Vyplatí se počkat, hypotéky začnou během několika měsíců zlevňovat

Komentář Lukáše Kovandy

Postará se o to i nová bankovní rada ČNB.

Česká národní banka dnes zveřejnila zápis z měnověpolitického jednání své bankovní rady minulý týden. Podle očekávání z něj plyne, že pro růst základní úrokové sazby, a to z úrovně sedmi na osm procent, zvedli ruku viceguvernér Marek Mora a radní Tomáš Holub. Oba ale nabízeli kompromis. Byli ochotni přistoupit na zvýšení v menším rozsahu než o jeden procentní bod. I tento kompromis ale zbylá pětice radních, včetně guvernéra Aleše Michla, odmítla.

Takový průběh menověpolitického jednání bankovní rady ČNB je indicií, že rada je ve svém novém složení většinově poměrně zatvrzele proti jakémukoli dalšímu zvyšování základní úrokové sazby. Viceguvernérka Eva Zamrazilová sice dle zápisu uvedla, že je připravena zvednout ruku pro navýšení sazby na některém z příštích zasedání, jestliže se projeví známky mzdově-cenové spirály. Pokud by se tedy růst cen a inflační očekávání začala výrazněji propisovat do nadměrného vzestupu mezd. Radní Jan Frait zase podobně řekl, že pro zvýšení sazby zvedne roku, pokud nenastane očekávané ochlazování ekonomiky.

Tudíž radní, kteří hlasovali pro ponechání sazeb, si nechávají „otevřená vrátka“ pro případné zvýšení sazby, ale z celkového kontextu jejich výroků je zřejmé, že se k možnému zvýšení úroků v letošním roce staví jen velmi vlažně.

Měnovepolitické jednání bankovní rady navíc proběhlo před zveřejněním červencové inflace, která poměrně výrazně zaostala za prognózou ČNB. Což jen dále zvyšuje pravděpodobnost, že ČNB letos už úroky nezvedne. A od příštího roku by je mohla snižovat.

S takovým výhledem koresponduje vývoj tržních úrokových sazeb, které od poloviny června klesají. Klesají například výnosy desetiletých dluhopisů české vlády nebo desetileté swapy. Pokles těchto tržních úrokových sazeb znamená, že bankám se otevírá prostor, aby zbrzdily až zastavily citelný nárůst úrokových sazeb hypoték.

Ostatně, takový vývoj už je patrný. Průměrná sazba hypoték podle Fincentrum Hypoindexu činila letos začátkem srpna 6,28 procenta. Za poslední měsíc tak narostla jen nepatrně, o 0,04 procentního bodu. Je tak pravděpodobné, že nejpozději od první poloviny příštího roku začnou hypotéky zlevňovat. Pokud tedy nedojde například k závažnému vyhrocení evropské energetické krize nebo k jinému citelnému vzestupu inflačních tlaků.

Lidé, kteří nepotřebují hypotéku hned teď, by tedy měli počkat. Za rok by ji mohli mít i citelně levněji.

Řeka Rýn kriticky vysychá, sucho nahrává Putinovi

Němci se bojí, že nebude plyn a v panice vykupují elektrická topidla – a to musí zajímat i Čechy

Řeka Rýn podle prognózy německých úřadů přestane dnes být splavná ve svém klíčovém úseku. Přeprava uhlí, paliv a dalších surovin tak bude silně omezena, ba znemožněna. Taková situace nemohla přijít v horší dobu, neboť EU i bez toho prochází závažnou energetickou krizí, bezprostředně v důsledku války na Ukrajině. Splavnost Rýnu přitom letos bude vyloučena pravděpodobně po nejdelší dobu za posledních minimálně patnáct let.

Když nebude Rýn pro většinu nákladní lodní přepravy splavný, výrazně se zhorší například zásobování německých uhelných elektráren uhlím. Elektřina se tak bude muset ještě ve větší míře vyrábět z plynu, což omezí možnost naplňovat plynové zásobníky.

