CzechIndustry > Vlny veder u nás způsobují více úmrtí než dopravní nehody, říká rakouský expert na klima
Vlny veder u nás způsobují více úmrtí než dopravní nehody, říká rakouský expert na klima
Jde nám o to, aby adaptační opatření nevytvářela další emise. Vždy proto hledáme řešení v souladu s přírodou, říká o projektech dolnorakouské agentury Tino Blondiau, tamní odborník na oblast klimatu. Češi jsou podle něj úspěšní například v obnově říčních koryt. Tino Blondiau působí v Agentuře energetiky a životního prostředí Dolního Rakouska jako vedoucí pro oblast klimatu.
Jaké jsou ty největší dopady klimatické změny, se kterými se potýká Dolní Rakousko?
Horko, sucho, přívalové deště, krupobití a záplavy. To všechno ovlivňuje životy lidí, a to různými způsoby. První je samozřejmě ohrožení samotných životů, například v důsledku záplav nebo vysokých teplot. V Rakousku už máme více úmrtí způsobených horkem než dopravními nehodami. Záplavy a krupobití ohrožují také budovy, to samé platí i pro zemědělství, na které mají opět velký dopad také přívalové deště a vlny veder a sucha. Klimatické změny ovlivňují také infrastrukturu, zdravotnický systém nebo turismus.
U turismu bych se rád zastavil, a to konkrétně u rakouských lyžařských resortů. Často čtu o tom, jak se musí zavírat kvůli nedostatku sněhu. Jak velký problém je to ve vašem regionu?
Dopad je velký, protože naše sjezdovky jsou velmi nízko položené, takže už téměř nefungují. Jako dítě si pamatuji menší sjezdovky například poblíž Vídně, tam už ale sníh není. Šlo však spíše o víkendovou záležitost pro místní, ne o velkou turistickou atrakci pro návštěvníky z celého světa, jako je to jinde v Rakousku. Pokud jde o Dolní Rakousko a vlastně celou naši zemi, skutečně se mění, za čím sem turisté jezdí. Čím dál více je to horská cyklistika nebo pěší turistika.
Vaše agentura se soustředí na projekty, které s řešením dopadů klimatické změny pomáhají. Na čem konkrétně pracujete?
Moje oddělení se soustředí na adaptaci na změnu klimatu, a to konkrétně na tzv. řešení založená na přírodě, tedy v souladu s přírodou. Může jít například o sázení keřů na polích, sázení stromů v obcích, nebo o budování zelené infrastruktury jako zelené střechy a zelené fasády. V Dolním Rakousku působí organizace nazvaná Příroda v zahradě, která se právě na tuto infrastrukturu zaměřuje, a se kterou úzce spolupracujeme.
Cílem je to, abychom v rámci adaptačních opatření neprodukovali další emise oxidu uhličitého. Snažíme se tedy nacházet řešení, která nepotřebují mnoho energie, a pokud ano, tak pouze z obnovitelných zdrojů. Příklad dobré kombinace může být solární elektrárna se zelenou střechou, kde se uchovává voda, nebo parkoviště, kde solární panely fungují jako ochrana aut před horkem a krupobitím.
Jak důležité jsou pro agenturu peníze z EU, pokud jde o financování projektů, které zmiňujete?
Hrají velkou roli, i když v porovnání s jinými rakouskými agenturami máme také slušný podíl národních peněz. Z evropských programů využíváme Horizont Evropa, přeshraniční Interreg nebo Evropský fond pro regionální rozvoj a podobně. Našim cílem je se učit od dalších zemí a být součástí celoevropských projektů, protože si myslíme, že Evropská unie je velmi důležitá. Dává nám to příležitost kopírovat dobrá řešení z dalších zemí. Nejde tedy jen o peníze.
Konkrétně v programu Horizont Evropa (podporuje hlavně vědu a výzkum, pozn. red.) teď běží tzv. mise s názvem Adaptace na změnu klimatu, a Dolní Rakousko je její součástí. Dovoluje nám to získávat další peníze, ale hlavně jsme více zapojení do těch nejzásadnějších projektů a máme přístup k datům a ke sdílení zkušeností.
Zmiňujete spolupráci napříč celou Evropou, vzájemné učení. Jak v tomto ohledu vypadá spolupráce s Českou republikou, konkrétně s Jihomoravským krajem?
Já osobně se této spolupráce neúčastním, ale například zmíněná organizace Příroda v zahradě pracovala v rámci česko-rakouského programu Interreg na projektu Klimatická zeleň, kterého se účastnili i partneři z Jihomoravského kraje. Jedna moje kolegyně z jiné agentury pod dolnorakouskou vládou neustále hledá nové projekty v rámci programu Interreg a několik z nich realizuje společně s Českou republikou.
Co se mohou učit Češi od Rakušanů a naopak Rakušané od Čechů, pokud jde o adaptaci na změnu klimatu?
Čelíme stejným problémům – záplavám, suchu, krupobití, přívalovým dešťům a podobně. Češi jsou úspěšní například v protipovodňových opatřeních nebo při obnově říčních koryt, velmi jste pokročili u řeky Dyje. Z těchto zkušeností se můžeme učit.
