Digitální technologie i umělá inteligence, ale třeba i zavlažování suché krajiny či výzkum reakcí na extrémní stres. To byla témata Česko-izraelského inovačního fóra v pražském Černínském paláci. Po dva dny, 12. a 13. června, se na něm scházeli jak čeští a zahraniční vědci a vývojáři, tak zástupci vládních institucí či technologických firem a start-upů.
„Mezi českými a izraelskými vědci funguje jakési přirozené porozumění a máme opravdu velký potenciál spolupráce. Myslím však, že tento potenciál dosud využíváme jen z třiceti procent: takže stále máme k dobru sedmdesát procent,“ řekla na konferenci předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, která se zúčastnila i nedávného workshopu na téma výzkumu rostlin v Jeruzalémě.
Letní školy i výměny vědců
V rámci mimořádné dotace Úřadu vlády ČR bylo v letech 2016 až 2018 uskutečněno 120 krátkodobých pracovních pobytů, a to buď v podobě výjezdů mladých výzkumníků z Akademie věd na prestižní pracoviště v Izraeli (včetně špičkového Weizmannova institutu věd či Hebrejské univerzity v Jeruzalémě) nebo pracovních návštěv význačných izraelských vědců.
Konkrétní obrysy poté představil zástupce ředitele Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Martin Fusek, který zmínil jak letní a zimní mezinárodní školu, tak vědeckou spolupráci se zmíněným Weizmannovým institutem v oblasti technologického transferu.
„Všechno začíná od základního výzkumu. Většina léků, které nyní používáme, je právě výsledkem základního výzkumu,“ uvedl poté viceprezident Weizmannova institutu pro technologický transfer Mordechai Sheves. Zároveň však dodal, že přivést lék z laboratoře na trh trvá v současnosti čím dál déle a farmaceutické firmy se jen nerady pouští do finančního rizika. „Proto je velmi důležité dovést výzkum do takového stádia, aby byl pro firmu atraktivní.“
Jak udělat z pouště zelenou krajinu
Mezi dalšími tématy byl i současný boj se suchem a nedostatkem vody, s čímž mají jak izraelští, tak čeští vědci své zkušenosti. Shemer Topper z agrikulturní výzkumné instituce Volcani Center mluvil o výhodách pěstování olivovníků v suchých oblastech nebo nahrazování kukuřice obilovinou čirokem. „Když se podíváte na hranice státu Izrael s Libabonem z leteckého pohledu, vidíte ostrý přechod mezi žlutou barvou a zelenou, i když máme podobné klimatické podmínky. Doslova jsme se naučili využívat každý centimetr naší země,“ uvedl Topper.
Také Jan Vymazal z České zemědělské univerzity v Praze, který s Volcani Center spolupracuje, zmiňoval nutnost rozvoje takzvané chytré krajiny („smart landscape“). V rámci experimentu v oblasti Lán chce se svým týmem v tomto prostoru zavést nové mokřady, rybníky a rezervoáry vody. „Bude to poprvé, kdy budou všechny tyto možnosti použity současně na jednom místě,“ uvedl Jan Vymazal. (15.6.2019)
