Ministerstvo financí provedlo měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace České republiky. Výzkum realizovala společnost ppm factum research, sběr dat probíhal v lednu 2020. Část získaných dat využije Mezinárodní síť finančního vzdělávání (International Network on Financial Education) při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pro mezinárodní srovnání úrovně finanční gramotnosti dospělých. MF publikovalo první díl seriálu, během něhož postupně zveřejní výsledky měření za různé oblasti finanční gramotnosti.
Domácí rozpočet
Je základním nástrojem ochrany před problémy s dluhy. Pokud si uspořádáme své finance, získáme lepší přehled o našich příjmech a výdajích. To nám mj. pomůže lépe hospodařit s našimi prostředky a plánovat do budoucnosti ať už koupi auta nebo finanční zabezpečení v důchodu.
Návod na vytvoření domácího rozpočtu a další informace ohledně hospodaření s rodinnými financemi najdete na https://financnigramotnost.mfcr.cz/cs/rodinne-finance/rozpocet.
Výsledky
►57 % domácností si nesestavuje rozpočet, a sice především proto, že jim to připadá z různých důvodů zbytečné (v 58 % případů), nechce se jim (19 % případů), nebo je to vůbec nenapadlo (v 10 % případů). Výsledky z roku 2015 byly obdobné. Jen 2 % občanů si rozpočet nesestavuje, protože nevědí, jak na to. Rozpočet sestavují ženy, lidé starší 60 let, a osoby chovající se ekonomicky velmi zodpovědně. Rozpočet naopak zpravidla nesestavují muži, lidé mladší 30 let, vícečlenné domácnosti a osoby s nízkou mírou ekonomické zodpovědnosti.
►V rámci finančního plánování si 70 % domácností nastavuje trvalé příkazy a 46 % domácností používá ke sledování svých výdajů bankovní aplikace.
►41 % lidí si stanovuje finanční cíle (bydlení, splacení hypotéky, koupě auta, splácení dluhů, šetření na dovolenou), ale jen pro 6 % z nich je hlavním cílem dostatečné finanční zabezpečení v důchodu. Výsledky z roku 2015 byly obdobné.
Kroky k dosažení cíle
U těch, kteří si své finanční cíle stanovují, lze ve srovnání s rokem 2015 pozorovat mnohem aktivnější přístup k vlastním financím. Skokově narostl podíl těch, kteří začali spořit (z 35 % v roce 2015 na 69 % letos), stanovili si jasný finanční plán (z 39 % v roce 2015 na nynější 64 %) nebo omezili některé své výdaje (z 35 % v roce 2015 na 62 % v roce 2020). Mladí lidé do 29 let a lidé se základním vzděláním si častěji hledali novou práci a jiné zdroje vyšších příjmů.
Finanční rezervy
Finanční rezerva je ochranou každého z nás před nenadálými událostmi nebo dokonce předlužením. V každé domácnosti je vhodné mít volné prostředky alespoň ve výši tří (lépe až šesti) měsíčních příjmů. Tato krátkodobá rezerva pomáhá nejen v případě ztráty zaměstnání, ale také pro pokrytí nečekaných nezbytných výdajů (např. pokažená lednice, velký nedoplatek elektřiny, nemoc). Těmto rizikům mohou někteří z nás čelit například i tehdy, potkají-li se s probíhající pandemií či jejími negativními ekonomickými následky. Tato základní rezerva by měla být bezpečně uložená v méně rizikových nástrojích finančního trhu a relativně snadno dostupná (likvidní) – např. na spořicím účtu bez výpovědní doby.
Střednědobou rezervu tvoříme převážně za účelem financování výdajů, které již nejsou zcela pravidelné a kterými si chceme dopřát ve svém životě „něco navíc“ - např. dovolenou nebo pořízení nového auta. Dlouhodobá rezerva se vytváří na výdaje, které můžeme očekávat až za několik desítek let. Typicky se jedná o úspory na vzdělání dětí nebo finanční zabezpečení v důchodu.
