Vklady obyvatel v bankách, počítáno v korunách i cizí měně, překonaly již v srpnu loňského roku magickou hranici tří bilionů korun, v září stouply o dalších 10,592 miliardy korun, ale v říjnu a v listopadu trend výrazně oslabil. Se vzestupem depozit o pouhých 414,7 milionů korun kontrastuje podstatně čilejší poptávka po úvěrech. Ze statistik sestavovaných Českou národní bankou (ČNB) vyplývá, že úvěry obyvatelstvu, zejména díky pokračující poptávce po hypotékách, stouply o solidních 18,5 miliardy. Výsledné saldo tak již několik měsíců v řadě klesá, v říjnu klesl rozdíl mezi vklady a úvěry obyvatelstva těsně pod 1,1 bilionu korun, a v listopadu dosáhl necelých 1,082 bilionu Kč.
Živnostníci nepatrně zvýšili čerpání úvěrů, jejich vklady klesly o 761,3 milionů korun, ale i tak mají na vkladech o 125,6 miliardy korun více, než kolik si od bank vypůjčili. Převis vkladů nad úvěry je však nejvyšší za posledních zhruba dvacet let.
Vklady firem stouply za měsíc listopad o vysokých 34 miliard, úvěry rostly pomaleji než inflace
V listopadu meziměsíčně výrazně oslabilo čerpání podnikových úvěrů, na plus 2,5 miliardy, ale překvapivě výrazně narostl objem firemní hotovosti na účtech v bankách o 34 miliard, a saldo vůči bankám na 116,447 miliardy korun oproti říjnovým 84,865 miliardy korun.
Komentář Miroslava Zámečníka, hlavního poradce ČBA: Zatímco u obyvatel je převis úspor nad půjčkami základní charakteristikou českého bankovnictví od nepaměti, a živnostníci jsou v „netto pozici“ od přelomu tisíciletí, u firem se objevil tenhle fenomén až v průběhu pandemie, poprvé v červenci 2020. V české ekonomice máme co dělat s „averzí na riziko“ – opatrnost v přijímání finančních závazků je sice ctnost, ale odvrácenou stranou téže mince je pomalý ekonomický růst. Ukazuje se, jak moc nám ve skutečnosti chybí kapitálový trh, který by podpořil nové podnikatelské nápady a projekty, jimž na jedné straně chybí zajištění a historie, ale za cenu vyššího rizika s sebou přinášejí dynamičtější inovace a rychlejší strukturální změnu.
Hypotéky mají historicky nejnižší procento selhání. Zatím
Navzdory poruchám v dodavatelském řetězci, prudkému nárůstu cen energií a dalších vstupů včetně mezd, a návratu další vlny covidu 19 (což je kombinace, již nikdo v novodobé historii ČR nepamatuje), se podíl firemních nevýkonných úvěrů v listopadu dále snižoval, a poklesnul i meziměsíčně, na 3,87 %. To je hluboko pod 9 % z prosince 2010.
Komentář Miroslava Zámečníka, hlavního poradce ČBA: Vývoj nevýkonných úvěrů je jedním z nejdůležitějších indikátorů zdravotního stavu ekonomiky a je otázkou, kam se bude, vzhledem k souběhu negativních faktorů, posouvat v nadcházejících měsících. Jak v případě úvěrů obyvatelstvu, tak u firem jsou však nevýkonné expozice na podstatně nižší úrovni než například po světové finanční krizi na počátku minulého desetiletí. (3.1.2022)
