Od 18. srpna 2021 se na uhelné elektrárny po celé EU začnou vztahovat nové evropské emisní limity. Skončí tak čtyřleté přechodné období, během kterého měly krajské úřady zavést přísnější limity do povolení jednotlivých elektráren. Již nyní je ale zřejmé, že u některých z nich úřady změnu povolení nestihnou provést včas a ČR se tak dopustí porušení evropské směrnice. Nové emisní limity se vztahují např. na emise dusíku, síry, prachu nebo rtuti do ovzduší, zpřísňují se ale také podmínky pro vypouštění škodlivin do vody a požadavky na měření emisí.
O výjimku požádala řada provozovatelů
Ve zvláštních odůvodněných případech mohou krajské úřady udělit elektrárnám výjimku a stanovit mírnější emisní limit. Této možnosti se pokusilo využít celkem 18 elektráren v ČR, nejčastěji požadované výjimky se týkaly rtuti, oxidů dusíku (NOx) a dále také oxidu siřičitého (SO2) a prachu. V současnosti již bylo pravomocně uděleno 11 výjimek - díky námitkám dotčené veřejnosti byly výjimky v některých případech zkráceny či zpřísněny (např. pro teplárny Třebovice a Karviná, případně zdroje ČEZ - Tušimice, Trmice a další). V dalších 4 řízeních byla podána odvolání, o kterých bude rozhodovat Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako odvolací orgán (Chvaletice, Počerady, Mělník I. a Ledvice). U zbývajících 3 žádostí zatím nebylo rozhodnuto ani orgánem prvního stupně (např. teplárna Opatovice).
“V řízeních o výjimkách z nových emisních limitů byla klíčová účast dotčené veřejnosti - spolků a obcí, které usilovaly o co nejúčinnější ochranu ovzduší,” komentuje Laura Otýpková, právnička expertní skupiny Frank Bold.
Pokud jde o rtuť, všichni provozovatelé dohromady požádali o možnost vypustit celkem 6 390 kilogramů této toxické látky nad nově stanovený limit. O nejvýznamnější výjimky z emisního limitu pro rtuť požadují elektrárny Počerady (1 532 kg rtuti nad emisní limit) a Chvaletice (1 236 kg).
„Výjimky by měly být udělovány jen ve velmi ojedinělých, zvláštních případech. Krajské úřady s nimi však nešetří a žádnou z podaných žádostí zatím nezamítly. V případech, kdy máme pochybnosti o naplnění zákonných podmínek pro udělení výjimky, jsme podali odvolání,” dodává Laura Otýpková. Například v případě elektrárny Chvaletice už MŽP udělenou výjimku dvakrát zrušilo pro nezákonnost.
Na přípravu byly čtyři roky, přesto mají úřady zpoždění
Od 18. srpna musí mít všechny elektrárny buď pravomocně udělenou výjimku, nebo musí být v jejich povolení přepsané nové přísnější emisní limity, které musí elektrárny od tohoto data plnit. V některých případech ale krajské úřady nové limity do příslušných povolení stále nepřepsaly (jedná se především o elektrárny, které zatím neúspěšně žádaly o výjimky - např. Chvaletice, Opatovice). ČR se tímto dopouští porušení směrnice o průmyslových emisích a hrozí jí postih ze strany Evropské komise. Proti ČR je přitom již v současnosti vedeno řízení pro dřívější porušení této směrnice.
“Krajské úřady pod vedením MŽP by měly situaci urychleně napravit - pokud elektrárny nemají pravomocně udělenou výjimku, musí mít v povolení nové emisní limity. Jinou možnost evropské právo nedovoluje,” upozorňuje Laura Otýpková.
Kontext: Kde se limity vzaly a co znamenají v praxi
Jak limity vznikly?
