Vloni svou činnost ukončilo 277 tisíc živnostníků, nejvíc od roku 1993
Loňský rok byl pro firmy velmi náročný a nejistá ekonomická situace, růst nákladů i vyšší administrativní nároky v podobě povinných datových schránek vedly řadu z nich k ukončení činnosti. Podnikání ukončilo téměř 277 tisíc živnostníků, což je nejvyšší počet od roku 1993. Vloni vzniklo celkem 115 tisíc podnikatelských subjektů, ovšem zaniklo jich přes 309 tisíc – třikrát více než v roce předchozím. Vyplývá to z údajů společnosti Imper, která poskytuje největší online databázi českých firem Merk.cz.
Uplynulý rok se ukázal jako zlomový především pro živnostníky. Nově se zaregistrovalo 68 tisíc OSVČ, stejně jako v roce předchozím, ovšem skončilo celkem 277 tisíc živnostníků, což je v české historii rekordní počet. Na druhém místě se s velkým odstupem umístily společnosti s právní formou s.r.o., kterých vloni zaniklo cca 14 tisíc. Dalšími právními formami, které nejčastěji zasáhlo zrušení činnosti, se po OSVČ a s.r.o. staly zahraniční fyzické osoby (4 703 zaniklých), spolky (3 424) a také fyzické osoby podnikající v zemědělství. Právě tento obor zasáhla krize oproti předchozímu roku výrazněji – skončilo 2 836 subjektů, v roce 2022 to přitom bylo pouhých 812.
Nejvíc zrušených živností od zákazu švarcsystému
Počet vloni zrušených živností téměř dorovnal dosavadní rekord z roku 1993, kdy skončilo přes 278 tisíc živnostníků – kromě rozdělení Československa hrál roli zřejmě především legislativní zákaz švarcsystému, který začal platit právě v tomto roce. V ostatních letech se počty zrušených živností pohybovaly v desetitisících, výjimkou byl kromě roku 1993 také rok 2013, kdy skončilo téměř 150 tisíc živnostníků, a poté postcovidový „válečný“ rok 2022.
„Nejvíc živnostníků ukončovalo vloni svou činnost v průběhu února a března, přičemž strmý nárůst zřejmě výrazně ovlivnila nová povinnost v podobě datové schránky, kterou stát od ledna začal postupně všem povinným zřizovat. Pro řadu OSVČ to zřejmě byl finální impuls k definitivnímu ukončení činnosti, kterou mohly mít například pozastavenou,“ dodává Tomáš Berger, CEO společnosti Imper.
