Vláda schválila návrh na zrušení povinných maturit z matematiky

Maturitní zkouška z matematiky by měla zůstat i po roce 2020 volitelnou součástí maturitních zkoušek. Návrh na příslušnou novelu školského zákona schválila vláda na jednání 30. října 2019. Odsouhlasila také návrh na zpřísnění trestů pro členy nelegálních ozbrojených skupin bojujících v zahraničí či usnadnění náboru zaměstnanců na Ukrajině pro potřeby lesnictví a zemědělství.

Novela školského zákona, jejíž návrh vláda teď pošle do Parlamentu, se zaměřuje především na opětovné zrušení povinné maturity z matematiky, ale zároveň přináší i další změny v modelu maturitních zkoušek. Od školního roku 2020/2021 chce Ministerstvo školství prosadit, aby se státní maturita omezila jen na didaktické testy, zatímco písemné i ústní maturitní zkoušky by se přesunuly do profilové části maturit.

Studenti by tak měli jako dosud možnost volby mezi matematikou a cizím jazykem. Podle již schválené předchozí novely totiž mělo od 1. listopadu dojít k zavedení povinné maturity z matematiky, proti čemuž protestuje značná část rodičů i odborné veřejnosti. Zájemci o maturitní zkoušku z matematiky by podle schváleného návrhu měli nově dostat navíc možnost absolvovat maturitní zkoušku s názvem Maturita rozšiřující.

„Já bych k tomu jen řekl, že už potřebujeme schválit navýšení platů. Na základě posledního jednání s odbory, s panem předsedou Dobšíkem, jsme dospěli k názoru, a myslím, že oni s tím souhlasili, že je potřeba mít nějakou pohyblivou složku. Takže jsme se vrátili ke koncepci procentuálního navýšení platů ve výši osmi procent do tarifů a dvě procenta by byla pohyblivá složka,“ připomněl premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády i aktuální vyjednávání vlády se školskými odbory o platech učitelů v příštím roce.

Kabinet schválil také dva dokumenty, které se vztahují ke zjednodušenému náboru zaměstnanců na Ukrajině. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem vnitra připravilo nový program náboru pracovních sil na Ukrajině s názvem Mimořádné pracovní vízum pro státní příslušníky Ukrajiny pracující v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví. Program navazuje ne letos ukončený obdobný program Zvláštní postupy pro pracovníky do zemědělství a potravinářství z Ukrajiny.

Důvodem spuštění nového programu je především kritický nedostatek pracovních sil v dělnických profesích v lesnictví a dřevozpracujícím průmyslu pro odstraňování následků kůrovcové kalamity a obdobný nedostatek pracovníků v zemědělství na sezonní práce. Schválená kvóta činí 125 žádostí o mimořádná pracovní víza měsíčně, žádosti budou opět vyřizovány na zastupitelském úřadu ČR v Kyjevě. Program by měl trvat do konce roku 2022.

Ministři odsouhlasili rovněž návrh novely trestního zákoníku, která doplněním nové skutkové podstaty trestného činu řeší trestní postih osob, které se účastní činnosti nestátních ozbrojených skupin zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu způsobem, jenž představuje vážné riziko pro bezpečnost nejen České republiky, ale i státu, kde ozbrojený konflikt probíhá. Podle současné legislativy tyto osoby není možné trestat, pokud se neprokáže teroristický charakter takové skupiny. Na tyto bojůvky nelze ani vztáhnout nelegální službu v cizích ozbrojených silách, protože nejsou oficiálními ozbrojenými silami daného státu. Tyto osoby přitom mohou po návratu do vlasti představovat značné bezpečnostní riziko.

Ministři schválili také vyhlášení sedmi kulturních památek za národní kulturní památky. Jedná se o objekty, které symbolizují úsilí a boj za svobodu a demokracii na území České republiky. Národní kulturní památkou se tak nařízením vlády nově stanou mj. kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, v němž padli čeští parašutisté, kterým se podařilo zabít Reinharda Heydricha či hroby Jana Palacha a Jana Zajíce.

Vláda se zabývala i dvěma poslaneckými legislativními návrhy. Skupina poslanců napříč politickým spektrem požaduje vydání nového zákona, který umožní jednorázové odškodnění osob, které v letech 1966 až 2012 podstoupily protiprávní sterilizaci. Poslanci navrhují vyplatit těmto osobám částku 300 000 korun. K tomuto návrhu se vláda vyjádřila neutrálně.

Neutrální stanovisko dali ministři i k návrhu skupiny poslanců na novelu zákona o vnitrozemské plavbě, který má vyřadit dolní tok Berounky ze seznamu využitelných vodních cest. Autoři návrhu argumentují nevratnými negativními zásahy do životního prostředí, pokud by v tomto úseku řeky došlo k výstavbě vodních děl umožňujících její splavnost. Ministři se shodli, že žádné takové projekty momentálně nejsou na pořadu dne. Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/vysledky-jednani-vlady-30--rijna-2019-177368/. (30.9.2019)