Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne

Komentář Lukáše Kovandy
Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY.
Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.
Na pražské burze včera rostly také akcie bank, které jsou rovněž daní z mimořádných zisků dotčeny. Přidaly – byť méně než ČEZ – jak akcie Komerční banky, tak Erste Bank i Monety.
Burza tedy politikům jasně vzkazuje, že pokud už se vláda rozhodla daň z mimořádných zisků jednou zavést, bude korektní, pokud tak učiní s účinností od příštího roku. Retroaktivní zavádění daně podrývá důvěru investorů v tuzemský kapitálový trh a je vysoce sporné z právního hlediska. Česko by v důsledku takového kroku mohlo čelit řadě žalob či arbitráží. Retroaktivní zavedení daně je vysoce sporné také morálně.
Ministr financí Zbyněk Stanjura se zjevně i proto minulou středu přiklonil k variantě daně vypočítávané až ze zisku příštího roku. Stanjurovo prohlášení minulý týden uklidnilo pražskou burzu, kterou právě vylekal pirátský kontroverzní požadavek zpětného uvalení mimořádné daně.
Vládní komunikace diskutované retroaktivity daně z mimořádných zisků není šťastná. Pokud představitelé jednotlivých vládních stran nekoordinovaně přichází s různými prohlášeními v tak zásadní záležitosti, která je kurzotvorné povahy, podrývají tím důvěru investorů – všech, od velkých mezinárodních bank a fondů po drobné akcionáře, kteří si na burze spíše svým způsobem „spoří“. Může dojít k dlouhodobému poklesu důvěru v tuzemský kapitálový trh, což má neblahé dopady do širší ekonomiky, včetně třeba i negativního vlivu na zaměstnanost.
Zvláště jedná-li se právě i opatření s kurzotvorným dopadem, vládní politici by si věc pro příště měli vyříkat za zavřenými dveřmi a předstoupit před veřejnost až s oznámením finálního a definitivního rozhodnutí.
Vždyť během obchodování na pražské burze minulou středu ztratily tituly ČEZ, Komerční banky a Erste Bank, jež je matkou České spořitelny, dohromady zhruba 31 miliard korun ze své tržní hodnoty. O „chaosu“ v dané věci informovala dokonce i agentura Bloomberg. Propad nastal právě v důsledku úterního oznámení Pirátů, jež ve středu dopoledne potvrdil lidovecký předseda Marian Jurečka, že mimořádná daň bude uvalována retroaktivně. Pesimismus investorů, který obě oznámení vyvolala, rozptýlil až ministr Stanjura.
I díky právě dani z mimořádných zisků tak může nyní vláda navrhovat rozpočet na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Včera jej začala schvalovat sněmovna. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).
Možná poněkud překvapivý závěr se zrcadlí v nejnovějších posudcích světově významných ratingových agentur. Agentura Fitch Ratings Česku minulý týden potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent hrubého domácího produktu už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor’s (poblíž 40 procent hrubého domácího produktu až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila předminulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí. Důležité je to, že ani podle jedné z agentur v dohledné době nehrozí náraz na dluhovou brzdu, odpovídající úrovni 55 procent HDP. České veřejné finance zkrátka v žádném rozvratu nejsou a jen tak ani nebudou.
Podle Mezinárodního měnového fondu má roku 2025 dosahovat nominální hrubý domácí produkt ČR celkem 8546,2 miliardy korun. Fialova vláda rámcově plánuje až do roku 2025 schodky státního rozpočtu každoročně v pásmu od 250 do 300 miliard korun. Veřejné finance však nesestávají jen ze státního rozpočtu. Ale také třeba z rozpočtů krajů a obcí nebo zdravotních pojišťoven. Třeba loni činil schodek samotného státního rozpočtu necelých 420 miliard korun, ovšem celkový deficit veřejných financí „jen“ bezmála 360 miliard. To proto, že některé veřejné rozpočty hospodařily přebytkově. Například kraje a obce loni dohromady hospodařily s přebytkem přesahujícím 41 miliard korun.
Pro rok 2025 zatím Fialova vláda rámcově počítá se schodkem státního rozpočtu maximálně 260 miliard. Předpokládejme, v souladu s MMF, že další veřejné rozpočty v tom roce nevykážou přebytek celkově kolem 60 miliard korun jako loni, ale pouze zhruba poloviční, kolem 30 miliard korun. Takže deficit veřejných financí v roce 2025 bude (260 – 5) / 8546,2 = 2,7 % < 3 % (viz take graf níže). Fialova vláda by tím tedy vlastně svůj slib splnila. Protože deficit veřejných financí k HDP by byl nižší než tříprocentní.
Současné vládě tedy ke splnění slibu stabilizace veřejných financí a stlačení jejich schodku pod „maastrichtskou“ úroveň tří procent vlastně postačí každoročně tvořit schodky v pásmu od 250 do 300 miliard korun. To je uskutečnitelné bez zvýšení běžných daní a současně bez zásadnějších škrtů.
