V minulém roce slavila ruská korporace pro atomovou energii Rosatom výročí - před 65 lety byla v Rusku spuštěna první jaderná elektrárna na světě. Na tuto dlouhou tradici dnes korporace navazuje rozsáhlou výstavbou jaderných bloků, zejména v zahraničí, a vývojem evolučních i revolučních reaktorů, které postupují v realizaci.
Stojí za zmínku, že v převážné většině projektů Rosatomu je možné nalézt i českou stopu. České firmy jsou totiž tradičními partnery Rosatomu (spolupráce trvá přes 60 let) a do projektů VVER po celém světě dodávají armatury, kabely, řídicí systémy, čerpací techniku a další stroje, ale i laboratorní vybavení. Celkový objem dodávek se každoročně pohybuje v řádech stovek milionů korun.
„V roce 2019 jsme dodávali kabely pro naše partnery v Rusku, kteří pak své výrobky vyrobené s použitím našich kabelů dodali do jaderných elektráren Kurská II a Leningradská II. Ve spolupráci s našimi partnery v Rusku velmi intenzivně pracujeme na možnosti dodávek našich kabelů do 3. a 4. bloku indické elektrárny Kudankulam. Pro její 1. a 2. blok jsme totiž naše kabely dodávali. Jednáme také o dodávkách kabelů, které by šly do čínských projektů Rosatomu,“ komentuje spolupráci s Rosatomem Zdeněk Tošner, obchodní ředitel pro export společnosti Kabelovna Kabex.
Do závěrečné fáze realizace se v roce 2019 dostaly tři projekty různého druhu. V listopadu zahájil komerční provoz druhý blok jaderné elektrárny Novovoroněžská II s reaktorem VVER-1200, čímž byl dokončen projekt výstavby referenčních bloků generace III+ v této lokalitě. Na opačné straně Ruské federace, na Čukotce, dodala v prosinci první elektřinu do sítě plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov, která má na palubě dva reaktory KLT-40S. Jde o malou elektrárnu určenou pro zásobování odlehlé oblasti východní Sibiře elektřinou, teplem a odsolenou mořskou vodou a o nejsevernější jadernou elektrárnu na světě.
V prosinci dále byly zahájeny provozní zkoušky jaderného ledoborce Arktika (projekt 22220), který je vybaven dvěma reaktory RITM-200. Rosatom připravuje tento typ malých reaktorů i pro použití na pevnině a v roce 2019 oznámil, že vybírá jednu ze dvou lokalit, kde postaví referenční malou jadernou elektrárnu.
Nejpokročilejšími projekty typu VVER-1200 je druhý blok jaderné elektrárny Leningradská II, který je připravován na zahájení provozu. V podobné fázi je i první blok Ostrověcké jaderné elektrárny v Bělorusku, jehož spouštění má podle plánů začít v prvním čtvrtletí 2020. Podle plánu běží stavba stejného typu reaktorů v Bangladéši, kde byla v prosinci dokončena betonáž prvního prstence kontejnmentu. Staví se i v Turecku: první blok jaderné elektrárny Akkuyu má hotové základy a probíhá stavba stěn reaktorové budovy a šachty pro reaktor. Začátkem letošního roku by měla začít výstavba druhého bloku a mělo by být vydáno stavební povolení pro třetí blok.
Výstavba stejného typu reaktorů se připravuje i v Maďarsku, Finsku, Číně, Egyptě a Uzbekistánu. Pro jaderné elektrárny Hanhikivi (Finsko) a Tchien-wan (7. a 8. blok, Čína, angl. Tianwan) byla v roce 2019 zahájena výroba komponent s dlouhou dodací lhůtou. V lokalitě Paks začaly první stavební a montážní práce, zatím jen na stavební infrastruktuře. Novým projektem je jaderná elektrárna v Uzbekistánu, kde byla vybrána lokalita a zahájen její průzkum. V souhrnu šlo o produkci za více jak 2 miliardy korun. České firmy se zapojují do projektů VVER i na straně státní správy země, ve které výstavba probíhá. Například ÚJV Řež poskytuje podporu tureckému státnímu jadernému dozoru (TAEK) při licencování jaderné elektrárny Akkuyu.
Rosatom staví i reaktory VVER-1000 modernizovaných verzí, které se staly základem reaktorů VVER-1200 generace III+. Běží výstavba dvou bloků v indické jaderné elektrárně Kudankulam, kam v srpnu dorazila tlaková nádoba reaktoru, a v íránské jaderné elektrárně Búšehr, kde byl v listopadu odlit první beton.
Uvedenými projekty Rosatom navazuje na dosavadní tempo výstavby: Za posledních 14 let se mu podařilo spustit 15 nových bloků. Pozoruhodné je, že v těchto 14 blocích (výjimkou je íránský Búšehr) najdeme produkci vyrobenou v Česku.
V realizaci postupuje i evoluční následník reaktorů VVER-1200, který nese název VVER-TOI. V listopadu proběhla v předstihu oproti plánu montáž lapače taveniny ve druhém bloku ruské jaderné elektrárny Kurská II. Významným mezníkem pro tento projekt byl červen, kdy projekt VVER-TOI získal certifikát organizace evropských provozovatelů jaderných elektráren EUR.
Z revolučních projektů postoupil výzkumný rychlý reaktor MBIR chlazený sodíkem, v září byly dokončeny zkoušky jeho reaktorové nádoby. Pro tento projekt dodala inženýringová společnost EGP Invest z Uherského Brodu (dnes divize Energoprojekt Praha společnosti ÚJV Řež) projekt strojovny s vyvedením výkonu. Do realizace se dostává i rychlý reaktor BREST-300 chlazený olovem, protože v prosinci byla podepsána smlouva na jeho výstavbu.
Přelom nastal i v oblasti jaderného paliva. V listopadu byla dokončena první fáze reaktorových zkoušek tolerantního paliva, které je odolné proti nehodám (ATF, accident tolerant fuel) a Dukovany se připravují na palivo 3. generace s označením RK-3+. Spolupráce s Českem v oblasti jaderného výzkumu byla posílena dohodou z července, podle níž budou čeští vědci z Centra výzkumu Řež ozařovat a zkoumat materiály používané pro výrobu jaderného paliva. (9.1.2020)