Celkové vládní výdaje by měly být nižší, nutné je však zvýšit jejich efektivitu. Stát by měl nastavit účinné kontrolní mechanismy, které by vyhodnocovaly a ověřovaly efektivitu veřejných investic – plýtvá se zejména v oblasti eGovernmentu. Více investic by mělo mířit především do oblasti školství, infrastruktury a aplikovaného výzkumu a vývoje. Vyplývá to ze Studie českého strojírenského průmyslu H2/2018 zpracované analytickou společností CEEC Research.
Většina firem (83 procent) se vyslovila proti aktuálně naplánované výši schodku rozpočtu na příští rok. Snížit by se podle nich měl celkový objem plánovaných výdajů (potvrzuje 99 procent ředitelů). Stát by měl jasně určit priority a cíle, které povedou k efektivní podpoře českého průmyslu, a sledovat domácí i globální trendy. Investice by podle ředitelů měly mířit především do oblasti školství (tento sektor získal v hodnocení 8,4 bodu na škále 0 = žádné zvýšení až 10 = maximální zvýšení státní investic). Více finančních prostředků by ředitelé uvítali také v oblasti výstavby infrastruktury (7,7 bodu) a výzkumu a vývoje
(7,7 bodu) – zejména aplikovaného.
„Myslím si, že nejdůležitější oblastí je kvalitní infrastruktura. Evergreenem jsou určitě kvalitní dálnice a železnice. Je ale potřeba skloubit i globální trendy s investiční politikou. Takže pokud má být trendem elektromobilita, tak podpořit posílení rozvodných sítí a výstavbu dobíjecích stanic, pokud chceme budovat společnost postavenou na datech, tak podpořit výstavbu datových sítí s optickými kabely či sítě 5G. To je pro průmysl to hlavní,“ říká Milan Šlachta, generální ředitel Bosch Group v ČR a SR. „V investiční politice je třeba nasměřovat ještě více energii vlády a jejího aparátu do prioritních oblastí. Mezi ně patří bezesporu nejen zásadní zlepšení dopravní infrastruktury, ale i investice do vysokorychlostního internetu, a především orientace na dlouhodobou vizi. Jinými slovy – Česká republika musí mít jasný plán a orientaci, jak se stát technologicky vyspělou zemí s vytvářením vysoké přidané hodnoty a s ještě užším kontaktem na koncové zákazníky,“ zdůrazňuje nutnost koncepce Bohdan Wojnar, prezident AutoSAP a předseda představenstva, Škoda Auto.
Tomáš Grec, generální ředitel, Elanor, dodává: „Stát by se měl zaměřit především na dvě oblasti, které by podpořily český průmysl a strojírenství - zjednodušení prostředí a administrativní zátěže pro podnikatele a zaměstnavatele, které velice souvisí s digitalizací, a také vzdělávání, vědu a výzkum, do nichž plynou stále příliš malé finanční prostředky.“
„České podnikatelské prostředí je negativně poznamenáno nedostatečnou dopravní infrastrukturou, ať už v železničním, nebo v silničním provozu. Za důležité považujeme řešení energetické infrastruktury a dostavby jaderných bloků v Temelíně. Uvítali bychom efektivní rozdělení financí do výzkumu a vývoje a školství,“ komentuje Jan Czudek, generální ředitel, Třinecké železárny. „V souvislosti s rychlým nárůstem elektromobilů vyvstává otázka, zda je naše distribuční soustava vůbec připravena na takový nápor. V této oblasti bude určitě potřeba výrazně zvýšit investice. Je také nutné výrazně více investovat do technického vybavení škol a podpory vzdělávání a výzkumu. Bez těchto základních předpokladů nebude možné udržet v budoucnu krok se světem. Velice nás trápí špatná situace v učňovském a technickém školství, kde musíme mnohdy suplovat fungování státu, abychom si zajistili odbornou úroveň našich zaměstnanců,“ vyjmenovává nutné oblasti pro státní investice Pavel Cesnek, generální ředitel, ŽDAS.
Více než celkový objem financí ředitelé však hodnotí jako důležitou efektivitu jejich vynakládání. Stát by měl podle nich nastavit účinné kontrolní mechanismy, které by vyhodnocovaly a ověřovaly efektivitu veřejných investic (potvrzuje 90 procent ředitelů). „Zásadní problém vidím v efektivním využití investic,“ říká Jan Keprda, ředitel společnosti/CEO, ASTRA MOTOR. „Vyšší míře efektivity a zrychlení investic podle mého názoru brání dva zásadní faktory - příliš složitý způsob zadávání veřejných zakázek a jejich vyhodnocování, a dále samotná skladba a struktura státního rozpočtu, kdy manévrovací prostor vlády omezují obrovské mandatorní výdaje státu a přílišná svázanost investiční části rozpočtu. Vláda by měla otevřít diskusi nad tématem skladby rozpočtu a po mnoha letech upravit jeho tvorbu tak, aby se celý proces stal pružnějším a umožnil právě vyšší míru investic,“ vyjmenovává příčiny neefektivity Tomáš Grec, generální ředitel, Elanor. „Myslím, že by měla být zvýrazněna role (a to nejen v legislativním slova smyslu, ale zejména v odborném) Nejvyššího kontrolního úřadu, který by měl kontrolovat systematicky, jak jsou prostředky na investice využívány,“ navrhuje řešení Jiří Rosenfeld předseda představenstva, Slovácké strojírny.
