Vláda se chystá schválit „český Green Deal“

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Současně země typu Německa hlásí hrubé neplnění klimatického plánu, což výrazně zdraží pohonné hmoty v Česku – právě kvůli „českému Green Dealu“

Tento týden Fialova vláda schvaluje „český Green Deal“. Současně jednotlivé země EU zveřejňují svůj klimatický plán do roku 2030. Ten však v řadě případů, včetně případu Německa, zaostává za požadavky vytyčenými Bruselem (viz zde: https://www.euronews.com/green/2024/07/15/italy-germany-france-the-eu-countries-way-off-track-from-meeting-2030-emissions-targets). To by mělo nově zajímat české řidiče, neboť to může výrazně zvednout cenu pohonných hmot v Česku. Právě kvůli tento týden schvalovanému „českému Green Dealu“.

„Český Green Deal“ totiž způsobí, že emisní povolenky budou muset být započítávány i třeba do cen bydlení nebo právě pohonných hmot i v Česku. Jenže zmíněné Německo, ale i další velké ekonomiky EU, jako je Itálie či Francie, často hrubě neplní svůj klimatický plán pro rok 2030. Budou si tedy muset koupit o to více „odpustků“, tedy emisních povolenek, aby nečelily masivním pokutám Bruselu.

Jenže trh s povolenkami je v EU jen jeden. Když na něm bude významně nakupovat své „odpustky“ velký hráč typu Německa a jeho podniků, bude šponovat cenu povolenky nahoru. Jestliže ta tedy v důsledku chystaného „českého Green Dealu“ bude muset být započtena už i do cen pohonných hmot v Česku, znamená to, že cena benzínu či nafty v Česku poroste. Podle německého think-tanku Agora Energiewende to může být o 38 eurocentů na litr, tedy po přepočtu o zhruba 10 Kč/l (viz https://www.cleanenergywire.org/news/germany-must-anticipate-fuel-price-jump-2027-eu-emissions-trading-think-tank).

Samozřejmě, česká vláda bude moci dramaticky navýšenou cenu pohonných hmot zastropovat. Takže pro řidiče cena vzroste nakonec méně než o 10 Kč/l. To má však své „ale“.

Zaprvé, například současná vláda se stropování cen pohonných hmot vždy bránila. Zadruhé, příjmy z povolenek jsou primárně příjmem Bruselu. Nikoli české vlády. Výnos z povolenek sice členský stát využije, ale jen dle směrnice Bruselu. Jsou to tedy peníze i z hlediska české vlády přísně účelově vázané, přičemž účel stanovuje Evropská komise.

Takže pokud česká vláda ceny pohonných hmot zastropuje, bude je muset dotovat na svůj další dluh – tedy na dluh všech českých daňových poplatníků. Daňoví poplatníci tak dražší pohonné hmoty stejně zaplatí v celém rozsahu. A pokud ne oni, pak jejich děti či vnuci.

To je ostatně vlastní smysl Green Dealu. Zdražit fosilní paliva a energie, aby je lidé méně využívali a emise z nich klesaly, postupně, do roku 2050, na čistou nulu. Dokud nebude zdražení dostatečné, ani pokles emisí nemusí být dostatečný – a o to výraznější bude muset další zdražení být, včetně zdražení povolenek, tedy i pohonných hmot.

Dokud lidé nebudou jezdit tradičními auty dostatečně málo nebo dokud v dostatečném rozsahu nepřejdou na elektromobilitu, budou ceny pohonných hmot popsaným způsobem uměle růst a růst. To je prostá a neúprosná logika Green Dealu.

A ani „český Green Deal“ se pochopitelně netýká jen pohonných hmot. Má uměle zdražovat – a to tedy potenciálně velmi výrazně – mnohé další sféry života lidí. Je to tudíž vysoce důležitá věc. A vysoce politicky nepopulární.

Zjevně právě proto ho v Česku chce vláda schvalovat nyní, uprostřed léta a času dovolených, kdy lidé mají úplně jiné, příjemnější starosti.

Dolar po střelbě na Trumpa zpevňuje, investoři se připravují na jeho čtyři roky v Bílém domě

Pokus o atentát paradoxně pomáhá i Bidenovi, škodí „woke“ Harrisové

Mezinárodní investoři jsou přesvědčeni o tom, že sobotní pokus o atentát na Donalda Trumpa zásadně zvyšuje jeho šanci na letošní zvovuzvolení do Bílého domu. Ještě rozhodněji než doposud proto dnes své investice přeskupují tak, aby zvýšili pravděpodobnost, že na čtyřech letech Trumpova prezidentování vydělají. V prvé řadě proto dochází k posilování amerického dolaru a propadu cen amerických vládních dluhopisů. Hlavní obětí pokusu atentát jsou přitom šance nynější viceprezidentky Kamaly Harrisové na to, že se dostane do Bílého domu.

Investoři míní, že čtyři léta s Trumpem v úřadě amerického prezidenta budou lemována poměrně výraznou inflací. Trump totiž příliš nemluví o úsporných opatřeních, zato slibuje rozmáchlé daňové škrty. Již tak obří americký deficit by se mohl dále zvýšit. Deficitní financování bývá inflační. Navíc Trump hodlá rázně zakročit proti ilegální imigraci. Což značí – kromě jiného, jak ještě uvidíme – úbytek dostupné levné pracovní síly. Čili tlak na růst mezd. A silný mzdový růst pochopitelně je jednou ze zásadních složek obecné inflace.

