V souvislosti s klimatickými změnami a s nimi souvisejícím déletrvajícím suchem, chřadnutím a odumíráním smrkových lesů, hledají lesníci vhodnou dřevinu, která by tyto výkyvy dokázala zvládnout. Částečně by mohl takovou úlohu splňovat majestátní jehličnan se zaoceánským původem, nesoucí jméno po Davidu Douglasovi, jenž přivezl semena tohoto stromu v 19. století do Evropy. Douglaska tisolistá.
Již řadu let se touto dřevinou zabývá český lesnický výzkum. Své dosavadní poznatky o pěstování douglasky v podmínkách České republiky shrnuli přední čeští odborníci na lesnictví do publikace „Uplatnění douglasky tisolisté v lesním hospodářství ČR“, která může posloužit lesníkům při pěstování douglasky. Publikace shrnuje jednotlivé aspekty, které je třeba vzít v úvahu při pěstování douglasky tisolisté. Autoři shrnují nejdůležitější závěry výzkumu a předávají doporučení lesníkům a lesním hospodářům. Douglaska tisolistá patří mezi nejrozšířenější introdukované dřeviny v Evropě. Na mnoha lokalitách, včetně našeho území, roste již více než 100 let. Počátečním důvodem její introdukce pro využití v lesnickém hospodaření byla její výborná produkce dřevní hmoty.
„Dnes, na základě nových poznatků, se k výhodám pěstování douglasky připojuje zejména její výborná funkce meliorační. Ve výčtu dalších výhod pěstování této dřeviny nechybí její potenciál ke zlepšení užitků vodohospodářských, rekreačních a krajinotvorných. Přesto současné zastoupení douglasky v lesích ČR nepřesahuje 0,2 % a dokonce je jejímu přiměřenému využívání v lesích zabraňováno, často na základě exaktně nepodložených argumentů,“ uvádějí členové autorského týmu Jiří Novák, Dušan Kacálek, Vilém Podrázský a Ladislav Šimerda. Zde jsou shrnuty některé jejich poznatky z výzkumu douglasky tisolisté na území ČR.
Provenienční výzkum
Provenienční výzkum lesních dřevin je spojen s dlouhodobým sledováním a získáváním informací směřujícím k optimalizaci jejich využití v podmínkách především kontinentální Evropy. Douglaska je dřevinou s rozsáhlým areálem přirozeného rozšíření a o to je důležitější věnovat pozornost původu jejího osiva. I do budoucna zůstává jeho dovoz z oblasti přirozeného rozšíření nejvhodnějším způsobem zajištění dostatečného množství pro využití v lesích ČR. Zvláště nyní, kdy se jedná v nižších vegetačních stupních o možnosti určité náhrady produkčních schopností smrku ztepilého. Výsledky provenienčních pokusů např. potvrzují velkou proměnlivost douglasky v růstu, ve fenotypových znacích i v odolnosti ke klimatickým faktorům.
-Největší adaptabilitu vykazují provenience z pobřežních oblastí a západních svahů v severní části Kaskádového pohoří ve státě Washington.
-Vzhledem k současným klimatickým změnám se perspektivně jeví do budoucna možnost využít i provenienci Grand Ronde ze severu Oregonu, především v nižších vegetačních stupních.
-V mládí rychle rostoucí provenience jsou zpravidla citlivé na klimatické extrémy, proto je vhodné, při volbě původu, klást důraz na schopnost provenience přizpůsobit se různým stanovištním podmínkám.
-Na základě poznatků získaných při hodnocení růstu 2800 proveniencí na 120 evropských lokalitách byl vypracován model jejich reakce na změny klimatu v západní a střední Evropě.
Meteorologické faktory limitující růst douglasky v podmínkách České republiky
V rámci projektu zpracovali odborníci na ekologii lesa dendrochronologickou studii zaměřenou na analýzu vztahu přírůstu a klimatu s cílem získat přehled meteorologických faktorů, které významně ovlivňují produkci douglasky a smrku, a to jak pozitivně, tak negativně. Dílčím cílem bylo porovnat růstovou dynamiku obou dřevin ve stejných stanovištních podmínkách. Z výzkumu vyplývá, že douglaska na všech zkoumaných lokalitách produkčně předstihuje smrk. Zatím výrazně lépe snáší extrémní sucha v posledních letech. Nicméně analýza dlouhodobého vztahu přírůstů ke klimatickým faktorům dokládá, že i přírůst douglasky je negativně ovlivňován vysokými letními teplotami a nedostatkem srážek. Je otázkou času, kdy tento faktor začne významně limitovat růst douglasky v našich podmínkách. Hledisko odolnosti k suchu a k dalším klimatickým extrémům by se mělo stát důležitým kritériem při výběru vhodných proveniencí.
