Na otázky CzechIndustry odpovídá Tomáš Zieschang, ředitel společnost PRAKAB
Založení společnosti Pražská kabelovna je spojeno se jménem Emila Kolbena, který se nemalou měrou podílel na založení a rozvoji elektrotechnického průmyslu v prvorepublikovém Československu. Přibližte nám prosím cestu, kterou PRAKAB prošla v uplynulých 100 letech.
PRAKAB založil Emil Kolben spolu se svým společníkem Otto Steinerem, v té době vlastníkem Schwechater Kabelwerke. Pan Steiner byl rodák z Karlína a tedy taktéž z blízkosti Prahy. Později do obou firem vstoupil Steinerův tchán pan Eger. Je to dlouhý příběh, přesahující rámec tohoto rozhovoru, ale důležité je, že dnes je PRAKAB od roku 1992 zase v majetku potomků rodin Steiner a Eger. Zároveň zde probíhá neuvěřitelný příběh samotné fabriky, která po celou dobu své existence bez jediného přerušení vyráběla kabely. Tady v Hostivaři na jednom a tom samém místě se po celou dobu a za všech režimů vyráběly a vyrábějí kabely. Tak zde vzniklo spojení zajímavých a často velmi smutných osudů mnoha známých osob s vývojem jednoho celého průmyslového odvětví, jednoho místa a jedné firmy. Protože je to příběh velmi inspirující, dokreslující situace za První republiky, za války, při znárodnění, za socialismu až k sametové revoluci a dále do dvacátého prvního století, příběh, který pokračuje, dovolili jsme si k našemu výročí vydat o firmě knihu. I touto cestou bych jí každému doporučil.
A pokud jde o odkaz Emila Kolbena?
Pracujeme zde v budovách, které nechal Emil Kolben postavit, naši majitelé jsou potomci jeho společníků, vyrábíme to, co vyráběl i on a jsme stále důležitou součástí elektroprůmyslu, ve kterém se velmi angažoval. PRAKAB má zase své původní jméno a jsme opět rodinnou firmou. Může snad existovat jednoznačnější odkaz?
Kořeny firmy jsou však spojeny s rakouským podnikem Schwechater Kabelwerke GmbH (SKW), který je ještě o tři desetiletí starší. Pražská kabelovna je od roku 1992 jeho součástí. Jak to ovlivňuje její další rozvoj?
Jak jsem již nahoře naznačil, obě firmy k sobě měly a mají nebývale blízko. To že jsme nyní součástí zahraničního (rakouského) podniku má na nás dva základní vlivy. V roce 1997 ukončil podnik ve Schwechatu výrobu a veškeré zařízení bylo předáno k nám. Tím jsme si rozdělili role. PRAKAB se stal velkým výrobcem a SKW velkým obchodníkem, v kabelařině se tomu říká Mastrem. Druhým velkým vlivem je to, že jsme zase oba v majetku rodiny, a to rodiny, která se o nás a náš rozvoj příkladně stará.
Co vše představuje společnost dnes?
Pokud myslíte PRAKAB jako společnost, tak je to významný středoevropský výrobce kabelů v oblasti energetiky, signální techniky, drah a nehořlavých bezpečnostních kabelů, která je součástí skupiny SKB-GROUP, jež sídlí ve Schwechatu, v Rakousku.
Jednadvacáté století můžeme charakterizovat 3E – energie-ekonomie-ekologie. Pětina z něj, tedy dvacet let, je za námi. Jakými změnami společnost prošla z tohoto pohledu?
Tak to neznám, u nás ve firmě máme jinou „trojku“ a sice energie-informace-bezpečí. Signalizuje to, že vyrábíme kabely přenášející energii, kabely nesoucí signál, a kabely, které zajišťují bezpečí v ohni. Zároveň to znamená, že do všeho jdeme s energií, informováni a bezpečně. Naše současné oficiální motto je ale „Umožňujeme moderní svět“ – We make modern life possible. A to říká hodně. Za poslední dobu se vyvinuly technologie a stroje, ale také kabely a materiály na jejich výrobu, změnily se i dodavatelské řetězce, nároky na kvalitu a nároky na životní prostředí. Vše se u nás projevuje v plné míře.
V roce 2009 jste začali se zaváděním metod štíhlé výroby (LEAN). Jakých efektů tím bylo dosaženo?
