CzechIndustry > Vláda rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima, zřizovatelům škol přidá peníze na začlenění dětí z Ukrajiny
Vláda rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima, zřizovatelům škol přidá peníze na začlenění dětí z Ukrajiny
Částky životního a existenčního minima se od 1. dubna zvýší o deset procent. O mimořádném navýšení rozhodla vláda Petra Fialy na jednání ve středu 30. března 2022. Kabinet se zabýval také dopady uprchlické krize na regionální školství či možnostmi uvalení dalších národních sankcí na Rusko a Bělorusko. Vláda také na základě předchozího souhlasu Poslanecké sněmovny prodloužila trvání nouzového stavu až do konce května.
Částky životního a existenčního minima, které jsou zásadní pro posuzování hmotné nouze, při zjišťování nároku na některé sociální dávky, ale také třeba v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností či pro určení nezabavitelné částky v případě exekucí, se naposledy zvyšovaly k 1. dubnu 2020, a to kvůli navyšování spotřebitelských cen. Zvýšená inflace, která překračuje pětiprocentní limit stanovený zákonem o životním a existenčním minimu, je důvodem i mimořádného zvýšení o deset procent, o níž vláda rozhodla s účinností od 1. dubna. Pro státní rozpočet bude toto navýšení znamenat nárůst mandatorních výdajů o zhruba 1,8 miliardy korun. Navýšení se dotkne asi 360 000 příjemců dávek.
Vláda na základě včera uděleného souhlasu Poslanecké sněmovny rozhodla o prodloužení nouzového stavu do 31. května 23.59 hodin. V platnosti zůstanou zároveň i všechna krizová opatření, která byla v rámci nouzového stavu přijata. O prodloužení nouzového stavu vláda požádala poslance kvůli trvající migrační krizi velkého rozsahu. Opatření, která vláda přijala v právním rámci nouzového stavu, pomáhají příliv uprchlíků z válkou postižené Ukrajiny a jejich následnou integraci do české společnosti efektivně zvládat.
Ministři a ministryně také na základě nouzového stavu schválili krizové opatření, které nařizuje až na přesně stanovené výjimky zastavit přijímání žádostí o vízum a povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu na zastupitelských úřadech České republiky podávaných státními příslušníky Ruské federace a Běloruské republiky. Zároveň zamezuje duplicitním řízením u žádostí o jiné pobytové tituly u cizinců, kteří mají nárok na udělení statutu dočasné ochrany. Zastavena budou i nadále také již probíhající řízení podaná státními příslušníky Ruské federace a Běloruské republiky na zastupitelských úřadech České republiky.
Vláda diskutovala o možnostech uvalení dalších sankcí na firmy a osoby svázané s Ruskem a Běloruskem. Ministerstvo financí připravilo obsáhlý materiál, který shrnuje možnosti sankčních opatření vlády, jejich přehled, přínosy, případná rizika a také proveditelnost. Zaměřen je především na přístup subjektů s ruskými a běloruskými vlastníky k veřejné podpoře, veřejným zakázkám a investičním pobídkám v České republice. Zabývá se i možností sestavit národní sankční seznam, který by umožnil uvalit sankce i na osoby, které nejsou uvedeny na sankčním seznamu EU. V úvahu připadá i možnost vyvlastnění majetku firem a osob, na které jsou uvaleny mezinárodní či národní sankce.
Ruská invaze na Ukrajině vyvolala dramatický nárůst cen pohonných hmot. Návrhy na zmírnění jeho dopadů a také dopadů vysokých cen energií byly rovněž jedním z témat jednání kabinetu. Vláda diskutovala o stavu přípravy energetického balíčku, tj. příslušných legislativních změn, kterými chce mimo jiné zrušit silniční daň u co nejširšího okruhu poplatníků, zrušit povinnost přimíchávat do pohonných hmot biopaliva první generace a o dva roky odložit účinnost povinnosti provozovat vybrané spalovací stacionární zdroje, tedy přejít z tuhých paliv na alternativní zdroje tepla. K projednávání příslušného změnového zákona se vláda vrátí, nicméně příslušnou legislativu plánuje přijmout tak, aby mohla vstoupit v platnost od 1. července 2022.
Dalším tématem jednání vlády byla další pomoc Ukrajině v boji s ruskou invazí a také dopady touto agresí vyvolané migrační krize na Českou republiku. Vláda odsouhlasila poskytnutí dalšího materiálního daru Ukrajině. Tentokrát se jedná o balistickou ochranu a další materiál za bezmála 857 000 korun, který ze svých zásob ve prospěch kolegů na Ukrajině uvolnilo Generální ředitelství cel. Vláda také souhlasila s vyčleněním potřebných finančních prostředků pro regionální školství na pokrytí zvýšených výdajů, které mají krajské a obecní školy a další školská zařízení se začleňováním dětí z Ukrajiny do vzdělávacího systému České republiky. Peníze budou určeny například na navyšování kapacit škol a školek či zařízení školního stravování včetně personálního zajištění, na nákup nezbytných učebnic a na další adaptační aktivity.
Vláda se zabývala rovněž problematikou českého předsednictví Radě Evropské unie. V zájmu zajištění maximální bezpečnosti připravovaných akcí rozhodla u udělení dočasného statutu chráněného objektu Kongresovému centru Praha, kde se má konat mj. neformální zasedání Rady či ministerské konference.
Kabinet rozhodl, že Česká republika nepodá žalobu na neplatnost prováděcího rozhodnutí Evropské komise o pozastavení části průběžných plateb z Evropského fondu pro regionální rozvoj na operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. O podání žaloby k Soudnímu dvoru EU na Evropskou komisi v kauze neproplacených peněz na projekt firmy Fatra z holdingu Agrofert usilovala bývalá vláda, která nesouhlasila s výsledky auditu Evropské komise o střetu zájmů expremiéra Andreje Babiše. Vláda Petra Fialy naopak chce spor s Evropskou komisí ukončit.
Vláda projednala také stav implementace Národního plánu obnovy a rizika, která ohrožují plnění jednotlivých milníků a cílů, jimiž Evropská komise podmiňuje vyplacení zhruba 179 miliard korun z Nástroje pro oživení a odolnost. Rozhodla také o opětovné výměně pozemků mezi státními podniky Lesy ČR a Vojenské lesy a statky ČR tak, aby se právo k hospodaření s nimi vrátilo do stavu před 1. červencem 2021, kdy o jejich kontroverzní směně rozhodla bývalá vláda.
Kabinet se zabýval také stavem naplňování zákona o právu na digitální služby, který nabyl účinnosti od 1. února 2020, ale některá jím vymezená práva veřejnost kvůli nepřipravenosti IT infrastruktury a dalším problémům v implementaci ani přes dvouletý odklad účinnosti stále nemůže užívat. Projednal rovněž čtyři poslanecké návrhy změn legislativy, k nimž zaujal nesouhlasná stanoviska.