Rady a tipy
►hledejte zdroje snížení výdajů a zvýšení příjmů, aby se Vám dařilo odkládat každý měsíc alespoň malou částku
►založte si speciální účet, nejlépe spořicí účet bez poplatků, na který budete rezervu odkládat
►postupně si na tomto účtu vytvořte základní finanční rezervu alespoň ve výši tří (lépe šesti) měsíčních příjmů
►teprve pak si stanovte další cíl – nákup auta, dovolenou apod.
►až naspoříte plánovanou částku, udělejte si radost splněním cíle
►za všech okolností si ale vždy ponechte základní finanční rezervu (tu je možno čerpat jen mimořádně v době největší finanční nouze!)
►nezapomínejte na nutné výdaje realizované ve vzdálené budoucnosti (např. vzdělání dětí, finanční zabezpečení v důchodu)
Způsob ukládání
►64 % domácností si (obdobně jako v roce 2015) vytvářelo rezervu pro případ ztráty příjmu. V 31 % využívaly spořicí a v 28 % případů běžný účet. Je pozitivní, že se od roku 2010 obrátil trend ve prospěch účtů spořicích.
►Ti, kteří si rezervu nevytvářejí, většinou (v 68 % případů) uvádějí, že jim to neumožňuje jejich nízký příjem. Ani v tomto případě se výsledky oproti předchozím měřením prakticky neliší.
Dokážete zaplatit neočekávaný výdaj ve výši vašeho měs. příjmu bez nutnosti půjčit si?
►V lednu 2020 by 62 % lidí dokázalo zvládnout výpadek měsíčního příjmu. V roce 2015 to bylo 55 %.
►73 % lidí na začátku roku 2020 mohlo zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 11.200 Kč bez nutnosti půjčit si, což je o 10 p. b. více než před 10 lety. V souvislosti s neočekávaným výdajem jsou nuceni zadlužit se zejména lidé s nižší finanční gramotností, mladí lidé, lidé s nízkými příjmy a také ti, kteří žijí v domácnosti sami.
►71 % z nás by v případě, kdy příjem zcela nepokryje životní náklady, omezilo výdaje (zejména lidé s vyššími příjmy), 50 % lidí by sáhlo do úspor (především osoby samostatně výdělečně činné).
Délka pokrytí životních nákladů v případě ztráty hlavního zdroje příjmů v domácnosti
►Na začátku roku 2020 byla schopna polovina domácností pokrýt životní náklady při ztrátě hlavního zdroje příjmu po dobu delší než 3 měsíce, 27 % domácností déle než šest měsíců. Naopak 16 % lidí by s penězi nevyšlo ani jeden měsíc. Kratší doba pokrytí nákladů se podobně jako u neočekávaného výdaje týká především mladých lidí, osob s nižší finanční gramotností, lidí s nižším vzděláním a občanů s nižším příjmem. V předešlých letech byly výsledky obdobné, postupně pouze roste kategorie domácností, které by pokryly delší než šestiměsíční výpadek, a to z 22 % v roce 2010 až na 27 % v roce 2020.
►Občané ČR dlouhodobě upřednostňují spoření před investováním. Pouze 5 % lidí v posledních 12 měsících investovalo do akcií a podílových listů. Možnost spořit si na bankovních účtech nebo prostřednictvím stavebního spoření naopak ve stejném období využily tři čtvrtiny respondentů. Oproti roku 2015 se významně zvýšil podíl těch, kteří spořili také v hotovosti (z 34 % na 58 %).
Jistota zabezpečení do důchodu
►Čtvrtina lidí se domnívá, že se dokáže dostatečně finančně zabezpečit pro odchod do důchodu. Čtvrtina lidí tomu naopak nevěří. Jistotou neoplývají nebo nemají plány především ženy, lidé s nižším vzděláním, studenti, osoby do 29 let, lidé s nízkými příjmy, nezaměstnaní a občané s nízkou mírou ekonomické zodpovědnosti.
►95 % osob předpokládá, že část jejich důchodu bude financována státem, v roce 2015 to bylo 85 %. Od roku 2015 se však zvýšil podíl osob, které mají zodpovědnější alternativní plán – důchod budou financovat z úspor (64 %), ze soukromého penzijního plánu (47 %) či přivýdělkem (45 %). Na podporu z řad rodinných příslušníků spoléhá 17 % lidí, v roce 2015 to bylo 10 % respondentů. (4.6.2020)
