Vláda jednala s radami Pardubického kraje a Kraje Vysočina a rozhodla o zvýšení náboru pracovníků z Indonésie

Vláda Petra Fialy již pošesté vyjela do regionů na své výjezdní zasedání. Ve středu 19. června 2024 se schůze vlády uskutečnila na Staré radnici v Havlíčkově Brodě, poté následovalo jednání s radami Kraje Vysočina a Pardubického kraje.

Vláda Petra Fialy během svého funkčního období uskutečnila společné jednání již se dvanácti ze čtrnácti českých krajů (včetně hlavního města Prahy). „My se snažíme být blízko k lidem, jezdíme za samosprávami, pořádáme výjezdní zasedání pravidelně tak, abychom mohli diskutovat s reprezentacemi příslušných krajů na místě o konkrétních problémech a řešili jsme konkrétní věci,“ konstatoval premiér Petr Fiala. „Vždy řešíme témata, která se těch krajů dotýkají. A chci také připomenout, že pro členy vlády to není jen jednání vlády a jednání s krajskými samosprávami, ale je to také celodenní pobyt v kraji,“ připomněl předseda vlády, který dnes společně s ministrem dopravy Martinem Kupkou navštívil kontrolní den na stavbě další části dálnice D35 u Vysokého Mýta.

Vláda se zabývala především regionálními tématy. Členové kabinetu se seznámili s informací ministra dopravy o probíhajících či připravených důležitých investičních akcích do dopravní infrastruktury v obou krajích. Z největších staveb se jedná především o další úseky stavby dálnice D35 v Pardubickém kraji a plánovanou výstavbu vysokorychlostní železniční trati z Poříčan přes Světlou nad Sázavou do Brna, což jsou investice, které zásadně zlepší dopravní dostupnost v celé České republice. „Je to důležité. Posunout se v dopravní infrastruktuře je klíčové pro život v regionech, pro to, aby se naši občané mohli snadno dostat z jednoho místa na druhé, a je to důležité i pro prosperitu České republiky,“ zdůraznil premiér Fiala.

Vláda projednala také informaci o aktuálním stavu zpracování Socioekonomické studie Dukovany 2024, která má za cíl posoudit přínosy a rizika výstavby dostavby jaderné elektrárny Dukovany na socioekonomický rozvoj dotčeného území v čase. Řešitelem studie se na základě výběrové řízení stala společnost KPMG Česká republika a vypracovat ji má do letošního září.

Kabinet také probral dotační programy Ministerstva životního prostředí realizované v kraji Vysočina. Kraj může čerpat na projekty z oblasti životního prostředí dotace jak národních, tak především z evropských zdrojů. Například v operačním programu Životní prostředí bylo v Kraji Vysočina administrováno celkem 218 projektů v celkové výši asi 2,7 miliardy korun, naopak v čerpání na projekty z Modernizačního fondu má kraj zatím výrazné rezervy.

Vláda schválila rovněž navýšení kvóty pracovních víz pro kvalifikované pracovní síly z Indonésie. Schválila totiž návrh nového projektu Ministerstva průmyslu a obchodu pracovní migrace z Indonésie, který na základě dobrých zkušeností s pilotním projektem realizovaným společně s firmou Škoda Group počítá se zapojením další tisícovky kvalifikovaných pracovních sil, studentů a absolventů polytechnických škol z Indonésie na český pracovní trh.

Projekt se týká firem s více než 500 kmenovými zaměstnanci z automobilového, slévárenského, ocelářského, gumárenského, chemického průmyslu, dopravy a dalších oborů, které mají zájem zaměstnat více než 100 indonéských studentů či absolventů na pracovní poměr na dobu dvou let na kvalifikovanou pozici. Aby mohl být projekt realizován, vláda současně změnila nařízení vlády o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a žádostí o zaměstnaneckou kartu, které lze podat na zastupitelském úřadu, a to tak, že navýšila kvótu pro podávání žádostí o zaměstnanecké karty na zastupitelském úřadu v Jakartě o tisíc žádostí ročně, tedy ze současných 150 na 1 150 žádostí ročně.

Na jednání vlády navázalo jednání s  radami obou krajů. „Chtěl bych poděkovat panu hejtmanovi Schrekovi i panu hejtmanu Netolickému a jejich kolegyním a kolegům za velmi věcnou a konkrétní debatu. Bavili jsme se o několika tématech, která jsou důležitá – zdravotnictví, školství, digitalizace stavebního řízení, o problémech, které trápí kraje a o tom, co v tom můžeme udělat jako vláda, co v tom můžeme udělat legislativně a co v tom můžeme udělat společně, protože řada těch pravomocí a kompetencí, třeba v oblasti školství nebo v oblasti zdravotnictví, je sdílená,“ uvedl premiér Fiala a zmínil například téma dostupnosti zdravotní péče, zajištění dostatku lékařů a zdravotníků nebo financování školství či nutné restrukturalizaci středního školství. (19.6.2024)