Fialově vládě totiž svým způsobem opravdu nahrává inflace. Ta totiž vlastně „zdaňuje“ občany i firmy místo ní. A nafukuje ukazatel nominálního HDP, takže i deficity v rozmezí od 250 do 300 miliard se v něm snáze „rozpustí“. Nakonec tedy opravdu může nastat situace, že vláda daně nezvedne a žádnou další daň kromě té mimořádné, počítané od příštího roku, nezavede. A přesto stáhne deficit pod úroveň tří procent HDP, jak slibovala, ještě během svého řádného funkčního období.
I když deficit státního rozpočtu skončí v letech 2023 až 2025 v pásmu od 250 do 300 miliard korun (modrá křivka), Česko už v letech 2024 a 2025 bude plnit příslušné tříprocentní „maastrichtské“ kritérium pro přijetí eura (hodnoty na oranžové křivce jsou totiž nižší než ty na šedé).
 
Benzín je v Česku mimořádně dražší než v Itálii nebo ve Francii
Zatím zlevňovat moc nebude.
Benzin v Česku od minulého týdne mírně zlevnil, nafta dál zdražuje. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 42,82 koruny, před týdnem byl o tři haléře dražší. O 49 haléřů na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 47,34 Kč. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje.
V příštích sedmi dnes lze počítat se stagnací, maximálně velmi mírným zlevněním benzínu a se stagnací cen nafty, případně jejím jen velmi mírným zdražením. Důvodem je stabilizace cen ropy na světových trzích a dokonce pokles korunové ceny velkoobchodně prodávaných paliv. Za poslední tři týdny například nafta prodávaná velkoobchodně na surovinové burze v Rotterdamu zlevnila po přepočtu do korun o více než šest procent. Čerpací stanice v ČR tak ztrácí opodstatnění jakéhokoli dalšího citelnějšího zdražování.
Stabilizace cen ropy je způsobena vyvažováním protichůdných tlaků. Tlak na zdražování představuje zejména rozhodnutí kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem od listopadu omezit produkci ropy o dva miliony barelů denně. Tlak na zlevňování naopak představuje hlavně obava z celosvětového útlumu ekonomiky a také ovšem obava z dopadu stále striktních covidových restrikcí a uzavírek v Číně, která je největším světovým dovozcem ropy.
Čeští motoristé v současnosti nezvykle tankují benzín dráže než třeba ti italští, francouzští nebo chorvatští. Itálie, Francie nebo Chorvatsko patří běžně k zemím, kde je benzín citelně dražší než v Česku. Důvodem nynější změny jsou daňové úlevy, které četné země EU zavádí v souvislosti s probíhající energetickou krizí. V Chorvatsku je navíc levnější i nafta, navzdory tomu, že v Česku zůstává nadále snížená spotřební daň z ní, na rozdíl od benzínu.
 
Po domácku připravený bramborový salát letos vyjde o 43 procent dráž než loni
Kvůli drahým energiím a slabší úrodě brambor.
Letošní meziročně slabší úroda brambor a energetická drahota představují klíčové důvody, proč se cena brambor v brzké době celorepublikově průměrně vyhoupne přes úroveň 20 korun za kilogram. Naposledy stál kilogram brambor více než dvacet korun v červnu 2020. V současnosti však zdražují potraviny napříč jejich spektrem, jak vyplývá z dat ČSÚ. S blížícími se Vánocemi tak musí lidé v Česku počítat s citelným meziročním zdražením oblíbeného svátečního pokrmu – bramborového salátu.
Bramborový salát meziročně zdraží o více než 40 procent, konkrétně o 43 procent. Zatímco loni se cena jeho domácí přípravy vešla ještě pod úroveň 58 korun za porci pro šest osob, letos už je to necelých 83 korun (viz tabulka níže). I tak však při zohlednění určité úrovně kvality vyjde po domácku připravovaný bramborový salát znatelně levněji než salát kupovaný, který samozřejmě meziročně také značně zdražuje, leckdy i kolem 50 až 60 procent.
Kromě brambor, jejichž úroda bude letos v Česku meziročně nižší až o pětinu, zdražují také další ingredience potřebné pro přípravu bramborového salátu, včetně vajec. Dražší než loni jsou také další položky potřebné pro jeho výrobu, jako je mrkev, celer nebo cibule, majonéza nebo hořčice. Důvodem zdražování těchto položek jsou zejména drahé energie.
 
Drahé uhlí a ropa a i plyn rekordně zdraží Čechům Dušičky, o desítky procent
Za květiny, svíčky či upomínkové předměty utratí letos lidé v ČR zhruba 1,3 miliardy korun.
Dušičky, které si letos připomeneme příští středu, jsou z ekonomického hlediska, resp. výše příslušných tržeb obchodníků a prodejců stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru zhruba 190 korun za osobu. Celkově pak přibližně 1,3 miliardy korun.
Jsou ale lidé, kteří za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Pak jsou však i tací Češi, těch je zhruba dvacet procent, které svátek zcela míjí. Kvůli inflaci se ale bude jednat o nejdražší Dušičky české historie.
