Povinnost zajistit občanům základní síť lékařských pohotovostních služeb má přejít z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny. Návrh příslušné novely zákona o zdravotních službách schválila vláda Petra Fialy na zasedání ve středu 11. září 2024. Schválila rovněž návrh novely zákona o sociálních službách, kterým se má přesunout agenda související s vyplácením nepojistných sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a s vydáváním průkazů osoby se zdravotním postižením z pracovišť Úřadu práce ČR pod Českou správu sociálních zabezpečení.
Pacienti v Česku mají mít nově garantovánu základní síť lékařské pohotovostní služby. Odpovědnost za zajištění pohotovostních služeb současně přejde z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny, které mají více kompetencí k zajištění náležité dostupnosti zdravotních služeb. Počítá s tím návrh novely zákona o zdravotních službách, který projednala a schválila vláda Petra Fialy. Přesun agendy bude znamenat výrazné odbourání administrativní zátěže krajských úřadů. Pohotovosti budou muset být součástí každého urgentního příjmu.
Novela také navyšuje pokuty zdravotnickým zařízením až na jeden milion korun, pokud budou pacientům účtovat nezákonné poplatky nebo po nich požadovat úhradu za již jednou uhrazenou péči z pojištění. V zákoně také bude nově zakotvena pozice nemocničního ombudsmana či institucionálně ukotveno poskytování duchovní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních.
Vláda schválila také návrh novely zákona o sociálních službách. Hlavním cílem novely je sjednotit rozhodovací proces o pojistných a nepojistných sociálních dávkách podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. V současnosti o pojistných dávkách rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, zatímco o nepojistných Úřad práce ČR. Vláda v novele navrhuje, aby obě agendy přešly spolu s agendou vydávání průkazů osoby se zdravotním postižením pod Českou správu sociálních zabezpečení. Tím se výrazně uleví pracovištím Úřadu práce, vytvoří se podmínky pro digitalizaci procesů i pro efektivnější správní řízení.
Kabinet rovněž schválil uzavření Memoranda o spolupráci k projektu Vyvedení tepla z Elektrárny Dukovany do města Brna mezi společností Teplárny Brno, společností ČEZ, vládou České republiky, Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí, Ministerstvem dopravy, Statutárním městem Brno, Jihomoravským krajem a Krajem Vysočina. Memorandum sice není právně závazné, ale je výrazem dotčených stran spolupracovat na realizaci jednoho z největších energetických projektů České republiky. Horkovod z jaderné elektrárny Dukovany do Brna má měřit 42 km a zajistit ekologicky čistý, bezuhlíkový a spolehlivý zdroj tepla pro druhé největší město ČR. Brněnským teplárnám to umožní zásadně snížit závislost na dodávkách plynu.
Po schválení vládou bude možné přistoupit k faktickému podpisu memoranda za Českou republiku pověřenými členy vlády v čele s premiérem. Zahájení zkušebního provozu horkovodu je plánováno do konce září 2030 a odstartování dodávek tepelné energie z Dukovan do Brna v nově vybudované infrastruktuře od 1. ledna 2031. (11.9.2024)