To jsem ještě u firmy nepracoval. Byl to velmi úspěšný projekt, který v každém případě zpřehlednil a zefektivnil výrobní tok a věci s tím související. Je ale potřeba si uvědomit, že výroba kabelů není montáž, a že LEAN jak ho známe z montoven aut a vlastně montoven čehokoliv jiného, vypadá v kabelovně úplně jinak. Principy jsou ovšem stejné. Nicméně i tato kdysi moderní a populární metoda se velmi změnila. Zavedením intenzivní digitalizace, programového propojení strojů a linek, nové metody sledování dějů, management věcí, centrální řídicí programy dnes umožňují dosáhnout daleko lepších výsledků a už se ani zastaralým slovem LEAN neoznačují. I v tomto ohledu je PRAKAB pionýrem, naše digitální metody jsou velmi propracované.
Pokračujete v této cestě dalšími opatřeními?
Ano, jak jsem již řekl, vydali jsme se na cestu, po které jdeme s pomocí počítačů, senzorů a propracovaných programů. V našem oboru ale nelze zcela nahradit lidskou práci. Tak tady vzniká velmi zajímavá systematika práce člověka operátora a systému, který mu pomáhá. Musím přiznat, že to děláme velmi rádi, protože nás to baví a vznikají velmi zajímavé aplikace vztahu přístroj a člověk, se kterými zde pracujeme. Na druhou stranu nás k tomu nutí nedostatek odborných pracovníků.
Když to příliš zjednodušíme, tak kabel je v podstatě kovový vodič obalený izolací. Tak tomu bylo v prvopočátcích jejich výroby. Dnes už není kabel jako kabel. Čím se vyznačují ty, které mají označení PRAKAB?
Zajímavé je, že i ty nejjednodušší kabely mají stále své místo na trhu. Na druhou stranu ale si vývoj elektrotechniky a elektroniky vyžádal vznik velmi komplexních sofistikovaných konstrukcí kabelů. V poslední době dochází i ke sdružování různých funkcí v jednom kabelu. To jsou takzvané hybridní kabely. Ty vedou jak elektrickou energii, tak třeba signál v optickém vlákně. Je to dnes velmi obsáhlý svět techniky a netroufal bych si o něm mluvit jako odborník, který ho celý zná. Omezme se proto na PRAKAB. Stále vyrábíme velmi jednoduché instalační vodiče, tomu se prostě nelze vyhnout. Vyrábíme kabely pro energetické sítě do 1 kV. V energetice se tato oblast výkonu označuje za nízké napětí. Dále vyrábíme metalické kabely, které vedou signál nebo více signálů a vyrábíme kabely pod souhrnným označením FRNC, což jsou bezpečnostní kabely, které mají přesně definovaná chování během požáru. To jsou hlavní oblasti, ve kterých jsme nejen výrobcem, ale podílíme se zde i na vývoji a zkoušení kabelů z těchto oblastí.
Kde všude mají uplatnění?
Instalační kabely se uplatňují v každé stavbě. Kabely nízkého napětí jsou vlastně kabely pro přenos energie v posledním stupni elektrické sítě. Velmi zjednodušeně, jsou to třeba ty kabely, které vedou energii od transformátorů v obci pod chodníky k přípojkám jednotlivých domů. Signální kabely se uplatňuji na železnici, v metru a nebo třeba v telekomunikačních sítích, tam kde je nelze zatím nahradit optickými vlákny. S kabely ze skupiny FRNC se setkáme ve veřejných budovách, v průmyslu, v podchodech, metrech a všude tam kde hrozí nebezpečí ohně pro mnoho lidí. Napájejí a ovládají se jimi také bezpečnostní prvky, hlásiče, nouzová světla, kamery, ventilace a tak dále.
V minulosti, ale i v tomto století, jsme svědky rozsáhlých požárů způsobených vadnými kabely včetně úmrtí otrávením jedovatými výpary z nich. Naštěstí Evropa využívá nejnovější poznatky vědy a techniky a dnes vyráběné kabely jsou konstruovány tak, aby byla bezpečnostní a zdravotní rizika minimální. Můžete to více konkretizovat?
Anglická zkratka FRNC znamená volně přeloženo ohni odolávající a oheň retardující kabely. Zjednodušeně lze tuto skupinu rozdělit na dvě velké oblasti. Jednu tvoří kabely, které když hoří, tak nevypouštějí žádné škodlivé látky a nevytvářejí neprůhledný dým. Tu druhou tvoří kabely s takzvanou funkční schopností, to znamená, že i v největším ohni po nějakou dobu neztrácejí schopnost vést energii nebo signál. Ty nejlepší dnes dokáží vydržet fungovat i 90 minut, což by mělo stačit k tomu, aby se všichni přítomní zachránili. Je to veliká věda, založená hlavně na vývoji nových isolačních hmot a jejich kombinací v konstrukcích kabelů. Je v tom veliká nutnost a budoucnost, protože zajištění bezpečí a zdraví se v současném světě stává čím dál větší prioritou.
