Vláda dohání resty v přijímání evropské legislativy, schválila také revizi výdajů státu na informační a komunikační technologie

Česko dohání resty, které po sobě v povinném přejímání evropské legislativy do českého práva zanechala předchozí vláda. Uvádí to zpráva o stavu přidělování gescí a plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za III. čtvrtletí 2023, kterou projednala vláda Petra Fialy na schůzi ve středu 8. listopadu 2023. Schválila rovněž mandát na provedení revize výdajů státu v oblasti informačních a komunikačních technologií a plán podpory cestovního ruchu na další dva roky.

Po předchozí vládě zůstala nesplněna povinnost transponovat ve stanoveném termínu 36 evropských směrnic. Česku za to hrozila ze strany Evropské unie pokuta až dvě miliardy korun, v případě zákona o ochraně oznamovatelů už dokonce byla na český stát podána i žaloba u Soudního dvora EU. Vládě se během dvou let podařilo tento dluh snížit na pouhých devět směrnic, čímž se dostala pod jedno procento nesplněných závazků, což je v rámci EU obecně přijatelná úroveň. Podle hodnocení Evropské komise, takzvaného Single Market Scoreboard (SMS) se díky tomu Česko posunulo z chvostu zhruba do poloviny v žebříčku hodnocených států. Jen v letošním roce zastavila Evropská komise 42 řízení vedených proti ČR kvůli nesplnění povinnosti včas zapracovat unijní předpisy do české legislativy.

Vyplývá to z aktuální zprávy o situaci v přejímání unijní legislativy do našeho právního řádu, kterou vládě předložil ministr pro legislativu.

Vláda schválila také mandát pro ministra financí a místopředsedu vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj provést revizi výdajů státu v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Revize má za cíl především ověřit, jak dotčené státní orgány zareagovaly na závěry zjištěné komplexní kontrolou výdajů státu na ICT, kterou provedl Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2019 a vydal je ve Zprávě o digitalizaci veřejné správy v České republice, analyzovat stávající rozpočtové a účetní výkaznictví výdajů souvisejících s ICT a navrhnout případné úpravy, které povedou k zlepšení praxe nebo k lepší orientaci o uskutečněných výdajích.

Kabinet projednal a schválil také akční plán ke Strategii rozvoje cestovního ruchu České republiky 2021-2030 na roky 2024-2025. Navazuje na předchozí dvouletý plán do roku 2023 a zahrnuje šest hlavních opatření rozpracovaných do 12 aktivit a 26 dílčích aktivit, které mají pomoci cestovnímu ruchu v Česku k restartu po letech problémů spojených nejprve s pandemií nemoci covid-19 a poté s dopady ruského vpádu na Ukrajinu a energetické krize. Plán počítá například s podporou rozvoje veřejné a podnikatelské infrastruktury nebo s podporou podnikatelů v cestovním ruchu, kteří se dostanou do potíží s likviditou v důsledku nepříznivých externích vlivů. Na podporu stabilního a udržitelného rozvoje cestovního ruchu má Ministerstvo pro místní rozvoj ročně zhruba 1,2 miliardy korun.

Kompletní výsledky jednání vlády. (8.11.2023)