Počet obyvatel České republiky se v průběhu prvního čtvrtletí roku vrátil pod hranici 10,7 milionu, nad kterou vystoupil loni v červnu. Pokles byl způsoben výrazným úbytkem populace přirozenou měnou, resp. rekordně vysokým počtem zemřelých. Počet živě narozených se meziročně mírně zvýšil, naopak nižší byly počty sňatků i rozvodů. Počet přistěhovalých ze zahraničí převyšoval počet vystěhovalých.
Počet obyvatel České republiky se v průběhu prvního čtvrtletí snížil o 7,3 tisíce obyvatel. Zatímco na počátku roku 2021 čítala populace 10,702 milionu osob, k 31. březnu to bylo 10,694 milionu. Za úbytkem populace stála záporná bilance přirozené měny, když počet zemřelých byl o 19,2 tisíce vyšší než počet živě narozených. Saldo zahraniční migrace zůstalo v kladných číslech a dosáhlo 11,9 tisíce osob.
„V Česku se během prvních tří měsíců roku živě narodilo 27,2 tisíce dětí. Bylo to o pět set více než ve stejném období roku 2020. V lednu byl sice počet narozených meziročně ještě mírně nižší, v únoru a zejména pak v březnu ale již vyšší,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky. V předchozích dvou letech přitom čtvrtletní počty živě narozených v meziročním srovnání pravidelně klesaly. O letošní nárůst se zasloužil vyšší počet druhorozených dětí (10,5 tisíce narozených), počet dětí narozených v prvním (12,8 tisíce) a třetím či vyšším pořadí (3,9 tisíce) se prakticky nezměnil. Podíl dětí narozených v 1. čtvrtletí roku 2021 mimo manželství se meziročně mírně zvýšil ze 48,6 na 48,8 %. Růst byl iniciován vyšším podílem narozených mimo manželství u prvorozených (59,5 % oproti 57,6 % v 1. čtvrtletí roku 2020).
Počet zemřelých od počátku ledna do konce března letošního roku dosáhl 46,4 tisíce. Ve srovnání s prvním čtvrtletím o rok dříve šlo o počet o 16,2 tisíce, resp. 54 %, vyšší. Největší meziroční přírůstek byl registrován v březnu (o 63 %), kdy také došlo k celkově nejvíce úmrtím, 16,7 tisíce. Meziroční nárůst počtu zemřelých byl v prvním čtvrtletí vyšší u mužů (o 63 %; u žen o 44 %) a z hlediska věku u osob 75–79 (o 76 %) a 70–74letých (o 73 %). Během svého prvního roku života zemřelo celkem 56 dětí, o 11 méně než ve stejném období předchozího roku, což odpovídalo kojenecké úmrtnosti na úrovni 2,1 ‰.
Během prvního čtvrtletí vstoupilo do manželství 2,7 tisíce párů snoubenců, o 1,1 tisíce méně než v témže období roku 2020. Zatímco v lednu a únoru bylo sňatků meziročně méně, v březnu více. Nejvyšší měsíční úhrn v 1. čtvrtletí příslušel únoru (1,0 tisíce), kdy stejně jako v roce 2020 snoubence lákala číselně atraktivní data sňatku. Nejvíce ženichů bylo ve věku 30–34 let, nejvíce nevěst ve věku 25–29 let.
Do konce března 2021 bylo právně ukončeno rozvodem 5,0 tisíce manželství, meziročně o 0,6 tisíce méně. Většinu rozvodů (54 %) iniciovali společným návrhem na rozvod oba manželé. Z pohledu délky trvání manželství bylo rozvodů nejvíce po 2 až 5 letech od uzavření manželství. Ve srovnání s předchozím rokem stoupl podíl rozvedených manželství, ve kterých žily nezletilé děti (z 59 na 62 %). Rozvodem bylo zasaženo celkem 4,9 tisíce nezletilých dětí.
Podle údajů přebíraných z administrativních zdrojů se do České republiky během prvního čtvrtletí přistěhovalo 19,1 tisíce osob a naopak 7,2 tisíce se jich z ČR do zahraničí vystěhovalo. Saldo zahraničního stěhování dosáhlo 11,9 tisíce osob, meziročně bylo o 7,4 tisíce vyšší. Naprostá většina z 4,3tisícového meziročního nárůstu přistěhovalých se odehrála v březnu. Počet vystěhovalých se v 1. čtvrtletí letošního roku naopak meziročně o 3,2 tisíce snížil. Stejně jako v předchozích letech v kladném saldu migrace dominovali občané Ukrajiny (6,4 tisíce). Druhé nejvyšší bylo saldo u občanů Slovenska (0,8 tisíce), třetí u občanů Ruska (0,5 tisíce) a čtvrté u občanů Česka (0,5 tisíce). (14.6.2021)