To musí zajímat i lidi České republice. Cena plynu v EU zejména kvůli poklesu hladin řek, zejména Rýnu, včera vzrostla o 5,5 procenta a dostala se na úrovně z doby prvních týdnů ruské invaze na Ukrajinu. Sucho a omezená splavnost Rýnu tak může dále zdražit plyn i českým domácnostem a firmám. Navíc stoupá pravděpodobnost, že Německo bude v nadcházející topné sezóně sužovat nedostatek plynu. Je pak otázka, zda v případné kritické fázi plynové krize nedají Němci přednost spotřebě plynu u sebe doma, i na úkor lidí v České republice.

Česko totiž spotřebovává plyn, který je sice ruský, ale do země teče právě přes Německo. A největším provozovatelem plynových zásobníků v Česku je dceřiná společnost německé RWE.

Současně s pravděpodobnou uzavírkou Rýnu do Německa přitom nadále teče jen omezený objem plynu. Rusko totiž plynovodem Nord Stream 1 dodává Německu plyn jen ze dvaceti procent kapacity potrubí. Berlín tvrdí, že omezení dodávek je politicky motivované. Kreml zase, že jde o technickou záležitost, případně důsledek západních sankcí proti Rusku. Pokud Kreml opravdu omezuje dodávky plynu Německu z politických důvodů, nynější sucho a nízká hladina Rýnu mu vydatně hrají do karet, protože citelně zvyšují pravděpodobnost, že Německo se na podzim či v zimě ocitne v ještě mnohem závažnější energetické krizi a bude potenciálně muset například přistoupit k přídělovému hospodaření s energiemi.

Řadoví Němci v obavě právě z nadcházející topné sezóny už nyní panicky vykupují elektrická topidla. Odborníci ovšem varují, že masový přechod Němců z vytápění plynem na vytápění elektřinou by mohl vést ke zhroucení tamní elektrické rozvodné sítě a k blackoutům (zde). Takové dění by opět jistě poznamenalo i situaci na českém trhu s elektřinou. Český energetický trh je s německým úzce propojený. České firmy a domácnosti by tak jistě čelily ještě mnohem vyšším cenám elektřiny.

Hladina Rýna u města Kaub, západně od Frankfurtu, má dnes podle úřadů (viz zde) klesnout na úroveň 40 centimetrů a do pondělí se pak snížit na 33 centimetrů. To právě znamená, že tok prakticky nebude splavný pro většinu nákladní lodní přepravy.

Uzavření Rýnu pro nákladní přepravu sníží objem obchodu nejen s uhlím, ale i třeba s ropnými produkty, a to v rozsahu 400 tisíc barelů denně. Jednalo by se tak o zásadní narušení zásobování na trase z přístavu Rotterdamu, Antwerp a Amsterdamu do evropského vnitrozemí, zejména pak do Německa a Švýcarska. Již nyní přitom podstatná část evropského vnitrozemí čelí výpadkům v zásobování dieselovými palivy. Ty jsou výsledkem odstávek rafinérií na podél německo-rakouské hranice.

Situace na Rýnu je nekritičtější minimálně od roku 2007. V roce 2018, který byl extrémně suchý a teplý, sice hladina řeky klesla ještě pod 40, resp. 33 centimetrů, ale stalo se tak až v podzimních měsících. Právě na podzim, nejčastěji v říjnu a listopadu, má řeka historicky tendenci vykazovat v Kaubu celoročně vůbec nejnižší hladinu. Pokud už letos dosahuje kritické úrovně 40 centimetrů v srpnu, dokonce v jeho první polovině, vážně hrozí, že ve zbytku léta a pak na podzim, až do konce listopadu, bude kriticky nízká, takže Rýn po celou tu dobu prakticky nebude splavný.

Hladina Rýnu u města Kaubu má aktuálně jen 42 centimetrů. Při poklesu na 40 centimetrů, k němuž dojde již dnes, tok prakticky přestává být splavný. (zdroj: Bloomberg) (12.8.2022)