Vláda schválila vyúčtování českého předsednictví v Radě EU a podpořila dvě investiční akce na Ostravsku

České předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2022 stálo státní rozpočet 2,03 miliardy korun, což je o 370 milionů korun méně, než kolik předpokládal schválený rozpočet. Závěrečné vyhodnocení čerpání finančních prostředků vyčleněných na české předsednictví schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 3. května 2023.
Největší náklady na uspořádání českého předsednictví Radě EU ve druhé polovině roku 2022 vyčerpalo Ministerstvo vnitra, které na zajištění a organizaci CZ PRES včetně bezpečnosti vynaložilo částku 545 milionů korun. Následuje Ministerstvo zahraničních věcí, které spotřebovalo celkem 471 milionů korun, a Úřad vlády ČR, jenž byl centrálním koordinátorem předsednictví a vyčerpal 468 milionů korun. Celkové náklady byly o 15 procent nižší oproti schválenému rozpočtu a při zohlednění inflace zhruba poloviční oproti předchozímu CZ PRES v roce 2009.
Vláda projednala také deset žádostí firem o poskytnutí investiční pobídky a rozhodla se podpořit dva projekty realizované ve strukturálně postiženém Ostravsku. V prvním případě se jedná o výstavbu technologického centra pro vývoj světelné techniky zejména pro automobilový sektor firmy Prettl Lighting & Interior v Ostravě za 62,11 milionu korun a ve druhém o investici ostravské firmy ŠKODA EKOVA ve výši 161 milionů korun do rozšíření výroby kolejových vozidel o nové tramvaje. Obě investice mají vytvořit v souhrnu 188 kvalifikovaných a nadprůměrně finančně ohodnocených pracovních míst.
Kabinet projednal také záměr Ministerstva průmyslu a obchodu připravit nový zákon o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí. Zákon má legislativně zakotvit povinnosti použít pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce financované z veřejných rozpočtů moderní metodu Building Information Modelling/Managment (BIM), jejímž prostřednictvím dochází k informačnímu modelování plánovaných staveb a která je součástí procesu digitalizace stavebnictví. Využití metody BIM přináší z dlouhodobého hlediska úsporu celkových nákladů projektů, zejména díky možnosti komplexního naplánování, přesnějším analýzám ceny projektu a množství potřebných materiálů či lepšímu plánování časového harmonogramu stavby.
Vláda také rozhodla o dalším směřování základních registrů, konkrétně o jejich postupném přesunu pod Digitální informační agenturu. Podle záměrů místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj by ke kompletnímu přesunu správy převodu Registru obyvatel, Registru osob a Integrovaného agendového informačního systému registru osob do správy DIA mělo dojít k 1. lednu 2024, přesun Registru územní identifikace, adres a nemovitostí by pak měl následovat k 1. lednu 2026, pokud ho doporučí nařízená analýza rizik oddělení registru od editačních agendových systémů.
Kabinet také schválil připojení se České republiky k dodatku smlouvy mezi Evropskou komisí a společností Pfizer, výrobcem vakcín proti covid-19 Comirnaty. Česká republika je doposud vázána smluvními závazky s výrobci vakcín proti covid-19, které jen pro letošní rok činí přes pět miliard korun. Dodatek smlouvy s firmou Pfizer umožní snížit celkový nasmlouvaný objem dodávek, čímž ušetří státnímu rozpočtu téměř dvě miliardy korun, které by stát musel zaplatit jako podíl na objednaných vakcínách. Zaručuje také, že Česká republika bude i v dalších letech dostávat moderní vakcíny proti nemoci covid-19 od tohoto výrobce, a to za cenu přibližně pětkrát nižší, než je běžná komerční cena, přičemž zbylé nasmlouvané dodávky a platby si bude moci rozložit až do roku 2026.
Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/vysledky-jednani-vlady-3-kvetna-2023-205101/. (3.5.2023)