Aby toho nebylo málo, Trump slibuje i nová cla, a to nejen na čínské zboží. Nová, vyšší cla se mohou týkat zboží z celého světa, včetně EU. Cla ze samé definice prodražují dovážené zboží v zemi, jež je uvaluje. Je to jejich smysl. Dovoz prodraží – což je inflační –, takže Američané pak buď akceptují vyšší cenu, nebo se přeorientují na zboží domácí provenience – tedy na zboží „Made in USA“. Jenže Američanova práce je dražší než Číňanova nebo obecněji Asiatova, takže i toto přeorientování, stejně jak sama akceptace vyšší ceny – ceny zahrnující clo – představuje inflační tlak.

A právě v očekávání výraznější inflace v době Trumpova vládnutí dnes posiluje dolar a klesá cena amerických dluhopisů. Vyšší inflace totiž značí, že investoři žádají vyšší výnos na dluhopisech – aby jim vyšší vyhlíženou inflaci dostatečně kompenzoval. Růst výnosu ovšem znamená pokles ceny dluhopisu. I proto, že s hlubšími Trumpovými deficity bude zase o něco rizikovější Spojeným státům půjčovat, pročež investoři žádají – a žádat budou – vyšší rizikovou přirážku k výnosu dluhopisu. Washington tak bude muset na výnosu vydávaných dluhopisů nabídnout více, aby dostatek investorů vůbec nalákal. Kvůli ještě hlubšímu než dosud předpokládanému deficitnímu financování bude muset vydat o to více dluhopisů. I to znamená tlak na pokles jejich ceny – tedy současně na růst výnosů –, protože čeho je hodně, to je méně vzácné, tedy s nižší cenou.

Vyšší výnos na amerických dluhopisech ale zpevňuje dolar. Protože americké dluhopisy představují dolarové aktivum. A vyšší výnos na nich činí toto dolarové aktivum atraktivnější – tedy i dolar samotný.

V reakci na pokus o atentát na Trumpa posiluje nejen dolar, leč i nejstarší a nejrozšířenější světová kryptoměna, bitcoin. Na dosavadní maximum narostly ostatně také Trumpovy sázkařské šance na (znovu)zvolení.

Bitcoin se krátce po pokusu o atentát vrátil nad cenovou úroveň 60 000 dolarů, dnes vystoupal až nad úroveň 63 000, tedy nejvýše od začátku měsíce. Trump se totiž poslední dobou v rámci své kampaně stylizuje do role příznivce bitcoinu a kryptoměn. Takže ruku v ruce s tím, jak těsně po atentátu poskočily jeho sázkařské šance na znovuzvolení, až na 69 procent, stoupl právě i bitcoin (modrá). Investoři mají nyní pocit, že s růstem Trumpových šancí na znovuzvolení stoupá tedy i pravděpodobnost, že bude úřad prezidenta obsadí osoba bitcoinu i kryptoměnám nakloněná. Trumpův pravděpodobný rival Joe Biden zdaleka tolik ve prospěch kryptoměn nepromlouvá.

Lze předpokládat, že během dnešního řádného obchodování na amerických burzách zhodnotí také ty akciové tituly, které mohou těžit Trumpa návratu do Bílého domu.

Mezi akcie, jež by těžily z Trumpova návratu do Bílého domu, patří ty velkých bank, jako je JP Morgan nebo Bank of America. Finanční domy by profitovaly z volnější regulace za Trumpova prezidentování a z oněch nižších daní pro korporace, jež by jim umožnily více investovat či využívat jiných služeb bank.

Naopak během vlády nové Trumpovy administrativy mohou trpět společnosti orientované na čistou energii, neboť exprezident se staví proti zelené revoluci, tedy i související dotační podpoře. Poklesnout tudíž mohou akcie společností First Solar či NextEra Energy, potenciálně i Tesla. A to přesto, že šéf automobilky Tesla Elon Musk je Trumpovým příznivcem, ba dokonce významným sponzorem jeho kampaně.

Z nových cel, která by Trump zaváděl, a nejen na čínský dovoz, by těžily tradiční automobilky jako General Motors nebo Ford či výrobci oceli, jako je Nucor nebo Steel Dynamics. V neposlední řadě by dnes mohly zpevnit akcie provozovatelů vězeňských zařízení v USA, jako jsou firmy Geo Group nebo CoreCivic, které by profitovaly z Trumpova slibovaného striktnějšího přístupu k ilegální imigraci.

Investoři budou dnes bedlivě sledovat také vývoj akcií společnosti Trump Media & Technology, v níž Trump přímo drží většinový vlastnický podíl.

Obětí pokusu o atentát na Trumpa jsou nakonec ale hlavně šance Kamaly Harrisové na to, že se stane prezidentkou. Ty dnes dle sázkařské a predikční platformy PredictIt spadly nejníže od začátku měsíce. Přitom šance stávajícího prezidenta Joea Bidena jsou zrovna dnes úplně stejné jako před týdnem. Svým způsobem tak pokus o atentát na Trumpa pomáhá Bidenovi upevnit svoji pozici ve vnitrostranickém zápase o nominaci na prezidenta.

Pokus o atentát totiž mediálně upozaďuje debatu o Bidenově pokročilém věku, přebreptech, prostě o tom, zda na to vůbec ještě má, aby byl prezidentem. Současně je Biden v rámci Demokratické strany vnímán jako konsensuálnější než Harrisová, která má nepochybně blíže k radikálnímu, extrémně levicovému křídlu demokratů. Právě štvavá rétorika tohoto křídla woke demokratů je viděna jako jedna z příčin sobotního pokusu o Trumpovo zavraždění. (15.7.2024)