Ceny elektřiny v Evropě se v důsledku větrných bouří propadají na letošní minima. Čistě vzhledem k vývoji cen elektřiny jde o vítanou úlevu, neboť zvláště na sklonku loňska elektřina v Evropě dramaticky zdražovala na historické rekordy, vinou evropské plynové krize.
Burzovní cena elektřiny s dodáním příštího dne se dnes v Německu propadá oproti včerejšku o zhruba 66 procent. Letos vůbec poprvé dnes vyšla i na méně než 40 eur za megawatthodinu. Německo představuje největší evropský trh s elektřinou. Ceny, které v Německu vznikají, jsou určující také pro velkoobchodní cenu elektřiny v Česku, od které se odvíjí cena elektřiny pro domácnosti v ČR. Český trh s elektřinou je s tím německým poměrně těsně propojený.
Německem se dnes žene bouře Eunice – která tam má jméno Zeynep – a v jejím důsledku během dneška a noci na sobotu vyrobí německé větrné farmy historicky rekordní množství elektřiny. Mělo by být ještě vyšší než to, jaké německé větrné farmy vyrobily, když se Německém v týdnu proháněla bouře Dudley, která tam nese název Yelenia.
Ve středu, v důsledku vichřic a orkánů, jež přinesla bouře Dudley, vyrobily německé větrníky celkem přes 45 tisíc megawatt elektřiny (viz graf, červený kroužek). Dnes by měl tento čerstvý historický rekord padnout, neboť výroba elektřiny ve větrných farmách přesáhne 50 tisíc megawatt.
V době bouře Dudley a Eunice vyrábějí Němcci tolik elektřiny z větru jako nikdy v historii… (zdroj: Bloomberg)
Prezident Zeman si v kritice rozpočtu sem tam notuje s institucemi typu Mezinárodního měnového fondu
Rušení daňových výjimek má ekonomické opodstatnění, není průchozí sociálně a politicky.
Prezident Miloš Zeman dnes před poslanci hodnotil rozpočet, jejž vláda v rámci běžícího provizoria navrhuje pro letošní rok.
Jestliže podle Zemana není rozpočet Fialovy vlády protiinflační, pak jim už vůbec nemohl být rozpočet připravený ještě vládou Babišovou. Babišův kabinet totiž navrhoval rozpočet ještě schodkovější, s deficitem o takřka 100 miliard korun vyšším, než jaký plánuje Fialův kabinet. Do ekonomiky se tedy skrze státní rozpočet letos napumpuje o desítky miliard korun méně, než jak to zamýšlel Babišův kabinet. To nutně neznamená, že rozpočet nebude inflační, bude však jistě méně inflační, než byl ten Babišův.
Rušení daňových výjimek, po němž prezident Zeman dále volá, má své ekonomické opodstatnění. Obecně platí, že čím méně výjimek, tím ekonomicky efektivnější daňový systém je. Jenže co je opodstatnitelné ekonomicky, nemusí být průchozí politicky, třeba proto, že to má své značné sociální náklady. Příkladem daňové výjimky, kterou prezident uvádí, je sleva na poplatníka, k jejímuž navýšení letos mimochodem došlo. Výjimkou je také třeba sleva na dítě. Letos je od druhého dítěte dále také tato sleva navýšena. Tyto slevy pomáhají především nízkopříjmovým vrstvám obyvatelstva. Pro ně zvýšení slev představuje vzhledem k celkovým příjmům razantnější přilepšení než pro bohatší. Zrušení těchto slev tedy sice zefektivní daňový systém, ale znatelně zhorší sociální situaci nízkopříjmových vrstev. To je třeba vždy dodat, když se hovoří o rušení výjimek.
Co se týče volání po obnovení vyššího zdanění příjmu fyzických osob, nachází prezident Zeman společnou řeč s institucemi typu Mezinárodního měnového fondu. Ty žádají to samé, neboť takzvané zrušení superhrubé mzdy, k němuž došlo loni, považují za příliš nákladný krok, jenž veřejnou kasu stojí daleko více, než jaký má přínos. Takzvané zrušení superhrubé mzdy totiž pomáhá zejména domácnostem bohatším, přičemž ovšem citelně prohlubuje zadlužení veřejných rozpočtů.
