Z letošních výsledků pravidelného monitoringu varroázy vyplývá, že výskyt původce této nákazy, roztoče Varroa destructor, se v ČR ve srovnání s loňskem snížil. Zvýšil se podíl stanovišť bez přítomnosti roztočů. Zároveň pokleslo procento stanovišť s průměrným počtem roztočů nad 3. Státní veterinární správa (SVS) v této souvislosti upozorňuje včelaře, že na stanovištích s nálezem vyšším než tři roztoči v průměru na jedno včelstvo, mají v souladu s platnou Metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2021 povinnost nejpozději do 15. dubna provést léčebné ošetření všech včelstev na daném stanovišti.
Pro plošné sledování výskytu varroázy je každoročně vyšetřena tzv. zimní měl (spad na dně úlu) z každého stanoviště včel v ČR. Vzorky zimní měli je chovatel povinen odevzdat k vyšetření do 15. února daného roku. Na základě výsledků vyšetření vzorků je stanoveno předjarní léčebné ošetření včelstev. Zatímco loni bylo zcela bez roztoče 22 procent stanovišť, letos je to více než 28 procent. Naopak, podíl stanovišť s 0 – 3 roztoči se mírně snížil z 58,7 na 57,3 procent a podíl stanovišť s více než 3 roztoči klesl z 19 na 14,4 procent.
K ošetření je možné použít registrované veterinární léčivé přípravky v souladu s příbalovou informací. Letní ošetření se provádí povinně pouze u kočujících včelstev. Podzimní preventivní ošetření již od loňského roku není povinné. To ovšem neznamená, že by již nemělo být chovateli prováděno. Používání léčiv by však mělo být účelné, na základě vyhodnocení zdravotního stavu včel na konkrétním stanovišti. Ošetření včel proti varroáze je nutné provádět pouze v indikovaných případech, a to na základě pravidelného monitoringu výskytu roztoče prováděného chovatelem individuálně na jednotlivých stanovištích. Monitoring a znalost úrovně napadení jednotlivých včelstev roztočem je velmi důležitá. SVS k tomuto účelu vypracovala ve spolupráci s externími odborníky metodický pokyn, který je dostupný na webu SVS.
„Chovatelé by neměli spoléhat pouze na výsledek vyšetření po zimě. Zdravotní stav včel je třeba sledovat v průběhu celého roku a na základě vyhodnocení zdravotního stavu včelstev případně cíleně léčit,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Varroázu způsobuje roztoč kleštík včelí (Varroa destructor), který parazituje jak na zavíčkovaném plodu, tak na dospělých včelách. Roztoč nabodává kutikulu plodu a dospělých včel a poškozuje tukové těleso včel. Tím ochuzuje včely o živiny, způsobuje oslabení imunitního systému. Varroáza v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou virózy, chronické otravy, nízká úroveň zoohygieny, nedostatečná výživa, působí postupné slábnutí včelstev, které může vést až k jejich úhynu, pokud nejsou chovatelem včas provedena účinná opatření k tlumení varroázy. Trend výskytu původce varroázy na jednotlivých stanovištích i mezi jednotlivými regiony se může výrazně lišit. SVS proto i nadále klade důraz na individuální posouzení nákazové situace na konkrétním stanovišti na základě pravidelně prováděného monitoringu výskytu roztoče chovatelem a na cílené ošetření včelstev v indikovaných případech.
Podrobné informace k problematice varroázy a výsledkům jejího monitoringu v posledních letech jsou k dispozici na webu SVS. (1.4.2021)
