Vzhledem k blížící se době stanovování parametrů státního rozpočtu na rok 2021 se začínají ve veřejném prostoru objevovat návrhy na úpravy klíčových příjmových a výdajových položek. Aktuálně se jedná zejména o diskusi o míře zvyšování důchodů a dále o opuštění konceptu superhrubé mzdy při zdaňování příjmů fyzických osob.
V případě valorizace dávek důchodového pojištění se diskutuje možnost vyšších nárůstů, než by odpovídalo zákonnému ustanovení. NRR upozorňuje, že důsledkem takového kroku by bylo další zvyšování mandatorních výdajů, což by snížilo prostor pro aktivní fiskální politiku v jiných výdajových oblastech. Navíc, pokud by se nejednalo pouze o jednorázový příspěvek, ale o součást pravidelné valorizace, by tento nárůst nezatížil veřejné rozpočty pouze v roce příštím, ale i v dalších letech. Systém, který byl v posledních dvou letech v přebytcích, se tak dostane do hlubších deficitů a bude nutné jeho financování zajistit z jiných než pojistných příjmů. Kromě toho by šlo už o třetí rok v řadě, kdy by bylo zákonné schéma prolomeno. To vzbuzuje otázku, proč vlastně toto zákonné valorizační schéma vůbec existuje, resp. jaký je jeho význam. Opakované prolamování zákonné valorizace by ostatně v budoucnu mohlo sloužit i jako argument, proč například v případě nedostatku finančních prostředků zákonnou valorizaci nenaplnit.
Fiskální dopady opuštění konceptu zdaňování superhrubé mzdy jsou závislé na úpravě dalších parametrů, kterými jsou zejména daňové sazby, výše slev a případná odčitatelnost zaplaceného pojistného od základu daně. Výpočty NRR ukazují, že pokud by byl daňový základ u zaměstnanců redukován na hrubou mzdu a ostatní parametry by zůstaly zachovány ve stávající podobě, přímý výpadek na straně příjmů veřejných rozpočtů by se pohyboval kolem 92 mld. Kč, z čehož by 2/3 připadaly na státní rozpočet a zbytek na rozpočty místních samospráv. Pokud by bylo možné od základu daně odečíst i zaplacené pojistné (jako tomu bylo před rokem 2008), pak by se celkový přímý fiskální dopad vyšplhal na přibližně 125 mld. Kč.
Podstatně nižší fiskální náklady by naopak byly spojené s realizací původního návrhu ministerstva financí z února 2018, který počítal se sazbou daně z příjmů fyzických osob na úrovni 19 % a nahrazením takzvaného solidárního zvýšení daně druhou sazbou ve výši 23 % pro příjmy na úrovních vyšších, než je čtyřnásobek průměrné mzdy. Tato úprava měla svou nepopiratelnou logiku. Výpadek veřejných příjmů by se dle výpočtů NRR v takovém případě pohyboval kolem 20 miliard Kč.
NRR se domnívá, že nadstandardní valorizace penzí a přechod na zdaňování podle hrubé mzdy bez úpravy ostatních parametrů ohrožují střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Již nyní se veřejné rozpočty nachází ve strukturální nerovnováze v rozsahu kolem -2 % HDP a tímto opatřením (ve variantě s výpadkem 92 mld. Kč) by došlo k jejímu prohloubení o zhruba 1,5 p.b. Další negativní dopady na strukturální saldo bude mít navíc projednávané zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (cca 0,2 p.b.) či výše zmíněné možné růsty důchodových dávek nad rámec zákonného ustanovení. Takovéto zhoršení strukturální bilance není udržitelné ani po rozvolnění limitů fiskální politiky na následujících 7 let. Již v roce 2022 je tato hranice stanovena na -3,5 % HDP a každý další rok se má o 0,5 p.b. zpřísňovat. Z výše uvedených čísel je tedy patrné, že takovýto zásah je udržitelný maximálně po dobu jednoho roku, přičemž navíc téměř vymaže prostor pro nárůst investičních výdajů krytých z národních zdrojů.
Pokud by mělo dojít k omezení přímých dopadů na veřejné rozpočty, musely by být tyto kroky spojeny buď s úpravou jiných daní, nebo s redukcí některých výdajových titulů (případně kombinací obou opatření).
Samotné snižování daňového zatížení práce nicméně považuje NRR za žádoucí. Zároveň je však nutné zmínit, že hlavním důvodem jeho vysoké hodnoty v České republice není daň z příjmů, ale zákonné pojistné. Proto se NRR domnívá, že úprava zdanění práce by měla být součástí komplexnějších změn v daňovém a pojistném systému České republiky. Navíc by bylo vhodné tuto úpravu provést v rámci komplexní modifikace příjmové strany důchodového systému, aby byl lépe připraven na důsledky demografické změny.
NRR dále doporučuje, aby byla fiskálně významná opatření prezentována a přijímána až v situaci, kdy bude zpracována střednědobá strategie konsolidace veřejných rozpočtů (kterou by měla vláda předložit Poslanecké sněmovně do 30. září). Jen tak bude možné vyhodnotit, do jaké míry jsou navrhované změny udržitelné a také makroekonomicky vhodné. (7.8.2020)