Proti zmrazení plateb na státní pojištěnce typu důchodců či dětí se již dříve ozvaly třeba zdravotnické odbory. A nyní tedy i prezident. Ten takové škrty považuje za příklad „tupého škrtání“. Objektivně je třeba říct, že jde spíše o problematické škrtání, neboť není po všech stránkách dotaženo.
Jak upozorňuje i Národní rozpočtová rada, pro zmrazení plateb, které představuje vůbec největší škrt, za 14 miliard korun, chybí legislativní opora. A navíc, pokud současně se zmrazením plateb nedojde k úpravě výdajů zdravotních pojišťoven, přenesou se náklady snížení schodku na ně. Opticky se tudíž sice sníží schodek státního rozpočtu, ale jenom proto, že se dopady tohoto snížení zatíží zdravotní pojišťovny. Jenže ve výsledku státní rozpočet i rozpočty zdravotních pojišťoven představují jeden systém. Systém veřejných rozpočtů. Škrtem za 14 miliard se místo státního rozpočtu jen zatíží jiná část systému veřejných rozpočtů. Takže pro daňového poplatníka, který ve finále vše platí, zůstane zátěž beze změny. Jinými slovy, nejde o „tupý škrt“, protože to zatím žádný škrt ani není.
Benzín je dnes v Česku nejdražší od roku 2012, Nafta zase od roku 2014, i přes loňské snížení spotřební daně z ní
Může za to hrozba ruské invaze na Ukrajině.
Nafta se nyní v Česku prodává nejdráže od října 2014. Přestože loni došlo ke snížení spotřební daně z ní o jednu korunu na litr. Litr nafty průměrně stojí 36,12 Kč, jak vyplývá z dnes zveřejněných údajů CCS, platných ke včerejšímu dni. Benzín včera vyšel na 37,20 Kč/l, čímž dorovnal svá loňska maxima za celé období od roku 2012. Vzhledem k pokračujícímu tlaku na růst cen pohonných hmot, lze předpokládat, že právě dnes se benzín prodává nejdráže od října 2012.
Důvodem je růst cen ropy, jejž bezprostředně podporuje zejména napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Ropa Brent tento týden poprvé od roku 2014 zdražila nad úroveň 96 dolarů za barel, a to na svém nejsledovanějším termínovém kontraktu, aktuálně s dubnovým datem dodání. Kontrakt na rychlejší než dubnové dodání Brentu, označovaný jako „Dated Brent“, už se ovšem tento týden přehoupl přes úroveň 100 dolarů za barel (zde). Třeba předevčírem se barel ropy v rámci kontraktu na „Dated Brent“ prodával za 100,80 dolaru, tedy nejdráže od září 2014.
Uvedený růst ceny ropy v rámci kontraktu „Dated Brent“, prodávané a nakupované přímo v Severním moři, kde se ropa typu Brent těží, signalizuje napjaté podmínky na celém trhu s ropou. Zároveň předznamenává, že i cena nejsledovanějšího termínového kontraktu by mohla v dohledné době překonat psychologickou úroveň 100 dolarů za barel. To by bylo taktéž poprvé od roku 2014. Obchodníci nyní ropu okamžitě nakupují s takovou vervou, že její ceny vyhánějí až nad 100 dolarů za barel, neboť se obávají možné invaze Ruska na Ukrajinu.
Benzín i nafta jsou nyní v celé EU suverénně nejlevnější v Polsku. Mimořádně tak Polsko vykazuje ještě nižší ceny pohonných hmot než „tradiční premianti EU“, Bulharsko nebo Rumunsko. Důvodem zlevnění cen pohonných hmot v Polsku je snížení tamní DPH na ně z 23 na osm procent, k němuž s platností na půl roku došlo letos 1. února.
V přepočtu do korun vyjde litr benzínu v Polsku o zhruba devět korun levněji než v Česku. Benzín je levnější než v Česku také v Maďarsku, ve Slovinsku nebo v Rakousku. Na Slovensku je jeho cena srovnatelná. V Chorvatsku, v Itálii či v Německu je benzín tradičně dražší než v ČR.
Nafta je ze stejného důvodu v celé EU nyní rovněž nejlevnější v Polsku. Levněji než v Česku je k dostání tradičně v Bulharsku či Rumunsku, ale také v Maďarsku, ve Slovinsku, na Slovensku či v Rakousku. Dražší je opět v Chorvatsku, v Německu či v Itálii. (18.2.2022)