Národní muzeum otevřelo největší výstavní projekt letošního roku. V Historické budově návštěvníci uvidí mnohdy nikdy nevystavené nejvzácnější umělecké skvosty baroka z období 100 let 17. a 18. století české a bavorské provenience. Společný projekt Národního muzea a Domu bavorských dějin slavnostně zahájil ministr kultury Martin Baxa, státní ministr pro evropské záležitosti Bavorska Eric Beißwenger a generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš spolu s ředitelem Domu bavorských dějin Richardem Loiblem. Česko-bavorská zemská výstava navazuje na výstavu v německém Řezně, přináší však navíc barokní poklady ze sbírek Národního muzea i od českých a zahraničních zapůjčitelů. Výstavu v Řezně shlédlo 50 tisíc návštěvníků. Vzácná přehlídka unikátních uměleckých děl uspořádaných do šesti tematických celků staví do popředí epochální rozmach prezentující obě země jako společný kulturní prostor propojený vzájemnou inspirací.
Navzdory velké evropské krizi známé jako 30letá válka, navzdory období válek i morovým ranám rozkvétá v Evropě v době mezi 20. léty 17. a 20. léty 18. století epocha předurčující povahu české i bavorské krajiny, která si tento ráz nese dodnes. Obrovský rozvoj nastává ve všech kulturních i společenskovědních oblastech a baroko se stává dynamickým životním stylem, jehož podstatou je neustálý pohyb, rozvoj architektury, malířství, sochařství, hudby, divadla či vědy, ale i víry. Příběh baroka v Národním muzeu je přehlídkou vynikajících uměleckých děl, která představuje obě země, Čechy i Bavorsko jako součást jednotného prostoru barokní kultury ve střední Evropě.
„Národní muzeum si po své obnově vytklo nejen cíl vybudovat nové moderní a atraktivní stálé expozice, ale též veřejnosti slíbilo, že bude pořádat velké mezinárodní projekty a prezentovat výjimečná výstavní témata z celého světa a svůj slib plní. Již v roce 2020 jsme uspořádali jedinečnou výstavu památek starověkého Egypta s názvem Sluneční králové. Nyní do Prahy přivážíme další mimořádný projekt. Výstava Baroko v Bavorsku a v Čechách boří mýty o období temna a ukazuje toto období též jako dobu světla. Návštěvníci budou mít jedinečnou příležitost spatřit na jednom místě celkem 218 originálních, evropsky mimořádných sbírkových předmětů, z nichž některé jsou opravdovými unikáty nedozírné hodnoty a některé budou vystaveny vůbec poprvé v historii,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Přirozené prolínání vztahů mezi Bavorskem a Čechami se ve výstavě podařilo zachytit na různých úrovních. Společná byla témata i jejich tvůrci. Světec Jan Nepomucký se stal zemským patronem obou krajin a velkým uměleckým tématem, které výstava reflektuje dřevořezbou s vyobrazením Jana Nepomuckého v životní velikosti od autora Jana Brokoffa zapůjčenou z Muzea Šumavy. Návštěvníci uvidí také jeden z nejvzácnějších předmětů, kterým je Dientzenhoferovský skicář z období kolem roku 1680 zapůjčený z Bavorského národního muzea v Mnichově, který je se svými 479 listy největším středoevropským souborem architektonických kreseb z období baroka.
Výstava je ve čtyřech sálech Historické budovy Národního muzea členěna do šesti tematických částí. První částí je Prolog: Světla a stíny, druhá kapitola má název Bouřlivé časy, třetí část výstavy nese název Prostor baroka: Velké staveniště, čtvrtý oddíl má název Barokní divadlo světa, pátou částí výstavy je Epilog: Baroko v Bavorsku a v Čechách a poslední, šestou částí, jsou Barokní skvosty ze sbírek Národního muzea. Každá část je laděna do jiné barvy.