Vybraní biotičtí škůdci douglasky tisolisté
-Výsadby douglasky na čerstvých holinách jsou významně ohroženy žírem dospělců klikoroha borového.
-Z podkorního hmyzu představuje největší ohrožení douglasky zejména lýkožrout lesklý.
-Z houbových patogenů představují nejvážnější ohrožení douglasky sypavky. Ze zástupců dřevokazných hub způsobujících kořenové hniloby se jedná především o václavku smrkovou.
Rostlinná společenstva s douglaskou tisolistou a domácími dřevinami v České republice a Polsku
Pro velký vliv douglasky na složení rostlinných společenstev (a předpokládaný vliv na jiná společenstva v ekosystému) by nemělo být uvažováno s pěstováním čistých porostů douglasky, ale pouze s její příměsí v porostech domácích dřevin – jejich přítomnost má zásadní vliv na druhové složení celého rostlinného společenstva.
Vliv douglasky na půdní dynamiku
Douglaska významně zvyšuje mineralizační potenciál opadu, který je základem tvorby půdního humusu. Ve srovnání s domácími jehličnany lze předpokládat příznivé ovlivnění půdního chemizmu, intenzifikaci koloběhu živin a vyšší mineralizační aktivity ve svrchních horizontech lesních půd. Douglasku je tak možno plným právem označit ve vztahu k domácím jehličnanům jako meliorační a stabilizační dřevinu. Jako potenciální riziko se může jevit zvýšená dynamika dusíku, toto riziko je však možno eliminovat nebo alespoň velmi výrazně limitovat pěstováním douglasky ve směsi, především s listnatými dřevinami.
Výživa douglasky
Vzhledem k velkému poutání živin v biomase porostů je nutné doporučit pěstování douglasky ve směsích s méně náročnými dřevinami a využívání těžebních postupů a technologií ponechávajících jehličí a klest na místě – např. ve formě štěpky.
Semenářství
Odborníci na lesní semenářství doporučují postupy pro sběr šišek a dopravu, zpracování, skladování osiva, zkoušce kvality osiva a energie klíčení a klíčivosti, předosevní přípravu semen douglasky. Popisují také škůdce a choroby šišek a semen, například hmyz krásenka douglasková, obaleč nebo zavíječ.
Optimalizované postupy pro pěstování douglasky ve směsi s dalšími dřevinami
Na základě zjištěných výsledků může být douglaska součástí směsí při obnově porostů na široké škále lesních stanovišť v ČR. Pozoruhodným příkladem z praxe může být i prosperita douglasky na mimořádně nepříznivých stanovištích ochranných lesů. Při tvorbě směsí zůstává v platnosti pravidlo o nutnosti zohlednění často velmi rozdílných ekologických a růstových nároků jednotlivých dřevin tak, aby mohly ve směsích s douglaskou plnit stanovené hospodářské cíle a očekávané funkce. Samozřejmostí je u nově vzniklých kultur ochrana proti buřeni, klikorohu a zvěři. Bylo potvrzeno, že intenzivní přístup k výchově douglaskových porostů a směsí vede k odpovídající růstové reakci a ke zvýšení stability.
Zhodnocení kvality dřeva douglasky
Ve všech srovnáních, která byla provedena, douglaska svými vlastnostmi převýšila dřevo smrku. Svou hustotou a pevnostními charakteristikami douglaska představuje více než lepší náhradu dřeva smrku. Lepších vlastností dosahuje i ve srovnání s borovicí lesní. Vzhledem svého dřeva značně připomíná dřevo modřínu. Vlastnosti dřeva jsou srovnatelné s vlastnostmi dřeva v původních oblastech výskytu. Má předpoklady stát se vhodným zdrojem dřevní hmoty pro zpracovatelský průmysl.
Výsledky výzkumu v České republice ukázaly, že při racionálním využití (na vhodných stanovištích a ve směsích) může douglaska vhodně doplňovat naše domácí dřeviny a zvýšit tak plnění všech požadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa. (17.7.2019)
