Vláda po Velikonocích představila plán, jak se budou uvolňovat jednotlivé oblasti podnikání. Plán počítá s postupným otvíráním provozoven v pěti vlnách. Velikonoční výzvu, v níž Svaz průmyslu představil hlavní opatření pro první fázi restartu ekonomiky, ale zatím nevyslyšela.
Harmonogram vlády pro otevírání obchodů a provozoven je jen jedním z mnoha opatření, která musí udělat pro restart ekonomiky. „Je pozitivní, že vláda předložila alespoň nějaký plán. Stále ale není vyřešena řada otázek klíčových pro oživení ekonomiky, samozřejmě včetně jasných hygienických a epidemiologických podmínek,“ komentuje vládní plán Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Vláda zatím nevyslyšela velikonoční výzvu Svazu průmyslu
Svaz průmyslu před Velikonocemi vyzval vládu, aby kromě harmonogramu uvolňování podnikání, představila také jasné hygienické a provozní podmínky, za kterých budou moci firmy plně obnovit svou činnost. To se týká například podmínek chytré karantény. Vláda zatím tuto výzvu nevyslyšela.
„Ministři také nevyřešili problém řady firem, které nemohou do Česka dostat zahraniční specialisty, vysoce kvalifikovanou pracovní sílu či servisní techniky, bez nichž nedokážou dlouhodobě pokračovat ve výrobě. A to i přes to, že jim jsou ochotny zabezpečit případná vyšší hygienická opatření,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Není dořešena ani otázka postavení pracovníků z okolních států, především z Polska a Slovenska, kteří teď při jakémkoliv vstupu na své domovské území jdou na 14 dnů do karantény, a jakmile se po této karanténě vrátí do ČR, musejí do karantény znovu.
Svaz průmyslu stále upozorňuje ministerstvo práce a sociálních věcí, že program Antivirus na kompenzace části mzdových nákladů, je třeba prodloužit minimálně na šest měsíců. „Pokud vláda prodlouží program Antivirus a spustí i další programy, o kterých se jedná, je šance, že se nezaměstnanost v Česku udrží kolem 5-7 %, jinak dramaticky vzroste. Řada firem totiž teprve začne omezovat výrobu kvůli nedostatku vstupních komponent, materiálů nebo poklesu poptávky po jejich výrobcích a službách. Pořád také není vyřešena kompenzace pro firmy s nepřetržitým provozem, na které také dopadla nižší poptávka, ale výrobu nemohou utlumit,“ vysvětluje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Zatím se nerozjel ani program na pomoc velkým firmám se získáním provozního financování, přestože na přípravách se pracuje. Svaz průmyslu také upozorňuje, že je třeba zjednodušit a zefektivnit pomoc už schváleného programu Covid II pro malé a střední podniky. Zlepšení by mělo být vidět už v příští výzvě na podávání žádostí. Klíčové pro firmy je, aby peníze ze všech vládních programů začaly dostávat na účty už v dubnu. Zásadní je také program pomoci pro pražské podnikatele.
Stát nesmí přenášet odpovědnost na otevření škol na ředitele
Firmy bohužel zatím nemohou počítat s tím, že by se jim ve velkém začali vracet rodiče, kteří musí pečovat o děti z prvního stupně základních škol. Ať už pobírají ošetřovné, nebo pracují na home office. Malí školáci se podle ministerstva školství budou moci do školy vrátit 25. května, ovšem jen do tříd s maximálně 15 žáky. Navíc tato školní docházka nebude povinná a o otevření škol by měli rozhodovat jejich ředitelé.
„Přenechání odpovědnosti za otevření škol na jejich zřizovatelích a ředitelích vnímáme jako nedomyšlené a nesystémové opatření. Návrh ministerstva školství na postupné otevírání škol navíc neřeší ekonomické dopady na zaměstnavatele ani zaměstnance, nehledí na dlouhodobý výpadek zaměstnanců a pokrytí jejich nákladů ošetřovným,“ uvádí Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„Požadujeme jasný plán ochrany žáků a pracovníků škol, včetně zajištění ochranných prostředků a dalších pomůcek ze strany státu tak, aby mohlo dojít ke skutečnému otevření škol. Současně považujeme za nezbytné rozšiřovat a zkvalitňovat online vzdělávání. Je třeba aby se online vzdělávání zařadilo mezi základní digitální služby. V rámci zkvalitnění vzdělávání online je nutno zajistit, aby se vzdělávací zátěž nepřenášela na rodiče pracující v režimu home office, mnozí zaměstnanci i zaměstnavatelé si stěžují, že kvůli tomu nemohou řádně vykonávat práci v tomto režimu,“ doplňuje Milena Jabůrková.
Ve druhém průzkumu Svazu průmyslu o dopadech epidemie koronaviru uvedlo 58 procent firem, že mají zaměstnance na home office, a 51 procent odpovědělo, že mají zaměstnance na ošetřovném kvůli péči o malé školáky. Tito pracovníci tak nadále budou firmám chybět. (17.4.2020)
