Vláda se 6. ledna 2020 sešla k první schůzi v novém roce. Schválila například podmínky výběrového řízení na pozici ředitele Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, vyčlenila až 490 milionů korun na další investice v boji proti suchu a odsouhlasila návrh legislativních opatření, která mají pomoci zamezit šíření nepůvodních invazních druhů v české přírodě.
Nového ředitele Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost chce mít vláda nejpozději od 1. dubna 2020. Jmenování bude předcházet transparentní výběrové řízení, jehož podmínky kabinet odsouhlasil a které bude vyhlášeno v nejbližších dnech.
Na uchazeče o funkci po odvolaném Dušanu Navrátilovi klade vláda přísné podmínky. Musí být mj. trestně bezúhonný, doložit negativní lustrační osvědčení (pokud se narodil před 1. prosincem 1971), mít prověrku minimálně na stupeň Důvěrné s tím, že následně musí získat i prověrku na stupeň Přísně tajné a v posledních 15 letech působit nejméně pět let v řídicí funkci, z toho alespoň jeden rok ve vyšší manažerské pozici. Uchazeč musí předložit také svou koncepci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost v krátkodobém a dlouhodobém horizontu.
O novém řediteli rozhodne nezávislá výběrová komise, jejíž složení vláda rovněž schválila. Jejími členy budou ředitel Vojenského zpravodajství brig. gen. Ing. Jan Beroun, ředitel Bezpečnostní informační služby plk. Ing. Michal Koudelka, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Mgr. Marek Šimandl, první náměstek ministra vnitra pro řízení sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání Ing. Jiří Nováček, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Ing. Vladimír Dzurilla a dva zástupci opozice, poslankyně ODS Mgr. Jana Černochová a člen Pirátské strany Patrick Zandl.
Vláda rovněž vyslovila souhlas s uvolněním až 490 milionů korun na další opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, které navrhlo Ministerstvo zemědělství. Ministerstvo do 31. března vypíše nový dotační program v rámci programového financování pro období 2020–2022. Bude zaměřen na podporu výstavby vodárenské infrastruktury v obcích nebo jejich částech, které mají v souvislosti s klimatickými a hydrologickými změnami problém se zásobováním obyvatel pitnou vodou. Stát chce touto formou finančně pomoci vlastníkům vodárenské infrastruktury s propojováním vodárenských soustav či rekonstrukcí páteřních vodovodů.
Ministři schválili rovněž návrh nového zákona o zdravotnických prostředcích, který má přispět k vyšší ochraně pacientů před zdravotně závadnými či rizikovými výrobky. Ministerstvo zdravotnictví novým zákonem reaguje na přijatá evropská nařízení v této oblasti. Evropská komise chce sjednotit dosavadní legislativu v jednotlivých členských státech, aby nastavila stejnou ochranu zdraví ve všech členských zemí. Nový zákon rovněž posiluje kontrolní pravomoci Státního ústavu pro kontrolu léčiv v oblasti zdravotnických prostředků, zejména v oblasti regulace reklamy na zdravotnické prostředky, kterou chce vláda touto právní normou rovněž ošetřit.
Ministři se zabývali rovněž posílením ochrany české přírody před šířením nepůvodních invazních druhů, což je rovněž požadavek Evropské unie. Vláda schválila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací právních předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů. Úpravy se týkají zejména zákona o ochraně přírody a krajiny, ale změny se dotknou i dalších právních předpisů, například zákona na ochranu zvířat proti týrání, zákona o lesích, zákona o vodách či zákona o myslivosti.
Vláda bere vážně zjištění odborníků, které akceptovala i EU, že nepůvodní druhy rostlin a živočichů, a hlavně ty invazní, představují závažný faktor ohrožující biologickou rozmanitost, ekosystém, hospodářství a v některých případech i lidské zdraví. Na území Evropské unie je uváděno více než 12 000 nepůvodních druhů a 10 až 15 procent z nich je považováno za invazní. V české přírodě bylo zaznamenáno více než 2 000 nepůvodních druhů. Invazní druhy činí rovněž zhruba 10 až 15 procent. Problém spočívá v tom, že velmi často likvidují druhy původní, čímž mění naši přírodu, nemají tu přirozené nepřátele a mohou přenášet nebezpečné nemoci, kterým se původní druhy nedokáží bránit.
Novela zákonů má dát větší pravomoci České inspekce životního prostředí, zavést nové povinnosti pro dotčené orgány státní správy, odborné instituce i vlastníky pozemků a také zavést nové sankce za porušování uložených povinností. (6.1.2019)
