Šetrnější spotřebou mohou ušetřit až tisíce korun ročně – jak na to?
Až takřka deset procent. Tolik si od ledna připlatí za vodu někteří obyvatelé České republiky. Zvláště tíživé bude takové zdražení pro ty, kteří přijdou v důsledku koronavirové krize o práci nebo jim citelně klesnou reálné příjmy. V roce 2021 budou takových domácností statisíce. Cena vodného a stočného vzroste ovšem napříč republikou, průměrně o čtyři až pět procent, tedy citelně nad mírou inflace. Inflace v roce 2021 postupně zpomalí k úrovni dvou procent.
Z klíčových vodárenských společností zatím největší zdražování oznámila společnost Vodárny a kanalizace Židlochovicko, která odběratelům od ledna navyšuje cenu vody o 9,9 procenta, jak plyne z údajů portálu Naše voda. Více než šestiprocentního zdražení se dočkají také třeba obyvatelé Ivančicka nebo Znojemska.
Právě na Ivančicku, kde tamním obyvatelům vodu zajišťuje akciová společnost Vodárenská, mají takřka nejdražší vodu v zemi, když za ni v příštím roce v rámci úhrady vodného a stočného zaplatí 112 korun za metr krychlový. Pro srovnání, na Krnovsku zaplatí za to samé jen zhruba polovinu, přesněji 56,10 koruny. Společnost Krnovské vodovody a kanalizace patří k nejlevnějším v zemi.
Zdražení vody v příštím roce tak vodárenským společnosti v průměru pokryje inflaci. Zbude jim na další výdaje, včetně těch na investice do vodovodní infrastruktury, která je na řadě míst země, včetně metropole Prahy, stále historicky podfinancovaná.
Kromě inflace a nutnosti investic do zastaralých vodovodních řadů odráží růst vodného a stočného dozvuk citelného vzestupu mezd napříč ekonomikou, které pochopitelně rostly i vodohospodářům, nebo zdražování energií typu elektřiny. Jak růst mezd, tak právě cen elektřiny ovšem letos kvůli koronavirové krize zpomalil, případně nastal dokonce jejich pokles. V roce 2022 i kvůli slabší inflaci příštího roku proto ceny vody porostou mírněji než v roce 2021 nebo než letos.
„Cena vody“, přesněji tedy cena vodného a stočného, představuje výši platby za dvě základní služby. Zaprvé, za přivedení vody z nádrže nebo vrtu do úpravny a následnou výrobu vody pitné a její rozvedení do statisíců objektů. A poté její odvedení v podobě odpadní vody, vyčištění a vypuštění zpět do přírodního koloběhu. Například k provozu vodních čerpadel je zapotřebí elektrické energie, pročež zdražení vodného a stočného zrcadlí právě i nedávný citelný růst cen elektřiny.
Domácnosti mohou šetrnější spotřebou vody ušetřit tisíce korun ročně. Vanu lze pro potřeby koupele naplňovat třeba jen do poloviny. Lze pořídit úspornou sprchovou hlavici s třeba i poloviční spotřebou vody oproti hlavici běžné. Moderní toaleta zase umožňuje dvojí splachování s úspornějším průtokem – jen tak může domácnost ušetřit tisíce korun ročně. Desítky litrů vody lze ušetřit při jediném praní v moderní pračce v porovnání s pračkou starší. Podobného efektu lze docílit s moderní myčkou v porovnání s myčkou dřívějšího data výroby.
Dohoda o brexitu je dobrou zprávou pro českou ekonomiku, které zachrání čtyřicet miliard korun exportu ročně
Dohoda o brexitu je hotova, čtyři a půl roku trvající drama končí. K finálnímu dotažení zcela zásadní dohody, která citelně ovlivní také českou ekonomiku, došlo jen týden před koncem přechodného období, které následuje po lednovém vystoupení Spojeného království z Evropské unie.
