Vláda, OSVČ i občané šetří na horší časy
Komentář Miroslava Zámečníka, ekonomického analytika ČBA
Dubnová statistika o vývoji úspor přinesla zajímavé pohledy na vývoj úsporného chování vlády, OSVČ i domácností a doplnila tak postřehy o tom, jak intenzivně koronavirová krize dopadá na ekonomiku v oblasti úvěrů. Pokud z úvěrové bankovní statistiky vyplynulo, že propad ekonomiky ještě není na údajích zásadněji vidět, u vývoje depozit se krize již do statistik propisuje, když úspory rostou. Není to překvapivé, šetření a tvorba finančních rezerv je logickým průvodním jevem zejména na počátku krize.
Domácnosti v dubnu zvedaly svoje vklady v bankách.
Vyplývá to z páteční publikované bankovní statistiky ČNB, podle níž od ledna do konce dubna stouply zůstatky na depozitních účtech domácností o téměř 55 miliard korun. „Ukazuje se, že domácnosti se chovaly přesně podle učebnic. Ty, jimž to finanční situace dovolovala, se snažily splácet svoje spotřebitelské půjčky a zároveň posílit svoje rezervy“, uvedl analytik ČBA Miroslav Zámečník s tím, že ovšem nelze přehlédnout, že situace domácností je velmi diferencovaná a nemalé procento z nich již pociťuje akutní nedostatek peněžních prostředků.
Firmy s domácími vlastníky svoje vklady v bankách v dubnu také zvýšily
Podle publikované bankovní statistiky ČNB stouply od ledna do konce dubna zůstatky na účtech podniků vlastněných tuzemskými investory o 32 miliard korun, a přes rostoucí finanční tlak se zvýšily i v dubnu, byť jen o 4,7 miliardy korun. „Opačný trend můžeme sledovat u podniků pod zahraniční kontrolou, jejichž depozita za duben téměř o 11 miliard korun poklesla“, k tomu dodal Miroslav Zámečník.
Vláda se připravuje na velké výdaje
Pokud jde o zásobu hotovosti na účtech vlády, ta rekordně stoupla. Jen u takzvaných „ústředních vládních institucí“ (kam patří například ministerstva a další ústřední úřady nebo veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce) činil tento růst bezmála 588 miliard korun a vrostl na téměř 650 miliard korun. „To v přepočtu představuje ekvivalent téměř dvanácti procent ročního HDP České republiky“, uvedl analytik ČBA Miroslav Zámečník a uzavírá, že „jde o logickou snahu využít příznivých tržních podmínek a levně získat zdroje na krytí vysokého očekávaného schodku a refinancování letos splatných státních dluhopisů“.
(1.6.2020)
Štítky:
ČBA | vývoj úspor | úspory