Celou výstavu zahajuje Prolog v zelené barvě s názvem Světla a stíny zachycující chmurné období český dějin – česko-habsburský konflikt vrcholící bitvou na Bílé hoře a popravou 27 českých pánů. Protikladem na bavorské straně je mocenský vzestup a jmenování Maxmiliána I. kurfiřtem roku 1623. První kapitolu výstavy reprezentuje například olej na plátně s názvem Bitva na Bílé hoře dne 8. listopadu 1620 od malíře Pietera Snayerse, zapůjčený z Bayerisches Armeemuseum.
Druhá kapitola výstavy – fialová nese název Bouřlivé časy, kdy na pozadí náboženských sporů a třicetileté války přinášejí stavitelé z oblasti jezer na dnešním italsko-švýcarském pomezí prvky nového, energického, dynamického slohu, který se zrodil v Římě a o kterém dnes mluvíme jako o baroku. Toto období reprezentuje nejtěžší exponát výstavy – mramorová náhrobní deska v podobě kostry v životní velikosti, barokní memento mori, zapůjčená ze salcburského muzea, či alegorický obraz malíře Jacoba Gerritsze Loefa Loď Církve z muzea v Utrechtu.
Třetí část výstavy – červená vrcholí Prostorem baroka: Velkým staveništěm, kdy kolem roku 1680 a v následujících desetiletích zažívají české země i jižní Německo barokní stavební boom. Prostor krajiny zaplňují barokní zámečky, poutní kostely, křížové cesty a klášterní areály. Ve městech rostou tvarově bohaté měšťanské domy, veřejné budovy a paláce, mosty jsou osazovány sochami, náměstí kašnami. Zajímavým sbírkovým předmětem v této kapitole je otevíratelný dřevěný model evangelického kostela Nejsvětější Trojice v Řezně z roku 1627.
Čtvrtý oddíl výstavy – žlutý se zaměřuje na Barokní divadlo světa a návštěvníci si tu budou moci poprvé prohlédnout architektonický model dřevěné divadelní scény, která byla vestavěna do areálu letní jízdárny Pražského hradu. Amfiteátr pojmul 200 účinkujících a 4000 diváků a jeho účelem bylo uvedení opery Costanza e fortezza u příležitosti korunovace Karla VI. Výjimečný je v této výstavní kapitole také kostýmní komplet a doplňky Pallas Athény ze zámku Český Krumlov, jenž disponuje jednou z nejkomplexněji dochovaných barokních divadelních scén na světě. Kostým byl vystaven naposledy v roce 2001 a jeho zápůjčka Národnímu muzeu je velkou raritou.
Epilogem s názvem Baroko, Bavorsko a Čechy se s ostrými kontrasty a dynamikou chýlí barokní epocha ke konci. Velmi emotivně působí v této kapitole výstavy obraz Smrt sv. Jana Nepomuckého od Františka Karla Palka zapůjčený z Národní galerie v Praze.
Zcela novou kapitolou výstavy, kterou mohou spatřit pouze návštěvníci v Praze, jsou Barokní skvosty ze sbírek Národního muzea, které ukrývají řadu mimořádných památek jako například dámské barokní střevíce, kytaru se zalomeným krkem nebo poprvé v historii vystavenou Kalvárii od Matyáše Bernarda Brauna. Hlavní ochutnávkou je nástin pozoruhodného a v řadě ohledů jedinečného souboru z bývalého Matematického muzea původně založeného při staroměstské jezuitské koleji Klementinum ve 20. letech 18. století, nejstaršího veřejného muzea v českých zemích a jednoho z nejstarších v Evropě. To vedle zlomku rudolfinských sbírek uchovávalo mechanické přístroje, cizokrajné a domácí přírodniny i nejrůznější kuriozity. Jejich část dnes náleží Národnímu muzeu a návštěvníci se mohou těšit například na Ulitu s reliéfem Neptuna a jeho doprovodu, a Lasturu z poháru typu nautilus. Oba předměty pocházejí původně z Německa či Nizozemí ze 17. století.
