.jpg?s3=1)
Komentář Lukáše Kovandy
Průměrný starobní důchod v roce 2023 bude činit až takřka 20 tisíc korun, zejména četné důchodkyně dostanou ještě navíc výchovné.
Starobní důchodci na tom budou v příštím roce lépe než drtivá většina pracujících (ostatně jako letos, jak zachycuje graf níže). Alespoň tedy z toho hlediska, jak se nárůstem svých příjmů popasují s rapidní inflací.
Reálné výdělky se pracujícím v průměru propadnou o zhruba tři procenta. Důchodci by ale měli zůstat „na svém“, případně si reálně pohoršit jen v rozsahu kolem jednoho procenta. Ovšem ti z důchodců, kteří obdrží výchovné, jež se od příštího roku zavádí, navýšením svých celkových příjmů inflaci porazí.
Průměrný důchod se v rámci řádné valorizace zvýší od ledna 2023 o 825 korun, takže bude činit zhruba 19 tisíc korun. Kvůli i nadále rapidní inflaci, v příštím roce ve výši pravděpodobně 10,5 procenta, se příjemci všech typů důchodů dočkají zřejmě v červnu příštího roku ještě druhého, mimořádného navýšení. Starobní důchody by v rámci této druhé valorizace měly stoupnout o zhruba 700 korun.
Ve druhé polovině roku 2023 se tak úroveň průměrné penze přiblíží psychologické hranici 20 tisíc korun.
Zejména ženy se navíc dočkají také právě od ledna 2023 takzvaného výchovného. Stát tuto novou dávku přidělí důchodcům ve výši 500 korun za každé vychované dítě. Výchovné automaticky získají ty ženy, které odešly do penze dříve díky počtu vychovaných dětí. Ostatní zájemci o výchovné si o něj musí zažádat. Stávající důchodci na to mají čas do konce roku 2024.
Pohonné hmoty v Česku zlevní
Kvůli strachu z nové celosvětové vlny covidu, která se masivně šíří z Číny. Riziko, že Putin Česku vypne ropovod Družba je malé, ale ne nulové.
Ceny pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu dále zbrzdily tempo svého zlevňování. Vyhlížený scénář stabilizace jejich cen od začátku roku 2023 nyní hatí hrozba další celosvětové vlny covidu. Nákaza se v těchto dnech masivně šíří z Číny, kde tamní režim nezřízeně uvolnil drakonické covidové restrikce a v rámci přístupu „ode zdi ke zdi“ dochází k dramatickému nárůstu poštu nakažených, hospitalizovaných a také zemřelých, byť existují značné pochyby o transparentnosti čínských oficiálních údajů.
Například ve středu vyšlo najevo, že na leteckých linkách mezi Pekingem, resp. Šanghají a italským Milánem byla takřka polovina cestujících pozitivní na covid. Podle dat Bloombergu se v minulém týdnu během jediného dne nakazilo v Číně covidem 37 milionů lidí. To by byl naprostý rekord, neboť dosud činil nejvyšší počet globálně nakažených během jednoho dne zhruba čtyři miliony osob. Italské úřady se tak připojují k těm japonským nebo americkým, které pro cestující z Číny vyžadují covidové testování.
Rychlé šíření covidu v Číně a potenciálně i ve světě ohrožuje stále velmi křehké globální dodavatelsko-odběratelské řetězce. V Česku to pociťují například zájemci o některé druhy léků, které jsou jen obtížně k dostání, pokud vůbec. Za nedostatkem stojí z velké části závislost jejich výroby na Číně. Čínskou ekonomiku nyní mohou dramaticky navýšené počty nakažených a hospitalizovaných ochromit a tím zadělat na další fatální narušení mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců. Takové narušení po nějaké době působí jako inflační tlak, protože představuje ochromení nabídkové strany.
Současně bezhlavé uvolňování čínských covidových restrikcí může znamenat další mocný inflační tlak i z důvodu dění na poptávkové straně. To proto, že Čína je nenasytným dovozcem řady surovin, včetně ropy. Pokud by tedy promoření covidem, které tam nyní rapidním tempem probíhá, ustála, dojde k mohutnému vzestupu globální poptávky po surovinách, včetně právě ropy a ropných produktů. Čína je největším světovým dovozcem ropy.
Dodatečné silné inflační tlaky, které čínské covidové uvolňování tedy může způsobit jak na nabídkové, tak poptávkové straně globální ekonomiky je „bolehlavem“ pro světové centrální banky v čele s tou americkou. Pokud by kvůli novým čínským inflačním tlakům musely ještě důrazněji zvedat své úrokové sazby, hrozilo by Západu i světu jako takovému zabřednutí do ještě hlubší recese, než s jakou se víceméně počítá nyní. Hrozba takové, ještě hlubší recese nyní stahuje akciové trhy v USA, Evropě i Asii. Vytváří také nový tlak na pokles ceny ropy. Z něj právě mohou v příštích týdnech těžit čeští motoristé. Pohonné hmoty by jim zkraje roku 2023 mohly ještě dále zlevňovat.
Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,14 Kč, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. O 17 haléřů na litr zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 37,69 koruny. Benzín v tomto týdnu zlevnil nejníže od letošního 19. ledna, nafta pak nejníže od 26. února. Znamená to, že už i nafta smazala takřka celý cenový nárůst, jenž nastal následkem ruské invaze na Ukrajinu, která začala letos 24. února. Nutno však říci, že v případě nafty ke zlevnění dopomáhá také červnové snížení spotřební daně z ní, o 1,50 koruny na litr, které Fialova vláda – na rozdíl od benzínu – ponechává v platnosti.
V příštím týdnu budou tedy pohonné hmoty dále mírně zlevňovat. Zlevnění jak benzínu, tak nafty bude v rozsahu kolem patnácti haléřů na litr.
Důvodem pokračujícího, byť zbrzděného zlevňování pohonných hmot budou výše popsané důvody, tedy zejména dopad čínského covidového uvolňování.
Trend zlevňování pohonných hmot v Česku by mohlo zlomově zvrátit vypnutí ropovodu Družba. Ruský prezident Vladimir Putin v tomto týdnu podepsal dekret, který zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících – přímo i nepřímo – cenový strop na ruskou ropu. Cenový strop se týká ropy, kterou Rusko vyváží námořní cestou, tedy prostřednictvím tankerů. Proto nelze hovořit o tom, že by jej Česko podporovalo přímo. Přímo totiž námořně dodávanou ruskou ropu neodebírá. Nepřímo však strop podpořilo. Podporuje jej totiž Evropská unie jako celek. A Česko si nevyjednalo výjimku z této podpory jako Maďarsko.
Proto právě nelze zcela vyloučit, že Putin by mohl přikročit k zastavení dodávek Česku jižní větví ropovodu Družba, kudy proudí ruská ropa. Ta stále tvoří zhruba polovinu ropného dovozu do ČR. Jižní větví Družby však dováží ruskou ropu také právě zmíněné Maďarsko. A tomu Moskva ropu vypne jen těžko. Když Budapešť nyní představuje jejího největšího spojence, resp. nejmenšího odpůrce v rámci EU a když se nepodepsala ani pod uvedené zastropování.
Světový trh s ropou se však zatím závažnější reakce Ruska neobává. Putinův dekret trhy hodnotí jako příliš vágní. Důležitější tak budou reálné činy Ruska. Ty jsou však zatím mírnější, než se trhy obávaly. Ostatně ropa Brent včera ubrala na ceně, a to zhruba 1,3 procenta. A dnes také zlevňuje. Mnohem více než Putinův dekret její cenu nyní ovlivňuje již přiblížené uvolňování covidových restrikcí v Číně.
Zatím tedy nelze předpokládat, že by zmíněný Putinův dekret jako takový výrazněji zvýšil světové ceny ropy. Může ovšem dojít ke spíše dílčím problémům se zásobováním ropnými produkty v některých členských zemích EU, Česko nevyjímaje. To by vedlo k růstu cen hlavně nafty i u českých čerpacích stanic, jenž by ovšem neměl být zdaleka tak výrazný jako ten jarní. Tehdy se nafta prodávala celkem běžně za zhruba 50 korun za litr.
Putinův dekret však není překvapivý. Překvapivé je spíše to, jak dlouho Rusku trvalo, než s odezvou na západní embargo přišlo – vždyť strop na ruskou ropu vstoupil v platnost již před více než třemi týdny a předtím se o něm hovořilo řadu měsíců.
Vzhledem k tomu, že dekret tedy není překvapivý, zainteresovaní účastníci trhu měli dost příležitostí se na nynější situaci připravit. Rusko vysílá signál – nejen v oblasti dodávek ropy, i v oblasti dodávek plynu –, že nechce situaci stran dodávek energií dále hrotit. Připravilo by se tak totiž o příjmy své veřejné kasy, která se kvůli západním sankcím ocitá pod stále znatelnějším tlakem. Rusko tento týden například uvedlo, že je připraveno obnovit část svých dodávek plynu do EU potrubím Jamal. Evropský trh s plynem pro Moskvu zůstává relevantní, jak uvedl vicepremiér Alexander Novak.
To vše naznačuje, že Putinův dekret by neměl vyvolat žádný dramatický otřes na evropských trzích s palivy. Neměl by vést ani k jakkoli dramatičtějšímu trvalejšímu růstu cen pohonných hmot v ČR, byť přechodné cenové výkyvy jistě vyvolat může.