Kancelář britského premiéra Borise Johnsona tvrdí, že vše, co stoupenci odchodu z Evropské unie (mezi něž se sám premiér řadí) Britům slibovali, dojednaná dohoda obsahuje. Konkrétně se ve vyjádření uvádí, že Britové získávají zpět kontrolu nad svojí měnou, hranicemi, zákony, obchodem i vodami pro rybolov. Právě otázka rybolovu byla poslední z těch klíčových, na níž nepanovala shoda a která mohla způsobit fiasko brexitového vyjednávání. Nakonec se obě strany dohodly i na tomto, tedy v jakém objemu mohou rybáři z EU lovit v britských vodách. Brusel má dohodu za „férovou, vyváženou a plně odpovídající,“ jak se vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Podle Johnsonova úřadu jde o první dohodu o volném obchodu, kterou kdy EU s jakoukoli druhou stranou uzavřela, která je přitom založena na nulových celních sazbách a na nulových kvótách vzájemného obchodu. Má se současně jednat o největší dvoustrannou obchodní dohodu, kterou Spojené království nebo EU kdy uzavřely. Pokrývá vzájemný obchod obou ekonomických celků, který jen v roce 2019 dosáhl 668 miliard liber. To při průměrném kursu české měny k té britské platném pro rok 2019, 29,256 koruny za libru, odpovídá 19,54 bilionu korun.
Dohoda je podle Johnsonova úřadu „fantastickou novinou pro britské domácnosti i firmy“.
Dohodu ale nyní musí schválit příslušné parlamenty. Obecně se předpokládá, že britští zákonodárci zasednou ještě letos, mezi 28. a 31. prosincem. Rovněž se široce předpokládá, že dohodu schválí. Jejich jednání však může trvat až dva dny. I tak jde o rekordně krátký čas, neboť podobně zásadní legislativa se zpravidla projednává celé měsíce; tento časový pres zřejmě řadu zákonodárců roztrpčí, nebude jim však překážkou ke schválení dohody. S dohodou zřejmě nebude souhlasit tvrdé jádro Johnsonovy konzervativní strany, které by si přálo méně ústupků Bruselu i za cenu brexitu bez dohody. Dojednanou dohodu by však měli podpořit, byť s jistým sebezapřením, opoziční labouristé. Horní komora britského parlamentu velmi pravděpodobně dohodu též posvětí.
Evropský parlament zřejmě tak rychlý jako ten britský nebude a dohodě bude moci dát „zelenou“ až po Novém roku. Podle svého prezidenta Davida Sassoliho však bude parlament jednat tak, aby nedopustil chaos odpovídající odluce obou celků bez dohody. Je možné, že se situace bude řešit například prozatímními dohodami nebo přechodnými ustanoveními.
Dotažení dohody je v každém případě dobrou zprávou z hlediska české ekonomiky. Pokud by dotažena nebyla, tak třeba ti z Čechů, kteří rádi nakupují v obchodech Marks&Spencer, by si „přes noc“, po letošním Silvestru, připlatili ze stejné zboží až o desítky procent víc.
S problémy by se potýkali ovšem hlavně čeští vývozci. Británie je po Francii druhým největším odbytištěm českého exportu mezi zeměmi, se kterými ČR přímo nesousedí. Celkově je pátou nejvýznamnější exportní destinací, přičemž v nedávné době z hlediska svého významu v tomto ohledu přechodně předčila právě i zmíněnou Francii. V běžných letech, která nejsou poznamenána koronavirovou krizí, se do Británie z Česka ročně vyveze zboží za více než 200 miliard korun.
Do Británie z Česka exportují předně firmy z automobilového průmyslu. Ročně vyvážejí za 70 miliard korun. Ovšem další autodíly vyrobené v ČR míří do Spojeného království skrze Německo. Jedná se o takzvaný nepřímý export. Ten je v případě vývozu Česka do Británie poměrně objemný, což jen podtrhuje význam obchodního vztahu obou zemí.
Ve velkém Česko vyváží do Británie také třeba cukrovinky typu želatinových bonbonů. Například holešovský závod společnosti Nestlé vyveze do Británie ročně zhruba 3500 tun želatinových bonbonů. Pokud by jednání mezi Londýnem a Bruselem skončila nezdarem, kvůli zavedenému clu byly by holešovské želatinové bonbony v Británii od ledna příštího roku až o třetinu dražší než teď. Takže by tam o ně dramaticky klesl zájem.
Podobně by tomu bylo s auty a s řadou dalších výrobků, které Česko na ostrovy vyváží. Český export do Británie by v důsledku brexitu bez dohody poklesl zhruba o pětinu. Takže by citelně srazil i celkový výkon celé české ekonomiky, a tedy ochudil všechny obyvatele ČR. Toto nebezpečí je nyní zažehnáno. (30.12.2020)
