.jpg?s3=1)
Česká republika má velký zájem na výstavbě gigafactory na výrobu baterií pro automobilový průmysl v České republice. Na jednání ve středu 19. října 2022 se vláda Petra Fialy zabývala projektem výstavby strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně, kde by mohla továrna na automobilové baterie koncernu Volkswagen vyrůst. Kabinet se zabýval rovněž dotačním programem na kompenzaci vysokých nákladů na energie pro velké firmy či změnami v nařízeních vlády na podporu pracovní migrace.
Vláda Petra Fialy je připravena podniknout všechny potřebné kroky pro to, aby strategický projekt výstavby gigafactory koncernem Volkswagen byl realizován v České republice v lokalitě Plzeň-Líně. Automobilový průmysl je jedním z klíčových oborů českého průmyslu a přechod na elektromobilitu je velkou výzvou, kterou musí zvládnout. Výstavba gigafactory na automobilové baterie má potenciál stát se jednou z největších investičních akcí v historii samostatné České republiky, která bude mít zásadní dopad na udržení konkurenceschopnosti. Mimo jiné zajistí vznik zhruba 4 000 vysoce kvalifikovaných pracovních míst.
Vláda proto mimo jiné uložila ministrům průmyslu a obchodu, financí a dopravy okamžitě zahájit přímá jednání s vedením koncernu Volskswagen k realizaci projektu výstavby gigafactory v České republice v lokalitě Plzeň-Líně a ministryni obrany zajistit v souvislosti s realizací projektu výstavby gigafactory v České republice v lokalitě Plzeň-Líně náhradní lokality a potřebnou infrastrukturu pro potřeby Armády ČR, která v Líních provozuje vojenské letiště..
Vláda také upravila pravidla dotačního programu podpory velkoodběratelů elektřiny a plynu na pomoc s pokrytím zvýšených nákladů na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen. V rámci jeho aktualizace byly z podpory vyřazeny podniky, které spadající do kategorie zákazníků se zastropovanými cenami elektřiny a plynu a kterých se týká připravovaná daň z neočekávaných zisků. Na druhou stranu byl ale program i na základě rozhodnutí Evropské komise rozšířen na všechny sektory hospodářství ČR. V původním rozsahu měla být podpora určena pouze pro zemědělství, rybářství, lesnictví a zpracovatelský průmysl. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu na Kabinet rovněž upravil dvě nařízení vlády z roku 2019, které se týkají pracovní migrace. První změna reaguje na fakt, že kvůli ruské agresi na Ukrajině není možné využívat kvótu 2 000 žádostí o zaměstnanecké karty na zastupitelských úřadech v Kyjevě a ve Lvově. Nově bude možné část této kvóty využít pro nábor pracovníků v Jerevanu (Arménie), Kišiněvě (Moldavsko), Manile (Filipíny), Skopje (Severní Makedonie) a Tbilisi (Gruzie). Druhou změnou je prodloužení platnosti nařízení o mimořádném pracovním vízu pro státní příslušníky Ukrajiny pracující v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví o další tři roky. Původní platnost nařízení byla do 31. prosince 2022.
Vláda také vyslovila souhlas s přijetím úvěru od Rozvojové banky Rady Evropy na spolufinancování vybraných výdajů státního rozpočtu vynaložených v souvislosti s konfliktem na Ukrajině na pomoc uprchlíkům v celkové výši ekvivalentu až 400 milionů eur. Úvěr bude poskytnut ve dvou částech, podmínkou přijetí jednotlivých tranší je celková výhodnost ve srovnání s alternativním způsobem financování. Peníze budou určeny na spolufinancování výdajů státního rozpočtu vynaložených na humanitární dávky, solidární příspěvky pro české domácnosti a finanční příspěvky pro územně samosprávné celky na zajištění ubytování pro uprchlíky.
Vláda rovněž jmenovala nového člena Rady Českého telekomunikačního úřadu. S účinností od 24. října se novým členem Rady stal Jiří Šuchman. Rozhodla také o novém předsedovi Rady. Od 1. února 2023, kdy skončí tříletý mandát současné předsedkyni Haně Továrkové, se novým předsedou stane dosavadní člen Rady Marek Ebert.
Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/aktualne/vysledky-jednani-vlady-19-rijna-2022-199966/. (19.10.2022)