Nové emisní limity, tzv. Závěry o nejlepších dostupných technikách (best available techniques - BAT), jsou prováděcí rozhodnutí Evropské komise vydaným na základě směrnice o průmyslových emisích z roku 2010. Příprava nových limitů je několikaletý proces, na němž se podílejí vlády členských států EU, zástupci průmyslu, výrobci technologií i akademici. Evropská komise mj. za pomoci dotazníků zjišťuje, jaké technologie jsou v EU využívány ke snižování emisí a jakých výsledků jsou tyto technologie schopné dosáhnout.
Emisní limity v Závěrech o BAT jsou tedy založené na rozsáhlém technickém i ekonomickém šetření. Závěry o BAT byly schváleny většinou hlasů členských států EU a vyhlášeny v Úředním věstníku EU 17. 8. 2017 - od té doby běžela čtyřletá lhůta, během které se měli provozovatelé novým limitům přizpůsobit. Nové závěry o BAT by měly být připravovány zhruba každých 8 let.
Na jaké zdroje znečištění a jaké látky se vztahují?
Závěry o BAT, které vstupují v účinnost 18. 8. 2021, se vztahují na všechna velká spalovací zařízení, tedy zařízení pro spalování paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW nebo více. V ČR je aktuálně dle údajů MŽP celkem 97 těchto zařízení, jedná se jak o uhelné elektrárny a teplárny, tak např. o zařízení na plyn.
Jaké emisní limity těm novým předcházely?
V současnosti se na velká spalovací zařízení aplikují emisní limity dle směrnice o průmyslových emisích (příloha V). Tyto emisní limity byly obecně v EU účinné od 1. 1. 2016, většina českých elektráren si však zajistila výjimku - zařazení do tzv. Přechodného národního plánu. Díky této výjimce se emisní limity dle směrnice aplikovaly na většinu elektráren v ČR až od 30. 6. 2020. Přechodný národní plán měl provozovatelům poskytnout čas, aby svá zařízení modernizovali a připravili je na přísnější emisní limity.
Za jakých okolností lze z limitů získat výjimku?
Z emisních limitů dle Závěrů o BAT lze získat výjimku dle § 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci (č. 76/2002 Sb.). Výjimku je možné udělit jen ve zvláštních případech, za splnění přísných podmínek:
• pokud odborné posouzení předložené provozovatelem prokáže, že v jeho důsledku nedojde k závažnému znečištění životního prostředí,
• celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí
• a že by dosažení úrovní emisí dle Závěrů o BAT vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to z důvodů zeměpisné polohy daného zařízení nebo místních podmínek životního prostředí, nebo technické charakteristiky daného zařízení.
Co se stane, když elektrárna výjimku nemá?
Pokud elektrárna nezíská výjimku do 17. 8. 2021 (ať už proto, že je žádost zamítnuta, nebo z důvodu zdržení řízení), krajský úřad má povinnost přepsat emisní limity podle Závěrů o BAT do integrovaného povolení této elektrárny. Elektrárna následně bude muset buď dočasně omezit svůj provoz do pravomocného rozhodnutí o výjimce, nebo emisní limit splnit.
Proč limity zrušil Soudní dvůr EU a jak se to projeví v ČR?
V lednu 2021 byly Závěry o BAT zrušeny rozsudkem Soudního dvora EU, a to z procesních důvodů. Při hlasování členských států byl totiž využit hlasovací systém dle Lisabonské smlouvy, namísto Niceské smlouvy, která měla dle soudu být v daném období přechodně aplikována. Soudní dvůr EU se tak nijak nevyjadřoval k obsahu Závěrů o BAT.
Soudní dvůr EU však účinnost svého rozsudku odložil o jeden rok, aby byla zachována právní jistota a vysoká úroveň ochrany životního prostředí. Limity proto budou platit až do ledna 2022. Na jejich účinnosti od 18. srpna 2021 se tedy nic nemění.
Tabulka: Přehled řízení o výjimkách z emisních limitů v ČR
Přehled je zpracován ke dni 11. 8. 2021. V případě zájmu rádi poskytneme aktualizaci k pozdějšímu datu. V seznamu jsou zahrnuty všechny elektrárny, které žádaly o výjimku, a některé další větší zdroje pro ilustraci. (11.8.2021)
Ilustrační foto