Zvyšování finanční gramotnosti obyvatel ČR, především rizikových skupin, je cílem Národní strategie finančního vzdělávání 2.0, kterou 13. ledna schválila vláda. Ministři odsouhlasili také vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu a novou koncepci rozvoje venkova.
Finanční gramotnost Čechů se sice v posledních letech i zásluhou dosud platné vládní strategie zlepšila, přesto v porovnání se zeměmi Evropské unie patří k nejslabším. Změnit to má nová Národní strategie finančního vzdělávání 2.0. Kromě návaznosti na dosavadní kroky, jimiž bylo například zavedení povinné finanční gramotnosti na základních a středních školách, se nová strategie chce zaměřit i na další problémové skupiny. Budou mezi nimi například senioři, lidé čerpající pomoc v hmotné nouzi či nezaměstnaní.
Vláda se zabývala také scénářem rozvoje sítí 5G. Schválila materiál s názvem Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice – Cesta k digitální ekonomice, který definuje strategický přístup České republiky k zavedení a využívání sítí 5G, podporuje nové příležitosti pro průmysl České republiky, chce více zapojit odbornou veřejnost, samosprávy, akademickou sféru a zabývá se i koncepty Smart Cities a Smart Regions.
Dokument také obsahuje časový plán rozvoje infrastruktury sítí 5G. Počítá například s tím, že aukce kmitočtů pro sítě 5G Ministerstvo průmyslu a obchodu vypíše již v prvním pololetí roku 2020. V roce 2030 by pak mělo být pokryto vysokorychlostní sítí 99 procent obyvatel každého okresu České republiky a 90 procent území každého okresu České republiky.
Ministři schválili také vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Byl zpracován na základě požadavků Evropské unie a obsahuje šest základních cílů, mimo jiné přípravu opatření, která povedou ke splnění pro splnění cílů energetické unie a dlouhodobých závazků ochrany klimatu do roku 2030, posílení mezistátní spolupráce či efektivní spolupráci a veřejností. Materiál také stanovuje cíl mít v roce 2030 podíl obnovitelných zdrojů ve výši 22 procent.
Vláda odsouhlasila rovněž novou koncepci rozvoje venkova do roku 2027. Je to první strategický dokument, který se oblastí venkova zabývá z pohledu řešení podobných problémů napříč regiony. Koncepce pracuje s vizí, jejímž mottem je: V roce 2027 je venkov územím, ve kterém se dobře žije a o němž se říká, že se v něm dobře žije. V pěti strategických cílech chce například stabilizovat populaci ve venkovských oblastech, zajistit venkovským sídlům dostatečnou infrastrukturu a vybavenost ke kvalitnímu životu obyvatel, zachování zdravého životního prostředí či výkonnou a stabilní ekonomiku venkova.
Kabinet schválil také podmínky použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru poskytovaného na energetickou modernizaci bytových domů. Majitelé bytových domů nebo objektů s bytovým domem, společenství vlastníků či spoluvlastníci takové nemovitosti si budou moci požádat o výhodně úročené úvěry na zateplování budov, výměny zdrojů tepla nebo teplé vody na fosilní paliva za nové, ekologičtější, na pořízení a instalaci solárních panelů či akumulačních nádrží, na výměny oken či na rekonstrukce výtahů.
Důležitou podmínkou pro získání úvěru je, aby provedením modernizace došlo k nejméně dvacetiprocentní úspoře spotřeby energie bytového domu oproti stavu před jejím zahájením. Výše úvěru se pohybuje od 500 000 až do 90 milionů korun, může být sjednán nejvýše na 20 let. (13.1.2020)