Firmy by uvítaly především zvýšení efektivity investic zejména v oblasti eGovernmentu a digitalizace veřejné správy (tato oblast získala v hodnocení celkem 8,8 bodu, kdy 0 = v této oblasti jsou finanční prostředky efektivně vynakládány, až 10 = v této oblasti dochází k plýtvání veřejnými prostředky) a dále v oblasti výzkumu a vývoje (7,8 bodu) nebo výstavby (6,9 bodu). „V oblasti digitalizace nám především schází jasná vize a plán. Státu chybí lídr, který by dokázal představit vizi digitalizace v ČR,“ uvádí Miroslav Hýbl, Head of Automation plant, ArcelorMittal Ostrava, a. s. Nutnost zavedení eGovernmentu zdůrazňuje Jiří Jirkovský, generální ředitel, VDT Technology: „Digitalizace veřejné správy by průmyslu pomohla především převedením administrativních agend na efektivní způsoby jejich vedení, kdy konkrétním přínosem bude uvolnění v současnosti takto vázaných pracovních kapacit.“
Kvalitu dopravní infrastruktury, kam podle ředitelů strojírenský firem plyne malý objem finančních prostředků, a tyto prostředky nejsou navíc efektivně využívány, hodnotí ředitelé jako podprůměrnou, na škále 0 = velmi špatná až 10 = výborná ji ohodnotili třemi body. Za poslední 3 roky však ředitelé vnímají její zlepšení (potvrzuje 64 procent společností).
„Obecně je zde velký dluh v investicích do infrastruktury. Dle Světové banky zaujímá Česká republika v EU v kvalitě dopravní sítě až 25. místo. Vycházíme z toho, že ČR je díky své strategické poloze tranzitní zemí a zatížení je v současnosti enormní a nezvládnutá dopravní síť velmi zatěžuje obyvatele a životní prostředí. Stejně tak ČR zaostává v kvalitě železniční dopravy (chybí např. vysokorychlostní tratě), či v investicích do údržby již existující infrastruktury vodárenských a dalších sítí. Do výběrového řízení na vysokorychlostní internet se nepřihlásil žádný účastník. Velmi pozitivně proto vnímáme trend dlouhodobě navyšovat investice právě do těchto základních infrastrukturních sítí v ČR. Navyšování investic by mělo být doprovázeno reformou fungování stavebních úřadů a zjednodušením předpisů ve stavebním řízení a v procesu vyvlastňování, zejména při realizaci liniových staveb,“ uvádí Jakub Lichnovský, partner, PRK partners. „Česká infrastruktura má co dohánět oproti státům, jako je Polsko, kam se investovalo hodně peněz a kde se v poměrně krátkém čase vybudovaly silniční a dálniční tahy v lepší kvalitě, než je tomu u nás v ČR,“ srovnává Petr Pánik jednatel, CZECH STEEL GROUP.
Do výzkumu a vývoje by podle ředitelů strojírenských firem mělo mířit jednak více finančních prostředků, a jednak by tyto prostředky měly být efektivněji investovány. Celkový objem financí, který by měla vláda ročně investovat do výzkumu a vývoje, by podle ředitelů měl činit 3,3 procenta HDP. Výzkumné projekty by měly mít vyšší praktickou využitelnost a měl by se zvýšit poměr prostředků, které jsou vynakládány do aplikovaného výzkumu a vývoje. Pro navýšení financí do aplikovaného výzkumu a vývoje se vyslovila naprostá většina ředitelů (95 procent), poměr vládních investic mezi základním a aplikovaným výzkumem a vývojem by měl činit 34 ku 66 procentům.
„Výzkum ve veřejném sektoru by měl více reflektovat potřeby podniků v ČR, vybudovaná výzkumná centra by měla usilovat o větší spolupráci s aplikační sférou. V ČR jistě vznikají kvalitní výsledky výzkumné činnosti, ale nejsou pak dostatečně využity v praxi pro další rozvoj české ekonomiky. Dále je třeba pracovat na zlepšení celkového prostředí, nástrojů podpory a jejich implementaci tak, aby motivovaly firmy k intenzivnějším VaV aktivitám. Mám na mysli např. daňové odpočty na VaV, které i z důvodu postupu finančních úřadů nejsou mnohými firmami využívány,“ vyjmenovává potřebné kroky Bohdan Wojnar, prezident AutoSAP a předseda představenstva, Škoda Auto. „Přes rozšiřování možností a pobídek v oblasti výzkumu a vývoje zůstává klíčovým zadáním provázání s praxí. Pro účely strojírenství se jeví jako smysluplné zkrácení doby řešení jednotlivých projektů, neboť jejich výsledky jsou vzhledem k dynamice odvětví zapotřebí v rozmezí kvartálů, nikoliv let,“ uvádí Jiří Jirkovský, generální ředitel, VDT Technology.
„Je třeba přijmout navržené změny v daňových odpočtech na výzkum a vývoj. Úřady se nesmí soustředit na formální stránku, ale podporovat výzkumné a vývojové projekty firem, které posílí jejich konkurenceschopnost a naši ekonomiku na globálním trhu,“ zdůrazňuje Jaroslav Hanák, prezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR.
