Vláda schválila výši dotace firmám na podporu obnovitelných zdrojů energie a rozhodla o navýšení minimální mzdy o 1 600 korun

Vláda Petra Fialy pomůže firmám v energeticky náročných odvětvích s úhradami cen energií v příštím roce. Na jednání ve středu 13. prosince 2023 schválila navýšení státní dotace na podporované zdroje energie o 3,5 miliardy korun, které budou určeny právě na pomoc energeticky náročným provozům. Rozhodla také o navýšení minimální mzdy od 1. ledna 2024 o 1 600 korun a přijala několik opatření, které mají pomoci oživit český trh práce zaměstnanci ze zahraničí.

Dotace ze státního rozpočtu firmám na podporované zdroje energie bude pro rok 2024 činit 12,85 miliardy korun, o 3,5 miliardy více, než vláda původně zvažovala. Navýšení pomoci bude směřovat k firmám, jejichž výrobní technologie jsou energeticky náročné, jako jsou například ocelárny, sklárny, výrobci keramiky či papírny. Přijaté rozhodnutí vlády umožní Energetickému regulačnímu úřadu snížit regulovanou cenu elektřiny, tedy složky ceny za distribuci a přenosovou soustavu na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a zmírnit tak nárůst regulovaných složek ceny elektřiny pro firmy z energeticky náročných odvětví o přibližně dvě třetiny oproti schválenému cenovému rozhodnutí z 30. listopadu. Výše státní dotace na podporované zdroje energií pro rok 2023 byla vládou schválena v původní výši odsouhlasené již před schválením konsolidačního balíčku, tedy 22,78 miliardy korun.

Vláda rozhodla také o navýšení minimální mzdy od 1. ledna 2024, a to ze 17 300 na 18 900 korun měsíčně. Kabinet přikročil ke kompromisnímu návrhu poté, co se na nové výši minimální mzdy nedokázali shodnout zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. Navýšení o 1 600 korun znamená nárůst o více než devět procent a v nominální hodnotě je nejvyšší v dosavadní historii. Promítne se i do úrovní tzv. zaručené mzdy, která v 1. až 3. skupině prací stoupne shodně o 1 600 korun a v 8. skupině o 3 200 korun. Pro 4. až 7. skupinu prací zůstává zaručená mzda ve stávající výši.

Kabinet také novelizoval nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Úpravy se týkají navýšení platových tříd lékařů, ale také zubařů a farmaceutů. Vláda tím naplnila dohodu se zástupci lékařů a zvýšila platové třídy a tarify začínajícím lékařům po absolvování fakulty nebo dalšího vzdělání. Platový tarif lékaře po škole nyní činí 38 980 korun za měsíc, nově bude tento platový tarif od ledna činit 41 380 až 57 130 korun za měsíc podle dosažené praxe.

Vláda přijala také několik změn v oblasti náboru zahraničních zaměstnanců. Rozhodla o navýšení celkového maximálního počtu žádostí o zaměstnanecké karty za rok o 17 500 žádostí. O 5 000 žádostí se například navýší kvóta pro zájemce z Filipín. Novelizovala také nařízení o stanovení výjimky z nepřijatelnosti žádostí o udělení oprávnění k pobytu na území České republiky podávaných na zastupitelských úřadech tak, že rozšířila možnosti podání žádostí o dlouhodobá pobytová oprávnění na zastupitelských úřadech na Ukrajině včetně těch osob, kterým nebyla Českou republikou poskytnuta dočasná nebo mezinárodní ochrana, a to i mimo programy ekonomické migrace. Navýšila také kvóty pro mimořádná pracovní víza pro státní příslušníky některých států pracující v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví ze současných 1 500 na 2 500 ročně. Kabinet tak chce vyhovět požadavkům zaměstnavatelů na posílení českého pracovního trhu o další zájemce ze zahraničí, a to především v těch oblastech, kde českým firmám zaměstnanci dlouhodobě chybějí.

Česká republika také usnadní výcvik budoucích profesionálních pilotů z nečlenských zemí Evropské unie ve školicích zařízeních v ČR. Česko patří v oboru výcviku profesionálních pilotů mezi evropskou špičku, ale řada zájemců ztroskotá na nemožnosti získat na příslušném zastupitelském úřadu České republiky pobytové oprávnění. Tomu má nově předejít nový program Ministerstva průmyslu a obchodu – Projekt Pilot, který stanoví roční kvótu 200 žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem „ostatní“ právě pro adepty leteckého výcviku ze třetích zemí.

Kabinet podpořil také poslanecký návrh na novelu zákona o státním občanství České republiky, jehož smyslem je umožnit získat nárok na státní občanství také čtvrté generaci potomků českého krajana v pokolení přímém, tedy pravnukům bývalého občana. Poslanci navrhli také zrušit časové omezení pro učinění prohlášení podle § 33, tedy možnost nabytí občanství osobami, které se narodily v době od 1. října 1949 do 7. května 1969 mimo území Československé republiky a jeden z jejich rodičů byl ke dni jejich narození československým státním občanem a k 1. lednu 1969 se stal, případně by se k tomuto dni stal českým státním občanem. (13.12.2023)