Přes dvě stě obytných domů, stodol či vodních mlýnů můžou zájemci navštívit ve virtuálním skanzenu, který vznikl jako jeden z výstupů projektu VISKALIA Etnologického ústavu AV ČR, Archivu Národního muzea a Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT. Jeho součástí jsou popisy stavení, nákresy i dobové fotografie, a některé objekty můžou zájemci prozkoumat i ve 3D. Virtuální skanzen představuje 10 hlavních regionálních typů lidové architektury u nás a může posloužit jako inspirace při renovacích či ochraně stávajících budov.
Ve Zbožicích na Havlíčkobrodsku stával ve stráni poblíž rybníka patrový dům se zděnou přízemní částí a roubeným patrem. Tak ho zachytila dobová fotografie z roku 1943. Díky virtuálnímu skanzenu jsou k dispozici i nákresy jednotlivých částí celé usedlosti – míval roubenou světnici s podlahou o 30 cm výše než podlaha síně, v přízemí stála pec a v zadním traktu hlavní budovy černá kuchyně. Z domu se šlo naproti do chléva a dvůr uzavírala klenutá zděná brána. V usedlosti byla rychta, jak ukazuje zvonička na dřevěných sloupech u domu. A celou usedlost si zájemci můžou projít ve 3D.
„V Česku na rozdíl od většiny zemí Evropy nemáme centrální muzeum v přírodě (skanzen), kde by bylo na jednom místě možné vidět budovy z různých regionů, tak jsme chtěli nabídnout skanzen virtuální v online prostředí,“ vysvětluje Jiří Woitsch z Etnologického ústavu AV ČR.
„3D modely jsou takovou třešničkou – lidé si můžou objekty různě otáčet, přibližovat, odklápět střechu, stěny, virtuálně tu budovu opravdu ‚proslídit‘.“
Z pohodlí domova do celé republiky
Virtuální skanzen představuje deset hlavních regionálních typů venkovské architektury z území celé ČR a zahrnuje 215 staveb – domů, statků, ale i špýcharů a vodních mlýnů.
Například v Bukovnu na Mladoboleslavsku lidé můžou prozkoumat nákresy, fotografie a 3D model patrové roubenky s doškovou střechou a pavlačí, která měla dekorativní sloupky. Dům karpatského typu si lidé ve virtuálním skanzenu prohlédnout třeba v Ostravici na Frýdecko-Místecku. Přízemní roubený dům měl trojdílnou dispozici komorového typy, síň ve středním dílu byla průchozí a v zadní části k jizbě přisedala černá kuchyň. Díky pečlivé dokumentaci se ale zájemci dozví i to, že v domě byla pec a sporák s kachlovou kobkou s kamnovcem.
Lidová architektura, která přežije
„Tři roky jsme pracovali na digitalizaci dvou největších sbírek starých fotografií a plánů lidové architektury z 19. století až po 50. léta 20. století.“
Lidové stavitelství tvoří jeden z úhelných kamenů regionální a národní identity, velmi rychle ale zaniká. I proto vznikl projekt VISKALIA, který si dal za cíl zpřístupnit a srozumitelně prezentovat informace o venkovském stavitelství z území České republiky, a to jak odborné, tak i nejširší veřejnosti. Projekt vedl Archiv Národního muzea ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR a Katedrou geomatiky Fakulty stavební ČVUT, která měla na starost přípravu prezentace pro veřejnost, hlavně 3D modelů vybraných objektů.
„Tři roky jsme pracovali na digitalizaci dvou největších sbírek starých fotografií a plánů lidové architektury z 19. století až po 50. léta 20. století, tedy z doby, kdy objekty stály a fungovaly. To znamená zhruba 30 tisíc fotek, plánů, kreseb a dalších materiálů,“ upřesňuje Klára Woitschová z Archivu Národního muzea.
„Každou stavbu jsme zároveň řadili k regionálním domovým typům. Tam, kde chyběla původní data, jsme stavby museli také identifikovat a lokalizovat. V případě objektů, které ještě existují v terénu, se porovnával současný stav s historickou dokumentací,“ doplňuje Jiří Woitsch.
