Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou každý rok vydává Národní rozpočtová rada, se na straně výdajů věnuje celé řadě oblastí. Mimo jiné jde i o školství, jehož podíl se na celkových výdajích státního rozpočtu dlouhodobě pohybuje na úrovni 14-15 %. Právě na školství se podrobněji zaměřila nová podkladová studie Úřadu Národní rozpočtové rady Projekce veřejných výdajů na školství, jež ukazuje, že v 50letém horizontu projekce veřejné výdaje na školství porostou i přes pokles počtu žáků.
Důvodem je především růst mezd a platů v oboru školství s přihlédnutím k tomu, že školství je odvětvím velmi intenzivně využívajícím výrobní faktor práce. „Platy učitelů i nepedagogů by se podle programového prohlášení vlády ČR měly do roku 2021 zvýšit na 150 % své úrovně z roku 2017. V horizontu dalších let očekáváme růst průměrných mezd ve školství v souladu se zbytkem ekonomiky, tedy rychleji, než by odpovídalo tempu růstu HDP,” uvádí studie.
Kromě základního demografického scénáře studie pracuje také s alternativními variantami vývoje demografické struktury populace. “Nízká varianta demografické projekce ČSÚ je pro rozpočet veřejného školství příznivější, neboť výdaje na školství ve vztahu k HDP zůstanou jen mírně nad současnou úrovní. Méně dětí znamená, že potřeba zaměstnanců ve školství bude nižší, a tudíž celkové mzdové náklady porostou pomaleji,” uvádějí autorky studie. Zároveň však připomínají, že Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí ukazuje, že nízká demografická varianta je z hlediska celkové udržitelnosti nejnáročnější.
Naopak hypotetické scénáře zvýšené plodnosti by vedly k nárůstu veřejných výdajů na školství nadproporčně k HDP, protože větší počet dětí by vyžadoval více předškolních a v pozdějších letech i školních zařízení. Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí ovšem ukazuje, že takovýto scénář by zároveň vedl k poklesu deficitů důchodového systému v letech 2055–2070 o 1 až 2 procentní body.
Ze studie, jež mimo jiné obsahuje i mezinárodní srovnání, tedy vyplývá, že zatímco v důsledku vyšší plodnosti by nároky na školství vzrostly v rozmezí několika let, pozitivní vliv na důchodový systém by se začal projevovat až v závěru projekce. V padesátiletém horizontu by tedy vyšší plodnost vedla nejprve ke zhoršení udržitelnosti veřejných financí, její pozitivní efekty by převážily až v období za horizontem projekce. (20.7.2020)
