Od 9. února přestanou až do odvolání létat přímé spoje z českých mezinárodních letišť do Číny a naopak. Jako jedno z opatření na ochranu před šířením nebezpečného koronaviru 2019-nCoV rozhodla o zákazu komerčních letů vláda Andreje Babiše na schůzi v pondělí 3. února 2020. Ministerstvo zahraničních věcí také uvolní až deset milionů korun na humanitární pomoc Číně.
Vláda se opatřeními na ochranu českých občanů před šířením koronaviru zabývala hned na úvod svého pondělního jednání. Kromě aktuálních informací o vývoji nemoci v Číně a dalších zemích světa a o připravenosti českého zdravotnictví vláda rozhodla o dalším konkrétním preventivním kroku – vyhlášení zákazu přímých letů mezi Českou republikou a Čínou pro všechny letecké přepravce, a to až do odvolání.
„Abychom neohrozili návrat našich dalších občanů z Číny domů, rozhodli jsme po debatě, že zakážeme přímé lety z Číny s platností od neděle 9. února. Dále intenzivně komunikujeme v rámci Evropské unie a doufejme, že Evropská unie brzy dospěje k nějakému celoevropskému řešení,“ upřesnil premiér Andrej Babiš.
Vláda také vzala na vědomí rozhodnutí ministra zahraničních věcí uvolnit na humanitární pomoc Číně 10 milionů korun z rozpočtu ministerstva. Peníze budou poukázány Světové zdravotnické organizaci na pomoc se zvládáním epidemie. Česká republika je podle premiéra Babiše připravena Číně pomoci také případným zapojením českých odborníků – epidemiologů a výzkumníků.
Kabinet rovněž schválil změny v dotačním programu Ministerstva zdravotnictví, jehož prostřednictvím stát financuje investice do 14 jím přímo řízených zdravotnických zařízení. Změny v programu byly nutné proto, že původní dokumentace byla připravována v letech 2015 a 2016 a dnes již neodpovídá aktuálnímu stavu připravenosti jednotlivých investičních záměrů.
Až do roku 2027 chce vláda na investice do svých nemocnic vyčlenit téměř 9,5 miliardy, další více než 4 miliardy mají jednotlivé nemocnice přidat z vlastních rozpočtů. „Myslím, že je potřeba to zrychlit a připravit velice konkrétní investiční plán rezortu zdravotnictví na rok 2021,“ prohlásil předseda vlády a připomněl, že osobně jednotlivé státní nemocnice navštěvuje a zajímá se o připravenost těchto projektů.
Konkrétně se jedná o sedm investičních záměrů, například o projekt výstavby gynekologicko-porodnické kliniky ve Fakultní nemocnici Brno, výstavby hlavní budovy B ve Fakultní nemocnici Olomouc či výstavbu pavilonu chirurgických oborů ve Fakultní nemocnici Plzeň.
Ministři se rovněž seznámili s aktuální situací ohledně dopadů plánovaného rozšíření dolu Turów na českém území. Sporné rozšíření hnědouhelného dolu nedaleko polsko-českých hranic česká vláda řeší ve spolupráci s dotčenými obcemi a Libereckým krajem. V průběhu roku 2019 například proběhlo monitorování povrchových a podzemních vod včetně záměr hladin podzemní vody v rámci česko-polské monitorovací sítě podzemních vod.
Pro letošní rok Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Českou geologickou službou připravilo například doplnění a zprovoznění monitorovací sítě podzemních vod, monitoring podzemních a povrchových vod či zpracování transientního modelu proudění podzemní vody v příhraniční oblasti včetně vymezení lokalit potenciálních a náhradních zdrojů podzemní vody v oblasti Frýdlantského výběžku. Ministerstvo zemědělství vytvořilo nový dotační podprogram Podpora projektové a inženýrské přípravy navržených opatření k řešení dopadů plánovaného rozšíření těžby polského hnědouhelného dolu Turów na české území, v němž bude k dispozici 60 milionů korun. (3.2.2020)
