.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Vláda přitom říká, že veřejné finance jsou v rozvratu. Je to velmi drahé PR…
Téměř po půl století Česko zřejmě vyšle do vesmíru svého člověka. Po Vladimíru Remkovi se má stát druhým Čechem v kosmu armádní stíhací pilot Aleš Svoboda. Nabídku na uskutečnění nákladné cesty dostala vláda už minulý rok. Tehdy však odmítla. Podle nynějších slov ministra dopravy Martina Kupky se více než miliardová investice mnohonásobně vrátí.
Vláda chce poslat českého astronauta do vesmíru i při pravděpodobné ceně takřka 1,5 miliardu. Za částku, jež by ročně desetitisícům domácností v bytové nouzi umožnila si bydlení dovolit.
Ta samá vláda, která ještě nedávno tvrdila, že české veřejné finance jsou v rozvratu. Ta samá vláda, která stále seká stamiliardové deficity, ač slibovala jejich redukci.
Pokud je let do kosmu v něčem přínosem, z hlediska vědy, výzkumu či vývoje, ať drtivou většinu kosmického dobrodružství platí soukromé firmy (stát se může podílet symbolicky), jistě se jim to pak vrátí v navýšené ziskovosti. Vždyť sám ministr Kupka říká, že každá koruna vydaná do projektu typu kosmického letu se vrátí osmkrát. To by přece bylo pro soukromé firmy hotové terno!
No, a pokud tedy kosmický let přínosem není, pak proč by měla vláda házet peníze daňového poplatníka do kanálu? Aby si zlepšila mediální obraz? Poněkud drahé PR…
Jsou dny Liberty Ostrava sečteny?
Co bude následovat teď, když podnik čeká reorganizace.
Podnik Liberty Ostrava, který nyní projde reorganizací, namísto dosud zamýšlené preventivní restrukturalizace, čelí krajně nejisté budoucnosti, avšak světélko naděje na výrazné zlepšení výrobní a odbytové situace nepohaslo zcela. Je však pravdou, že letošní rok se z hlediska výkonu světového i evropského ocelářství vyvíjí hůře, než se čekalo třeba ve druhé polovině loňska. Jedním z důvodů je skutečnost, že úrokové sazby obecně neklesají tak rychle, jak se čekalo. Pro evropské ocelářství tak nadále představují dodatečnou zátěž. Vedle vyšších nákladů dekarbonizace, jimž evropské podniky čelí v porovnání s konkurencí z Asie či z USA. Horší než vyhlížený vývoj ocelářství v EU zřejmě byl klíčovým důvodem opuštění úmyslu podnik Liberty Ostrava preventivně restrukturalizovat. Vysoké náklady energií a dekarbonizace a zejména dovoz asijské oceli nadále představují silný tlak na pokles výkonu evropského ocelářství i Liberty Ostrava. Za takové situace je pochopitelně také obtížnější hledat pro huť kupce.
Pokud si však představíme situaci, kdy by došlo ke kombinaci více pozitivních impulsů, poptávka po oceli z Liberty Ostrava může rapidně stoupnout. Může jít například o kombinaci navýšení cel EU na asijskou ocel a nutnosti zvýšit zbrojní a muniční výrobu v EU kvůli pokračující a zintenzivňující válce na Ukrajině, případně možné signalizované neochotě USA evropské spojence v NATO v případě napadení Ruskem bránit. Ani jeden z těchto scénářů není nereálný. Celní politika EU se rapidně mění, o čemž svědčí například i oznámené razantní navýšení cel EU na čínské elektroauta a tlak zemí typu Francie na uplatňování nových vysokých cel třeba na čínské solární panely.
Obrat v bezpečnostní politice USA a vztahu Spojených států k NATO také nelze vyloučit, zvláště, stane-li se novým americkým prezidentem opět Donald Trump.
Klíčovou otázkou je, na kolik by opětovný „rozjezd“ výroby v Liberty Ostrava stál. To záleží na tom, jaké úsporné kroky by se uskutečnily a v jakém rozsahu by se pak výroba obnovila. Pokud vyjdeme ze sanačního plánu, který byl základem snahy o zmíněnou preventivní restrukturalizaci, investor měl podniku poskytnout související injekci za bezmála čtyři miliardy korun. Takže obnovení výroby čítá náklady až v jednotkách miliard korun. Ovšem sanace počítala také s citelnou úsporou na mzdových nákladech, což by se zřejmě neobešlo bez výraznější redukce početního stavu zaměstnanců.
A kdo by mohl být investorem nyní? O Liberty Ostrava se před pěti lety zajímaly Třinecké železárny, převzetí z jejich strany by ale bylo odvislé od rozsahu státní pomoci a garancí. Dalším možným zájemcem je zbrojař Jaroslav Strnad a jeho skupina CE Group. Strnad by mohl sázet na růst poptávky po zbraních a munici v souvislosti s válkou na Ukrajině a obecně vyšší geopolitickou tísní ve světě. Nelze vyloučit zájem miliardáře Pavle Tykače. Naopak málo pravděpodobný je vstup dalšího miliardáře Daniela Křetínského, který letos na jaře pořídil pětinu německé ocelárny ThyssenKrupp, jež rovněž prochází problematickým vývojem. Další investice do oceláren tak z hlediska diverzifikace nedává v rámci Křetínského byznysu příliš smysl.
Kupujte solární panely, zdraží! Francie tlačí Brusel, aby na dovoz panelů z Číny uvalil vysoká cla
Kupujte solární panely. Zdraží! Francie tlačí na to, aby EU po elektroautech uplatnila vysoká cla také na čínské solární panely.
EU si svoji ekonomiku přeregulovala a svázala natolik, že není konkurenceschopná. Čína ji v řadě ohledů nejen dohnala, ale už i předhání. To je pro Brusel či Paříž zjevně šokující.
Francie sice tvrdí, že Čína představuje ohrožení pro svoji „nadměrnou výrobu“, ale ve skutečnosti je hlavním problémem chabá konkurenceschopnost EU.
Přitom když před několika lety zaváděl vyšší cla na čínský dovoz Donald Trump, EU to kritizovala. „Protekcionismus je hlavní hrozba celosvětovému hospodářskému růstu,“ varoval tehdy, v roce 2019, francouzský eurokomisař pro hospodářství Pierre Moscovici.
Je udivující, jak během pár let EU totálně otočila. Šok Bruselu či Paříže musí být opravdu mimořádný. Ale není se co divit. To, že Čína takto dohání a předhání EU, dokládá celému světu špatný model celého ekonomického fungování EU.
Dokud se ale tento model radikálně nezmění, Čína bude EU dále utíkat. Znova: problém není v přílišné čínské nadvýrobě, leč v povážlivě slábnoucí konkurenceschopnosti EU.
Jediný dlouhodobý recept na čínskou konkurenci je deregulace a liberalizace jednotného trhu EU, pozastavení Green Dealu, pozastavení emisních povolenek, rozdělení eurozóny na severní a jižní křídlo, výrazné omezení dotací a sociálních výdajů v rámci EU a mnohem selektivnější přístup k imigraci.
Bez tohoto jsou jakkoli vysoká cla na čínské zboží jen dočasnou záplatou. (14.6.2024)