Volkswagen kritizuje definitivní zavedení vysokých cel EU na čínská elektroauta

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Čínská automobilka SAIC vzkazuje, že ceny stejně nezvedne 

Největší evropská automobilka, německý Volkswagen, odsoudila páteční definitivní zavedení cel EU na čínská elektroauta. Vyzývá jak Brusel, tak Peking k tomu, aby i přes tuto definitivu v jednáních dále pokračovaly.

Dvanáct unijních zemí v pátek dopoledne hlasovalo pro zavedení až 45procentních cel, zatímco čtyři, včetně Německa, byly proti. Zbytek zemí se hlasování zdržel.

Cla byla od letošního července zavedena provizorně a nyní tedy unijní země většinově rozhodly o jejich trvalém, minimálně pětiletém uplatnění.

Ještě do čtvrtka se mělo za to, že se Němci také spíše jen zdrží. Jestliže ale hlasovali proti, znamená to, že obava německých automobilek ze ztráty další části čínského trhu je větší, než se čekalo.

Peking totiž hrozí, že za zavedení unijních cel podnikne odvetu, včetně možných nových cel na unijní vozy s velkoobjemovými motory. Taková cla by byla další ranou pro německé automobilky, jako je právě Volkswagen, dále Mercedes, BMW či Porsche. Německý autoprůmysl přitom již nyní závažně upadá kvůli nezvládnuté energetické politice Německa, kvůli tamní i unijní zelené ideologii a souvisejícím přísným emisním normám či kvůli dotacím a přeregulovanosti, které umrtvují přirozené podnikatelské a inovační instinkty.

Je přitom otázkou, do jaké míry budou cla efektivní. Čínská státní automobilka SAIC před hlasováním vzkázala, že případné trvale navýšené clo do koncových cen svých aut prodávaných v EU stejně nepromítne. Místo toho ale, jak naznačuje, mohla zlevnit, pokud by cla zvýšena nebyla. Takže podle ní se Brusel střílí do nohy v rámci své proklamované snahy o zelenou tranzici a její zásadní součást, tedy přechod k elektromobilitě.

Fialův loňský deficit byl vyšší než Babišův za covidu

ČSÚ a Eurostat tak opravují původní vládní data, která současně kritizuje i Národní rozpočtová rada.

Za minimálního zájmu médií ve středu Český statistický úřad odpálil bombu. Zhoršil dosavadní údaje o schodku loňského hospodaření Fialovy vlády skoro o 60 miliard korun, tedy natolik, že deficit za rok 2023 dokonce převyšuje ten, který vykázal Babišův kabinet v prvním covidovém roce 2020.

Že se údaje Českého statistického úřadu mírně rozcházejí s vládními, je i kvůli uplatňované odlišné metodice běžné. Ovšem aby se lišily o takřka 60 miliard, to je mimořádné a nebývalé.

Přitom je to vskutku o tolik. Vždyť začátkem tohoto roku ministerstvo financí zveřejnilo údaj ke schodku státního rozpočtu v loňském roce. Činil necelých 289 miliard. Když se ale nyní podíváme na stránky ČSÚ, skví se u položky „deficit ústředních vládních institucí“ v roce 2023 cifra takřka 347 miliard korun. Tedy částka přibližně o 58 miliard vyšší. A také částka, která je ve stejné časové řadě ČSÚ o zhruba dvě miliardy vyšší než schodek Babišovy vlády z covidového roku 2020.

Před volbami v příštím roce budou současné vládní strany jistě hrát kartu ozdravení veřejných financí. Musí si ale připravit opravdu kvalitní protiargumenty, jakmile kdokoli poukáže na těžko rozporovatelná čísla českých, ale i eurounijních statistiků. Fialových 347 miliard je prostě více než Babišových (necelých) 345, to se bude těžko vyvracet.

Kde se takřka 60 miliard schodku navíc vzalo? Rozdíl je kromě metodických odlišností, které však existovaly i v době minulých vlád, dán dvěma klíčovými důvody. Ty se vlastně dosti specificky vážou ke způsobu hospodaření výhradně současné vlády.
Zaprvé, Eurostat letos v dubnu ministerstvu financí odmítl jako příjem uznat zhruba 29 miliard z dividendy ČEZ, kterou si ovšem ministerstvo do příjmů započetlo celou, tedy v objemu 54 miliard. První oprava. Přejal ji následně i ČSÚ.

A zadruhé, Eurostat, tedy opět i ČSÚ, do deficitu započítal, a to je druhá zásadní oprava, i hospodaření mimorozpočtových, avšak stále i tak státních fondů (společně se státním rozpočtem tvoří z hlediska peněžního objemově stěžejní položku oněch „ústředních vládních institucí“), včetně části deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury v objemu zhruba 20 miliard. Tento dluh ministerstvo vyvedlo mimo rozpočet, za což je kritizuje i Národní rozpočtová rada. Podle ní dokonce nelze loňský ministerstvem deklarovaný výsledek rozpočtu kvůli tomuto vyvedení – tedy výraznému optickému snížení jeho schodku – srovnávat s těmi z let před rokem 2023. (5.10.2024)