Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?

Čas a paměť úplně jinak definují psychologové a jinak jej vnímají filozofové. Jejich vzájemné mezioborové setkání může obohatit obě strany. Právě s tímto cílem se v Praze od pondělí 28. do čtvrtka 31. srpna 2023 koná mezinárodní vědecké sympozium Evropské společnosti pro filozofii a psychologii, jehož spoluorganizátorem je Filosofický ústav AV ČR. Další témata, která odborníci na sympoziu rozebírají, jsou vědomí, vnímání vůní, morální psychologie a etika, komunikace nebo využití umělé inteligence.

O důležité vědecké poznatky zrcadlící základní filozofická témata se výzkumníci různých vědeckých disciplín dělí v rámci těchto setkání už třicátým rokem. Jejich sympozia se dosud konala ve třech městech bývalé východní Evropy, v našem hlavním městě jsou ale  poprvé.

„Velmi dlouho jsme usilovali o to, aby se akce konala u nás v Praze. Přípravy na ni běžely poměrně dlouho a načas je přerušila pandemie covidu-19. Jsme moc rádi, že se nakonec podařilo sympozium uspořádat právě v našem hlavním městě,“ říká Juraj Hvorecký z Filosofického ústavu AV ČR.

Čas plyne
Fenoménem plynutí času a jeho vnímání se lidé věnují od počátků myšlení, stačí si vzpomenout na učení Aristotela nebo sv. Augustina, ale i mnoha dalších. Věnují se mu i současní filozofové. A právě jejich přemýšlení o tomto fenoménu může být přínosné pro výzkum v oboru psychologie.

„Hlavní debata ve filozofii času se odehrává mezi takzvanými A-teoretiky a B-teoretiky. Přestože jde převážně o metafyzickou debatu o povaze času, může být i pro nás, psychology, velmi relevantní,“ přednesla ve své úvodní řeči Teresa McCormack z Queen’s University Belfast. Zmínila přitom několik konkrétních případových studií, v nichž propojila filozofický a psychologický přístup k dané problematice.

Vnímání barev a vůní
Sympozium trvá čtyři dny a každý z nich se soustředí na nějaké téma. „Zmínil bych například diskuze nad významy barevného a čichového vnímání, protože ty se ukazují jako mimořádně odlišné od veškerých jiných forem vnímání,“ zmiňuje Juraj Hvorecký. Jeho osobně zajímají témata na pomezí vědomí a emocí, takže se velmi těší na příspěvky odborníků z těchto oblastí.   

„Přijel Matthias Michel z New York University nebo Błażej Skrzypulec z Jagellonské univerzity v Krakově, to jsou lidé, kteří zkoumají vědomí a různé jeho aspekty. Také mě zajímá otázka čichu, což je velmi komplexní téma, ke kterému promluví významný izraelský vědec Benjamin Young,“ představuje Juraj Hvorecký jednotlivé části programu.

Evropská společnost pro filozofii a psychologii vznikla v roce 1992 v nizozemském Tilburgu (jako sesterská organizace Společnosti pro filozofii a psychologii, založené v roce 1974 v USA). První konference se konala v roce 1992 v belgické Lovani. Od té doby ji pravidelně hostí některá z evropských zemí. Zrušení si vynutil pouze covid-19 v roce 2020. (29.8.2023)