Smuteční květiny letos zdraží o 15 až 20 procent oproti loňsku. Drahý plyn totiž způsobuje zdražení vytápění skleníků v zemích typu Nizozemska, které ve velkém zásobují i český trh. V důsledku růstu cen energií a paliv zdražuje také přeprava ze zemí typu Ekvádoru nebo Keni, kde ovšem pochopitelně zase není třeba plynu k vytápění skleníků. Proto někteří dovozci preferují právě květiny ze zemí jiných světadílů.
Tradičně nejvyhledávanější smuteční, „dušičkovou“ květinou je v ČR chryzantéma. Do Česka se ročně dováží řezané chryzantémy průměrně za 210 milionů korun.  Zmíněné Nizozemsko se obecně podílí na dovozu květin do ČR ze zhruba 80 procent. Celkově se do Česka každoročně dováží řezané květiny za zhruba 2,3 miliardy korun, přičemž Nizozemsko zodpovídá za 1,8 miliardy z této částky. Vzhledem k tomu, že se v Česku ročně celkově prodají řezané květiny za zhruba čtyři miliardy korun, bezmála polovina útrat lidí v ČR za květiny se týká květin původem právě z Nizozemska.
Nizozemských chryzantém se tedy v Česku prodá ročně za desítky milionů korun, přičemž tyto prodeje vrcholí právě na přelomu října a listopadu, v „dušičkovém“ období. Letos však pěstitelé květin v Nizozemsku a jinde v Evropě svoji produkci omezují, podobně jako loni. Právě proto, že k vytápění skleníků často používají plyn. Jeho velkoobchodní cena sice včera poprvé od poloviny června klesla pod psychologickou úroveň 100 eur za megawatthodinu, ale i tak je na zhruba až šestinásobku průměru předpandemických let.
Při takto vysoké ceně plynu v EU se dostávají do konkurenční výhody pěstitelé třeba z východoafrických zemí, kteří díky přirozeně příznivému klimatu mnohdy žádné skleníky nepotřebují. Z evropské plynové krize se tak radují pěstitelé květin v Etiopii či Keni, jimž citelně stoupá odbyt. Zaplňují totiž na trhu místo po nizozemských a obecně evropských pěstitelích, kteří museli „zavřít krám“. Přepravní náklady z afrických zemí jsou sice vyšší než ty z Nizozemska, zvláště nyní při globální přepravní krizi, avšak i tak si kvůli astronomickým cenám vytápění evropských skleníků keňští či etiopští pěstitelé udržují cenovou výhodu. Přesto samozřejmě dochází ke zdražení.
O zhruba 15 procent zdraží letos umělé květiny. Jejich dovoz zejména z Číny se prodražuji kvůli tamním výpadkům ve výrobě, způsobeným i letos pokračujícími covidovými uzavírkami. Čína totiž uplatňuje politiku nulové tolerance covidu.
Z důvodu růst cen ropy ale také hnědého uhlí je třeba počítat letos také se zdražením svíček. Parafín, potřebný pro jejich výrobu, se totiž získává destilací ropy, případně z hnědouhelného dehtu.
Dušičky jsou svátkem spíše lidí středního a vyššího věku, takže i výdaje za dušičkové předměty vykazují rostoucí tendenci s růstem věku zákazníka. Mladší lidé nevykazují takové dušičkové výdaje, takže jejich průměrnou výši stlačují. Mnozí mladí pak dávají přednost spíše importovanému Halloweenu, který se slaví o dva dny dříve.
Halloween slaví zhruba osmkrát méně Čechů než Dušičky, pouze asi deset procent. Průměrná útrata lidí, kteří Halloween slaví, se však pohybuje výše než průměrná útrata těch, kteří si tak připomínají zesnulé během Dušiček. Halloweenské výdaje se běžně pohybují v rozmezí od 500 korun do 1000 korun na osobu, takže v pořadí ekonomické významnosti svátků v ČR se Halloween umisťuje osmý. Je ovšem pravda, že Halloween příliš není svátkem nízkopříjmových a nižších středních vrstev, které si jeho oslavu zvláště letos, v době obecné drahoty „odpustí“, aby mohly peníze střádat na výdaje spjaté s blížícími se svátky vánočními.
V případě Halloweenu nedochází k tomu, že by výdaje spojené s tímto svátkem vytěsňovaly výdaje dušičkové. Oba svátky se spíše doplňují, než že by si konkurovaly: první je pro mladé, druhý pro lidi středního a vyššího věku.
Dlouhodobě tak kvůli inflaci a růstu obecné životní úrovně dušičkové výdaje stabilně narůstají, a to i reálně, tedy po očištění právě o inflaci. Nenastává tedy to, čeho jsme svědky v předvánočním čase, kdy v posledních letech narůstá objem nákupů koncentrovaných do týdne kolem rovněž importovaného „Black Friday“, a to na úkor objemu nákupů v dalších etapách předvánočního adventního času. (27.10.2022)