„Těžiště celé přehlídky spočívá v evokaci „velkého staveniště“, oné křižovatky idejí a uměleckých proudů, jíž se stala střední Evropa na přelomu 17. a 18. století. Návštěvníci si budou mít možnost prohlédnout například jedinečný soubor dobových architektonických modelů z německých sbírek, jako je model kostela sv. Markéty v Baumburgu s unikátní průhledovou perspektivou do interiéru modelu. Součástí tvůrčího postupu v období baroka se stalo zhotovení takzvaných modellett, modelů sochařských a malířských děl provedených v drobném měřítku. Ty na výstavě reprezentuje mimo jiné vzácné modelletto k nástropní malbě knihovního sálu jezuitské koleje Klementinum v Praze ze sbírek Národního muzea. Modely z německých sbírek a modelletta ze sbírek českých představují tematický celek, jaký dosud nebyl shromážděn na žádné z výstav barokního umění,“ říká autor výstavy Baroko v Bavorsku a v Čechách Vít Vlnas.
Vedle našich velkých sbírkových institucí, jako je Národní muzeum, Národní památkový ústav, Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Arcibiskupství pražské nebo Správa Pražského hradu se na výstavě objeví exponáty z vlastnictví menších organizací, měst, far či od soukromých vlastníků. Podobně je tomu i v případě zahraničních zapůjčitelů z Německa, Rakouska a Holandska.
Nejvýznamnější čeští zapůjčitelé
Národní památkový ústav, Uměleckoprůmyslové museum, Národní galerie, Arcibiskupství pražské, Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Správa Pražského hradu, Senát ČR, Ústav dějin umění AVČR, Židovské muzeum v Praze.
Nejvýznamnější zahraniční zapůjčitelé
Bayerisches Armeemuseum, Ingolstadt; Bayerisches Nationalmuseum, München; Bayerische Verwaltung der staatlichen Schlösser, Gärten und Seen, Residenz München a Schloss Nymphenburg; Benediktinerabtei Michaelbeuern, Salzburg; Museen der Stadt Regensburg; Museum Catharijneconvent, Utrecht; Salzburg Museum; Stadtarchiv und Museen Fürth; Tiroler Landesmuseum | Land Tirol, Innsbruck; Universitätsarchiv München (UAM).
Přehled sbírkových předmětů ve výstavě Baroko v Bavorsku a v Čechách
Celkový počet exponátů: 218 originálů, 2 faksimile (133 českých – z toho 59 ze sbírek Národního muzea, 87 zahraničních)
Počet originálních exponátů nově pro výstavu v Praze: 49
Počet zapůjčitelů: 87 (54 zahraničních, 33 tuzemských)
Pojistná hodnota výstavy činí 337.851.404 Kč.
Architektonické řešení výstavy, které bylo modulově navrženo pro snadnou demontáž, transport a opětovnou montáž v Praze.
V rámci výstavy se mohou návštěvníci těšit na interaktivní a haptické prvky. K dispozici jim budou dvě multimediální stanice, kde si budou moci prohlédnout detaily obrazů a architektonických návrhů, mapy s vyznačenými lokalitami a památkami či popisky a fotografie. Dalším zajímavým prvkem je 3D model kostela sv. Vavřince v Jablonném v Podještědí či rozpohybované čtyři barokní obrazy s loveckou tematikou. Interaktivní prvky doplní audionahrávky a tři haptické panely se vzorníkem technik opracování stavebních kamenů a modely zjednodušující obrysy exponátů.
Výstavu doprovodí komentované prohlídky i procházky Prahou, přednášky a workshopy. Pro školy jsou připraveny vzdělávací programy, pro dětské návštěvníky výtvarné a rukodělné dílny.
Výstava Baroko v Bavorsku a v Čechách bude v Historické budově Národního muzea otevřena do 8. května 2024. Více informací naleznete na www.nm.cz
Jaromír Hampl
Foto Archiv NM (17.12.2023)
