Vliv zvýšení rodičovského příspěvku na participaci žen na trhu práce

Studie think thanku IDEA při CERGE-EI vyhodnocuje dopady navýšení rodičovského příspěvku v roce 2020 na návrat žen do práce po rodičovské dovolené. Vyvolalo nárazové navýšení příspěvku nižší zapojení žen na trhu práce a s tím spojené negativní celospolečenské náklady?

Shrnutí klíčových skutečností:

■ Vyhodnocujeme dopady navýšení rodičovského příspěvku v roce 2020 o 80 tis. Kč (o 36 %) na zapojení matek mladších dětí na trhu práce. Příjmový efekt zvýšení příspěvku se do rozhodování matek o pracovním zapojení promítl a u mnohých z nich došlo k prodloužení doby čerpání rodičovského příspěvku. U matek tříletých dětí došlo k poklesu míry participace na trhu práce ze 70 % na 60 %, tedy o celých 10 procentních bodů (p. b.). U matek dvouletých dětí poklesla míra participace na trhu práce o 6 p. b. na úroveň 20 %. V obou skupinách adekvátně poklesl i počet odpracovaných hodin týdně.

■ Efekty reformy byly různé i dle počtu dětí. K výraznějšímu poklesu pracovního zapojení (o 10 p. b.) došlo u matek, které pobíraly rodičovský příspěvek na své první dítě. Je pravděpodobné, že matky s prvním dítětem plánovaly mít dítě další a peníze navíc využily na překlenutí doby do narození druhého dítěte, tj. aby se nemusely v mezidobí vrátit do práce.

■ Z hlediska dosaženého vzdělání se dopad navýšení rodičovského příspěvku projevil zejména u matek se vzděláním vysokoškolským. Podíl pracujících matek v této skupině poklesl o celou třetinu (o 16,4 p. b.) a jimi odpracovaný počet hodin se snížil o 4,8 hodiny týdně (pokles o 30 %).

■ Dopad navýšení rodičovského příspěvku na pracovní participaci matek zůstal stabilní po dobu 1 roku od zavedení reformy. Ačkoli je pravděpodobné, že část dopadu časem odezní díky změnám v očekáváních matek ohledně jejich rodinného rozpočtu, jednorázová změna výše příspěvku přinesla krátkodobě negativní celospolečenské náklady ve formě nižší pracovní participace žen. Tyto náklady by nevznikly, kdyby bylo zvyšování rodičovského příspěvku pravidelnější, menší, předvídatelné a čerpání by bylo časově omezené.

Závěry:

Analýza ukazuje, že zvýšení rodičovského příspěvku od ledna roku 2020 vedlo k prodloužení doby jeho čerpání a k poklesu pracovního zapojení matek, kterých se navýšení příspěvku týkalo. Tento dopad byl způsoben především skupinou matek, které byly na rodičovské se svým prvním dítětem a matek s vysokoškolským vzděláním. 

Námi odhadnutá elasticita nabídky práce u matek na rodičovské s prvním dítětem zhruba -0,8 a u matek s vysokoškolským vzděláním -1 znamená, že participace těchto žen na trhu práce se snížila úměrně tomu, jak se zvýšil jejich nepracovní příjem z rodičovské.

Způsob implementace navýšení rodičovského příspěvku od roku 2020 z pohledu domácností představoval neočekávané zvýšení rodinného rozpočtu, které motivovalo k prodloužení doby čerpání příspěvku. Část dopadu reformy na pracovní zapojení matek tak pravděpodobně odezní v čase, protože domácnosti svá očekávání ohledně disponi[1]bilního příjmu posléze upraví. V krátkodobém horizontu ovšem jednorázová změna vyplácené částky rodičovského příspěvku vyvolala společenské náklady, plynoucí z negativního dopadu na pracovní participaci matek.

Tyto společenské náklady by nevznikly, kdyby bylo zvyšování rodičovského příspěvku pravidelnější, nižší a předvídatelné. V případných budoucích úpravách je tedy žádoucí směřovat spíše ke kratšímu čerpání příspěvku, který by ale měl předchozí příjem nahrazovat v přiměřenější výši.

Autoři studie: Jakub Grossmann, Filip Pertold, Michal Šoltés, Matěj Šarboch a Lucie Zapletalová

Studie vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21. (3.12.2022)