V tuzemských rodinných firmách dochází ke generační obměně. Nikdo v České republice však neví, kolik jich v současné době přesně je. Jsou to přitom právě rodinné firmy, kterým lidé velmi důvěřují, spojují totiž tradici, zájem a úsilí mít kvalitní produkty a služby. Často fungují v zemědělství a na venkově. Proto se o nich mluvilo i na 46. ročníku mezinárodního agrosalónu Země živitelka, který se koná v Českých Budějovicích. Probrala se obslužnost venkova jako taková včetně nedostatku malých obchodů. A také nové formy podpory, kterou chystá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Obslužností venkova se stát musí zabývat. Mladí lidé totiž z obcí často odcházejí do měst, protože na vsi nemají k dispozici potřebné služby. Což samozřejmě, a možná ještě víc, vadí také starším generacím, které se z venkova zřídka kdy vůbec dostanou. Pomoci mimo jiné může podpora rodinných firem, které tradičně velmi dobře fungují v zemědělství. „Víme, že například v Německu tvoří cca 80 % malých a středních společností právě rodinné firmy. Vnímáme je jako základ zdravé a odolné ekonomiky a víme, že je potřeba tyto firmy udržet a motivovat k jejich zakládání. Proto vláda nedávno tzv. Usnesením ukotvila na základě iniciace Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a aktivit MPO jejich oficiální definici,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává, že ČR se zařadila mezi osm zemí EU, které vytváří specifickou podporu klíčovému podnikatelskému segmentu, jehož význam není jen ekonomický. Rodinné firmy jsou totiž nositeli tradic, původních výrobků a hlavním zaměstnavatelem na venkově.
„V tuzemských rodinných firmách nyní dochází ke generační obměně. Často ale neví, jak si s ní poradit. V tom chceme podnikatelům a živnostníkům pomoci mimo jiné vzděláváním formou specializovaných oborů a programů na vysokých školách či speciálními kurzy, které může stát podpořit. I proto jsme potřebovali jejich definici, abychom je dokázali identifikovat,“ říká členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček souhlasí a dodává, že dalším krokem bude dobrovolná certifikace rodinných firem, tedy nezávislé ověření, že se podnikatel skutečně spadá do tohoto segmentu. Samotné rodinné firmy si rozhodnou, zda si o ni požádají či nikoliv. Využití může být jak ve specifické podpoře, tak v i v oblasti marketingu, neboť je dle průzkumů AMSP ČR potvrzené, že zákazníci vnímají rodinné firmy jako stabilní dodavatele a obchodníky s vyšším očekáváním kvality.
Se zemědělstvím, tedy i s aktuálně se konajícím agrosalónem Země živitelka, souvisí také malé obchody na venkově. Přesto, že často nabízejí kvalitní regionální potraviny, prodej kvůli vylidňování venkova není vždy úspěšný. Podle čerstvého průzkumu Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) bylo v letech 2014 až 2019 celkem 16,5 % nezávislých malých prodejen ztrátových a 5,4 % se dokonce zavřelo. Proto MPO uvažuje, že bude obchody v obcích s horší infrastrukturou podporovat. „ Zapojíme Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která připraví finanční nástroje a zvažujeme i vytvoření fondu, ze zdrojů vlády, krajů a obcí, který by malé koloniály mohl napřímo podpořit. “ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Roční podporu zhruba v řádech desítek tisíc korun by mohli získat obchodníci asi ve 2 000 malých obcích s tzv. nižším stupněm rozvinutí. Vyšší podporu by pak mohly získat ty koloniály, které budou současně nabízet poštovní služby, tedy zavedou tzv. poštu partner. O tom už jednáme s generálním ředitelem České pošty.“ Havlíček připomněl, že poštu partner v současné době z poloviny provozují soukromé subjekty, z poloviny obce. Právě samosprávy logicky musí mít a mají zájem na tom, aby z nich lidé neodcházeli a obslužnost venkova zůstala zachována. Inspirace kombinace pošty a koloniálu v obci je zejména v Rakousku. Paralelně připravuje vláda opatření pro plošné snížení administrativy, což bude rovněž důležitá forma podpory pro malé obchody na venkově. V odborné diskusi jsou i změny zákona o významné trží síle.
Opatřeními se zabývá sedmičlenná pracovní skupina při MPO. Na čem přesně se domluvila, by mělo zaznít do konce letošního roku. „Už teď je zřejmé, že v materiálu, který budeme chtít zřejmě letos v listopadu předložit, by měly být tři základní věci: snížení administrativy, zmírnění dopadů legislativy a adresné dotace,“ upřesňuje předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeňka Juračka a dodává: “Na začátek by stačilo cca 300 milionů korun, které by se investovaly do udržitelnosti malých obchodů na venkově. Částku by nemusel celou hradit stát, mohly by se na ní podílet i samosprávy, tedy kraje a města.“
„Cesta, jak udržet služby na venkově, je zejména formou motivace. Souhlasím s návrhy předsedy AČTO. Musíme si ale uvědomit, že hlavní problém je v tom, že lidé nakupují v obchodních řetězcích ve městech, často ve slevových akcích, čemuž malý obchodník na vesnici těžko konkuruje. Podobný problém řeší ve všech zemích. Chceme postupovat vyváženě, podpořit malé obchody, ale současně neomezit spotřebitele ve výběru, doplňuje vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Současně připomíná, že v některých krajích, jako je třeba Vysočina či Pardubický kraj, už fungují granty, z nichž kraje finančně pomáhají udržet obchod v malých obcích. (26.8.2019)
