Veterinární péči o zvířata chovaná v zajetí mohou usnadnit pijavky

Pro zvířata chovaná v zajetí může být odběr krve značně stresující a někdy i životu nebezpečný. Vědci proto zkoumají alternativní a méně invazivní metody, jak zvířatům odebírat krevní vzorky. Jednou z nich je používání pijavek lékařských, přirozeně se vyskytujících krev sajících parazitů, na která zvířata nereagují stresem a představují jen minimální zátěž pro organismus. Výsledky výzkumu zveřejnil renomovaný časopis Frontiers in Veterinary Science.

Krevní vzorky jsou ve veterinární péči nepostradatelné, ale jejich odběr není snadný. Zvlášť pro divoká zvířata žijící v zajetí, například taková, která najdeme v zoologických zahradách, je tradiční odběr pomocí jehly nejen nepříjemný, ale často vyžaduje jejich znehybnění nebo celkovou anestezii. Při tom hrozí zranění, nebo dokonce úhyn zvířete. „Tradiční odběr představuje obecně vyšší riziko například u nemocných zvířat, která jsou v důsledku onemocnění zesláblá. Nemocná zvířata jsou zároveň ta, u kterých se odběry provádí nejčastěji, jelikož krevní vzorky jsou důležité pro stanovení diagnózy,“ hovoří o dalších rizicích Oldřich Tomášek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který se na výzkumu odběrů krve pomocí pijavek podílel.

Obr. Zvířata na přichycené pijavice obvykle nereagují stresem

Odběr pomocí jehly vyžaduje odchyt a fixaci zvířat, což představuje riziko také pro veterináře a ošetřovatele. V případech, kdy je navíc k odběru zapotřebí anestezie, se zvíře probudí až po několika hodinách, během kterých musí být pod dohledem. Naproti tomu při odběru pomocí pijavek není třeba jedince jakkoliv omezovat. Malí parazitičtí kroužkovci tak mohou veterinární péči výrazně usnadnit.

Při výzkumu vědci pomocí pijavic odebrali krevní vzorky 67 zvířatům, celkově z 11 různých živočišných druhů a zkoumali nejen efektivitu této metody, ale také způsob, jakým jednotlivé druhy na parazity reagují. Mezi zástupce zkoumaných druhů patřila jednak velká zvířata jako lama alpaka, koza domácí, zebra Chapmanova, klokan rudokrký nebo kozorožec horský, tak také zvířata menší, jako je potkan, králík, nebo mara stepní.

Pijavice – nečekaný spojenec ošetřovatelů

Pijavky lékařské zná medicína už stovky let, používaly se nejen k odebírání krve, ale i ke zlepšení krevního oběhu. Dle moderních studií je možné jejich využití také při léčbě podlitin.

Metoda krevního odběru s pomocí pijavek je nenásilná. Do výběhu zvířete se vloží dřevěná podložka s vyvrtanými dírami, do nich se vloží nádobky s pijavkami překryté plátýnkem. Takto připravená deska se položí na místo, kam si zvířata obvykle lehají. Při blízkosti těla zvířete se pijavky prokoušou skrz tenké plátýnko, během několika minut se přisají a začnou odebírat krev. Dobá sání se různí, nejčastěji od 15 do 55 minut. Nakrmená pijavka potom samovolně odpadne.

Podle badatelů většina zvířat na přisátou pijavku nereaguje nijak negativně. „Celkově je tolerance pijavic zvířaty překvapivě dobrá. Z vlastních zkušenosti víme, že samotné přisátí může být citlivé, ale nezaznamenali jsme snahu zvířat se pijavic zbavit. Výjimkou byla želva nádherná, kterou je nutné při odběru fixovat, jinak se parazita zbaví. U velblouda jsme zase zaznamenali odkousnutí pijavice přisáté na mláděti ze strany matky,“ vysvětluje Pavel Kvapil, vedoucí veterinář ze zoo v Lublani a hlavní autor studie.

Obr. Vědci zkoumali reakce na pijavky jak u velkých, tak i u menších živočichů

Vzhledem k tomu, že pijavky jsou samy o sobě choulostivá zvířata, odběr se někdy nevydaří. Práce s nimi není zcela bez komplikací, pijavky nemají rády přímé slunce a preferují vlhké prostředí. Na druhou stranu má práce s nimi řadu výhod. „Jsou komerčně dostupné, jelikož se chovají pro potřeby humánní, byť dnes spíše alternativní, medicíny. Výhodou je, že jsou i v přírodě zvyklé na dlouhodobé hladovění a v chladu vydrží relativně dlouhou dobu,“ doplňuje Oldřich Tomášek. Pijavky se pro veterinární potřeby nemusejí udržovat sterilní, stačí čistá voda a kontrolované prostředí, které vylučuje potenciálně nebezpečné přenosné nemoci. V lublaňské zoo, kde výzkum probíhal, se skladují v ledničce při 6−8 °C, kde vydrží až půl roku.

Nadějná cesta dalšího výzkumu

Pijavky nejsou prvním druhem parazitického organismu, který se k veterinárním výzkumům využívá. Vědci v minulosti experimentovali například i se zákeřnicemi, které se také přirozeně živí krví. Jenže na tento hmyz, v angličtině označovaný jako „kissing bug“, měla zvířata nervózní reakci. Pijavky, na které je reakce mnohem lepší, tedy představují nadějnější cestu výzkumu.

Jeho další směřování shrnuje Oldřich Tomášek: „Do budoucna by bylo dobré otestovat metodu na více druzích zvířat a rozpracovat pro ně spektrum vhodných způsobů aplikace pijavek bez nutnosti odchytu, znehybnění či anestezie,“ poznamenává.

Výzkum může do veterinárního prostředí přinést i další výhody. „Kromě vyšetření nemocných zvířat má tento způsob odběru krve i velký potenciál při monitoringu infekčních nemocí, což je klíčové pro zabezpečení zdraví nejen zvířat, ale i lidí a pro včasné odkrývání potenciálně nebezpečných nákaz,“ uzavírá současný výzkum Pavel Kvapil.

Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR (9.2.2022)