Symbolickou minutou ticha uctila vláda na jednání 20. ledna památku zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery. Ministři pak schválili mimo jiné základní teze hospodářské strategie České republiky do roku 2030, strategii sociálního začleňování i nové evropsky významné lokality.
Česká republika by v roce 2030 měla mít průmyslově a energeticky nezávislou ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou. To bude cílem Hospodářské strategie České republiky 2020–2030, strategického dokumentu, jehož teze vláda schválila a který má Ministerstvo průmyslu a obchodu předložit vládě v červnu letošního roku. Hospodářská strategie státu na další desetiletí má shrnout a provázat další strategické materiály, a především navázat na stěžejní inovační strategii Czech Republic: The Country for the Future.
Nová hospodářská strategie má zmapovat dosavadní úspěchy, dát české ekonomice jasný směr a nastínit řešení slabých stránek a hrozeb. Zohlednit má i výzvy, které s sebou přinese rozvoj nových technologií, stárnutí populace či klimaticko-energetické změny. Řešit bude i oblast zdraví a vzdělanosti českého obyvatelstva. Navržené kroky a stanovené cíle by měly zásadně přispět k dalšímu růstu životní úrovně obyvatel České republiky a posunout Česko mezi dvacet nejlepších ekonomik podle metodiky Světového ekonomického fóra v Davosu.
Vláda schválila rovněž návrh Strategie sociálního začleňování pro roky 2021 až 2030. I tato strategie vychází z už schválených strategických dokumentů, jako je například Strategický rámec Česká republika 2030, a zohledňuje zkušenosti s už realizovanými kroky. Vypracování a schválení strategie je jednou ze základních podmínek pro čerpání finančních prostředků z fondů EU v programovém období 2021+ pro věcné oblasti, které jsou v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí.
Strategie se zaměřuje na rozvoj sociální práce a zabývá se podrobně deseti hlavními tématy, mezi něž paří například přístup k zaměstnání a k jeho udržení, sociální služby, podpora rodiny či podpora národnostních menšin, zejména Romů. Strategie sociálního začleňování teď bude rozpracovávána do konkrétních kroků pomocí akčních plánů, a to vždy na tříletý cyklus.
Kabinet schválil rovněž změnu nařízení vlády o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit. Národní seznam se nově rozšiřuje o dvě území – lokalitu Louky u Přelouče a přírodní stanoviště Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p. p. a Bidention p. p. V prvním případě se jedná o lokalitu s výskytem dvou evropsky významných ohrožených živočišných druhů, a to modráska bahenního a modráska očkovaného. Druhé území o rozloze 29 hektarů rozšíří již existující evropsky významnou lokalitu Porta Bohemica. Tvoří je specifické a v ČR unikátní náplavy Labe, v nichž žijí vzácné druhy rostlin, například zvláště chráněný drobnokvět pobřežní.
Zařadit obě lokality do seznamu evropsky významných lokalit dlouhodobě žádala po České republice Evropská komise na základě evropské směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Za to, že Česká republika v rozporu s platnou směrnicí nedokázala zajistit ochranu přírodovědecky významných území, již Evropská komise zahájila vůči České republice tzv. infringementové řízení. (20.1. 2020)
