Dvě třetiny (67 %) oslovených generálních ředitelů největších globálních společností jsou ochotné veřejně zaujmout stanovisko k politicky citlivým problémům souvisejícím s aktuálními globálními výzvami. Zároveň více než tři čtvrtiny (76 %) nezávislých členů statutárních orgánů i investorů (79 %) v tom pravděpodobně budou generálního ředitele podporovat. Téměř tři čtvrtiny oslovených generálních ředitelů očekávají doplnění nových ředitelských funkcí, mezi klíčové dovednosti patří digitální transformace (55 %), inovace (53 %) a umělá inteligence (43 %). Vyplynulo to z nejnovějšího průzkumu EY mapujícího postoje největších společností světa a velkých institucionálních investorů (EY CEO Imperative Study 2019).
57 % dotázaných generálních ředitelů, 63 % nezávislých členů statutárních orgánů a 54 % představitelů institucionálních investorů se domnívá, že aktivnější role generálního ředitele, pokud jde o globální výzvy dneška, je v nejlepším zájmu velkých společností. Stejné procento generálních ředitelů se domnívá, že pokud ředitel k těmto výzvám otevřeně zaujme stanovisko, přináší to jeho společnosti víc příležitostí než rizik. Tento jeho názor sdílí necelá polovina nezávislých členů statutárních orgánů (49 %) i investorů (42 %).
Top management není připraven na nároky příští dekády
Pouhá jedna třetina (34 %) respondentů průzkumu si myslí, že stávající model vrcholového managementu je schopen plnit nároky a využít příležitosti, které přinese následující desetiletí. Generální ředitelé i statutární orgány proto usilují o změnu tohoto modelu. Během uplynulých pěti let přibyly nové funkce, jako je například ředitel pro inovace, digitální technologie nebo pro strategii.
A další změny ve složení vrcholového managementu se plánují: doplnění nové ředitelské funkce nebo změnu rolí očekává 72 % oslovených generálních ředitelů a 82 % nezávislých členů statutárních orgánů. Do pětky nejdůležitějších dovedností vrcholového managementu, které jsou podle dotázaných generálních ředitelů klíčové pro trvalý růst korporace, patří: digitální transformace (55 %), inovace (53 %), umělá inteligence (43 %), datová analytika (33 %) a analýza chování (25 %).
„Podobně jako v celé populaci, i na úrovni nejvyššího vedení korporací se spolu se společenskými a technologickými změnami mění nároky na klíčové vědomosti a dovednosti. Ještě více pak pro vrcholové vedení firem než pro zaměstnance platí imperativ ‚být vybaven klíčovými dovednostmi budoucnosti‘ (tzv. Future Skills). Mezi ně nepochybně patří povědomí o možnostech a vývoji v oblasti umělé inteligence či využití digitálních technologií. Důležitá je ovšem rovněž kombinace těchto ‚tvrdých‘ dovedností s tradičními dovednostmi vedoucích osobností, jako je komunikace, organizace spolupracujících týmů, nebo tvořivost či kritické myšlení,“ komentuje Vladislav Severa, vedoucí partner týmu pokročilé datové analýzy společnosti EY.
Institucionální investoři aktivismus korporací podporují
Akcent na ekonomický růst, který bude skutečně dlouhodobý a inkluzivní, dnes začíná ovlivňovat i investiční rozhodnutí: 60 % oslovených investorů v průzkumu uvedlo, že podporují dlouhodobé investice, které přispívají k řešení globálních problémů, i když mohou v krátkodobém výhledu nepříznivě ovlivnit výsledky hospodaření.
Postoj podniku k aktuálním globálním výzvám a opatření, která v této souvislosti přijímá, jsou dnes důležitějším investičním kritériem než v minulosti a jejich význam dále poroste. Více než polovina (55 %) dotázaných investorů v průzkumu uvedla, že během uplynulých dvou let často/velmi často ve svých investičních rozhodnutích zohledňovala aktivistický přístup generálního ředitele potenciální cílové společnosti ke globálním problémům, třetina (35 %) investorů tento aspekt zohledňuje občas. Ještě významnější patrně je, že pro 83 % oslovených investorů budou postoje a činy podniků v souvislosti s globálními problémy v následujících pěti letech důležitějším rozhodovacím faktorem než dnes.
„V současné době již nestačí pravidelně každé čtvrtletí reportovat dobrá nebo lepší čísla. Investoři, ale i samotní zaměstnanci očekávají, že jejich firmy a vrcholový management vyjádří postoj i k širším aktuálně se společností rezonujícím tématům, jako je klimatická změna, nástup umělé inteligence, nebo příjmová nerovnost,“ uvádí Štěpán Flieger, ředitel oddělení fúzí a akvizic společnosti EY.
Generální ředitelé vnímají řešení globálních problémů jako cestu k budoucímu růstu
Podle generálních ředitelů mezi tři největší globální výzvy, které budou v následujících pěti až deseti letech ohrožovat hospodářský růst a globální ekonomiku, patří kybernetická bezpečnost, a to jak z hlediska celostátního, tak z hlediska korporátního, dále úbytek pracovních míst v důsledku technologických změn a příjmová nerovnost. Všechny tři oslovené skupiny, tj. nezávislí členové statutárních orgánů (58 %), institucionální investoři (54 %) i generální ředitelé (51 %) jsou přesvědčeni, resp. zcela přesvědčeni, že akce korporací zaměřující se na vyřešení nejpalčivějších globálních problémů jsou nutné.
K nejčastějším opatřením, jimiž se korporace snaží řešit globální výzvy, podle oslovených generálních ředitelů patří:
-sladění hlavního předmětu podnikatelské činnosti s řešením globálních problémů (60 % dotázaných generálních ředitelů);
-partnerství se státními orgány a nevládními organizacemi (47 % dotázaných generálních ředitelů);
-zavedení rámce korporátního výkaznictví s inovativními hodnotovými koncepty a účast na odvětvových a meziodvětvových koalicích (45 % dotázaných generálních ředitelů).
Naproti tomu nezávislí členové statutárních orgánů a investoři dávají přednost opatřením stimulujícím interní transformaci. V této oblasti se tedy priority generálních ředitelů a zbývajících dvou skupin respondentů rozcházejí, protože ty akcentují v prvé řadě:
-integraci globálních výzev do korporátní strategie (to by měla být hlavní priorita generálních ředitelů podle 59 % nezávislých členů statutárních orgánů a podle 50 % investorů);
-propojení globálních výzev se správou a řízením s kritérii pro měření ekonomické výkonnosti a s -odměňováním (to by měla být hlavní priorita generálních ředitelů podle 47 % nezávislých členů statutárních orgánů a podle 43 % investorů). (1.8.2019)