Americký ropný obr ExxonMobil žaluje Evropskou unii
Chce zarazit daň z mimořádných zisků. Tu chystá i Česko – Fialova vláda tak může čelit lavině žalob ze strany amerických bank a fondů.
Největší západní petrochemická společnost, americký ExxonMobil, podle středeční zprávy Financial Times žaluje Evropskou unii. Chce zarazit daň z mimořádných zisků právě na petrochemické podniky, s níž Brusel letos přišel. Mimořádně zdanit petrochemické podniky, v prvé řadě Unipetrol, se s odkazem právě na bruselský krok chystá od příštího roku také česká vláda.
ExxonMobil, největší americká i západní (větší už jsou jen v Číně a Saúdské Arábii) petrochemická společnost podle výše tržeb, uvedenou žalobou zpochybňuje oprávněnost Evropské unie zavádět novou daň a zpochybňuje také užití nouzových opatření Bruselu k tomu, aby jimi přiměl členské státy k souhlasu s takovou daní.
Podle ExxonMobil je daň z mimořádných zisků „kontraproduktivní“ a „podkope důvěru investorů v evropský trh, pročež je odradí od investování a zvýší závislost na dovozu energií“. Americký podnik podle svých slov zvažuje rozsáhlou investici na starém kontinentu, v řádu několika miliard eur.
Žaloba ExxonMobil má potenciál ovlivnit také další společnosti v EU, resp. jejich akcionáře, kteří se cítí poškozeni uvalením mimořádné daně či mimořádných odvodů výrobců elektřiny. V Česku byla s odkazem na krok Bruselu od příštího roku uvalena mimořádná daň na energetické podniky v čele s ČEZ a také na ty petrochemické v čele s Unipetrolem, specificky pak také na největší tuzemské banky.
Například část menšinových akcionářů ČEZ se netají tím, že žalobu české vlády kvůli mimořádným daním a odvodům zvažuje.
Subjekty ze Spojených států vlastní zhruba 4,5 procenta ČEZ. Z menšinových akcionářů jsou právě ti z USA rozsahem vlastněného podílu z geografického hlediska zdaleka nejvýznamnější. Patří mezi ně největší americká banka JP Morgan nebo velké a světově významné investiční a finanční společnosti Vanguard a BlackRock.
Pokud by ExxonMobil se svojí žalobou uspěl, lze předpokládat, že tyto americké společnosti ji podají také – na českou vládu. Ostatně už jen kvůli dodržení zásad péče řádného hospodáře v podstatě budou muset.
A nemusí čekat až na to, jak dopadne žaloba ExxonMobilu, protože tento spor se potáhne dlouhé měsíce, ba i déle. Už samotný fakt, že ExxonMobil se k žalobě odhodlal, může „osmělit“ i je. Minimálně totiž zesílí tlak jejich akcionářů, aby se „osmělily“. Za takovým tlakem může stát i kalkul, podpořený historickou zkušeností, nejen z ČR, že státy na své straně často nemají ty nejlepší právníky a že soukromé společnosti si nezřídka mohou dovolit právníky zkušenější a protřelejší.
Cena plynu v EU právě teď spadla nejníže od začátku ruské invaze na Ukrajinu
Symbolický milník je tak zdolán, Fialova vláda nemusí tolik utratit za zastropování.
Referenční cena plynu v EU právě 27. prosince klesla pod 77 eur za megawatthodinu. Je tak vůbec nejnižší za celou dobu od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Naposledy byl plyn v EU levnější letos 22. února (viz graf níže).
Bezprostředním důvodem poklesu ceny – v referenčním kontraktu nizozemské burzy na příští měsíc – je příznivé počasí i jeho předpověď pro přelom roku. Na tuto část roku poměrně teplé počasí dokonce přes víkend umožnilo navýšit naplněnost evropských zásobníků na plyn. Ta totiž stoupla z 82,9 na 83,1 procenta, což je pro tuto část roku nadprůměrná hodnota.
K poklesu ceny plynu přispívá také vyšší výkon evropských větrných elektráren, jenž rovněž umožňuje s plynem ještě více šetřit. Dodávky plynu ve zkapalněné podobě jsou tak nyní plně dostačující, což obchodování na burze zklidňuje.
Vysoká naplněnost zásobníků je příznivou zprávou nejen pro nejbližší týdny a měsíce, ale také pro příští topnou sezónu. Čím naplněnější budou na konci probíhající topné sezóny, tedy na počátku jara 2023, tím snazší bude je plně naplnit během jara a léta příštího roku a připravit se tak na další topnou sezónu. Ta by podle mnoha expertů měla být ještě kritičtější než ta probíhající. Když nyní toto riziko slábne, klesá také samotná cena plynu.
