Svaz průmyslu a dopravy vyzývá vládu a ministerstvo zdravotnictví, aby co nejrychleji upravily mimořádné opatření, kterým se firmám nařizuje povinné testování neočkovaných zaměstnanců. Jeho aktuální podoba zásadně narušuje právní jistotu a legitimní očekávání v pracovněprávních vztazích, jak u zaměstnavatelů, tak u zaměstnanců.
Do mimořádného opatření je nutné u povinného testování zaměstnanců ve firmách explicitně doplnit odkaz na paragraf 102 zákoníku práce, který zaměstnavatelům nařizuje vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky. Zároveň je nutné, aby ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí jasně vymezilo, jaká práva a povinnosti má zaměstnavatel v případě, že se zaměstnanec odmítne podřídit povinně nařízenému testování.
Svaz průmyslu dlouhodobě ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že povinnosti pro firmy vyplývající z mimořádných opatření musí být upraveny tak, aby byly pro zaměstnavatele proveditelné i po právní stránce.
Aktuální podoba mimořádného opatření k povinnému plošnému testování zaměstnanců (s účinností od 22. 11. 2021) přináší řadu praktických problémů pro zaměstnavatele a zaměstnance, protože příslušná opatření nejsou navázána na pracovněprávní výklad a jasné stanovení práv a povinností zaměstnanců v souladu s paragrafem 102 zákoníku práce.
Problém v praktické aplikaci příslušných mimořádných opatření pro firmy je zejména následující:
► Nesrovnalost a protichůdná ustanovení v mimořádném opatření na ochranu dýchacích cest (které mimo jiné uznává fungování § 102 zákoníku práce a možnost zaměstnavatele si upravit další opaření dle svých příslušných hygienických, interních a dalších opatření). Naopak mimořádné opatření k povinnému testování zaměstnanců, které zcela pomíjí fungování a návaznost na pracovní právo, a to zejména na skutečnost, jak se má povinnost, uložená zaměstnavateli v praxi, za aplikace pracovněprávních předpisů, vymáhat.
► Absence jakéhokoliv výkladu MPSV, tak, jako tomu bylo při povinném plošném testování na jaře 2021, které by alespoň trochu pomohlo zaměstnavatelům i zaměstnancům v legitimním očekávání a nastavení pracovněprávních práv a povinností, které plynou z aktuálního mimořádného opatření.
► Vyřešení praktických otázek, jako jaké má zaměstnavatel možnosti, pokud zaměstnanec testování odmítne. Nahlášení zaměstnance hygienickým stanicím zaměstnavatelem je zdlouhavé a neplní ani preventivní ani represivní funkci. Není jasné, zda může zaměstnavatel testovat nadále dle svého uvážení a na své náklady i častěji než jednou týdně, a to v souladu s aplikací § 102 zákoníku práce.
► Za zcela nedostačující Svaz průmyslu považuje zejména, pokud mimořádné opatření předvídá u zaměstnanců odmítajících se testovat, že si má tento zaměstnanec jen nasadit respirátor, pokračovat v činnosti mezi ostatními zaměstnanci a zaměstnavatel má zajistit, aby se na pracovišti nepotkával s ostatními. To je v praxi v mnoha firmách naprosto neproveditelné a zároveň je to nespravedlivé vůči zaměstnancům, kteří důkladně plní povinnosti stanovené mimořádným opatřením. (25.11.2021)
