cíle do roku 2030 znamená v příštím roce novou obrovskou regulační implementaci ze strany Komise zaměřenou na každé odvětví hospodářství.
Nový cíl je klíčovou součástí nového závazku Pařížské dohody EU, který představí v sobotu na klimatickém summitu OSN. Zdroj: https://www.politico.eu/article/eu-leaders-agree-to-cut-emissions-55-percent-by-2030/
Naplnění vyššího emisního cíle prostřednictvím budov a obnovitelných zdrojů je pro českou ekonomiku příležitost
V Česku nyní oproti roku 1990 vypouštíme o 35 % emisí méně. Naplnění většiny ze zbývajících 20 procentních bodů renovacemi budov a rozvojem obnovitelných zdrojů energie (OZE) přinese přes 900 miliard nových investic zejména pro malé a střední firmy, nejméně 80 tisíc pracovních míst, kvalitnější bydlení a čistější ovzduší. Na jejich vyvolání musí vláda použít adekvátní část z bezprecedentního objemu fondů, které na klimatická opatření EU postupně vyčleňuje.
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„Největší klimatický problém Česka je výroba energie z uhlí. Paradoxně ho pálíme víc, než potřebujeme a velký objem elektřiny každoročně vyvážíme. Přitom máme dostupné domácí řešení přinášející snížení nákladů za energie i práci českým firmám a živnostníkům, úspory energie a obnovitelné zdroje. Jestli rozdrobíme chystané evropské fondy do desítky „taky-klimatických” opatření, nezbude dost na odchod od uhlí a Česko to bude jednou platit ze svého.”
Petr Holub, ředitel Šance pro budovy, řekl:
„Čekali jsme to v noci, přišlo to ráno. I pokud by pro Česko připadnul stejný cíl, tak dodatečné snížení emisí představuje 20 procentních bodů z úrovně roku 1990. Až tři čtvrtiny lze naplnit renovacemi budov a obnovitelnými zdroji a to je pro Česko také ekonomická příležitost pro cestu z krize a pro 80 tisíc zaměstnanců. Jsem rád, že i vláda v létě změnila svoji pozici, teď jde ještě o to správně využít stovky miliard, které budeme mít na splnění cíle k dispozici z několika evropských fondů.” (11.12.2020)
Obr. Německá kancléřka Angela Merkelová hovoří s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a lucemburským předsedou vlády Xavierem Bettelem na summitu EU 10
