Vyšší schodek veřejných financí než v roce 2022

Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS

Hospodaření veřejných rozpočtů za rok 2023, které dnes představil statistický úřad, nevypadá příliš povzbudivě.

Za loňský rok se deficit hospodaření celých financí zvýšil, a to jak nominálně, tak dokonce i reálně (-3,7 % HDP).

To slovo dokonce se hodí vzhledem k efektu vysoké inflace a s ním spojeném tempu HDP v běžných cenách.

Na zhoršení výsledku veřejných financí se podílel především státní rozpočet s deficitem 334 mld. korun. Jde o trochu jiná čísla, než vidíme každý měsíc z pokladního plnění.

Hlavní rozdíl tví v tom, že se zde účtují příjmy a výdaje přímo s daným rokem spojené. Tedy žádné dočerpávání peněz z minula, rezervy apod.

Ke zhoršení ovšem přispělo i rozdílné zaúčtování celé superdividendy, kterou Eurostat chápe trochu jinak než český státní rozpočet – tedy nikoliv jako příjem, ale jako transakci s majetkovými účastmi.

A právě ta výrazně státnímu rozpočtu loni v létě vypomohla (podle domácí metodiky), když se financovaly výdaje na krytí nákladů na cenové stropy atp.

Zatímco stát se propadl do většího deficitu, obce byly ještě ve větším plusu než v předchozích třech letech. Dokonce téměř 3x větším než v covidovém roce 2020.

Na účtech jim tak z titulu hospodaření přibylo přes 70 mld. korun. Vypadá to na první pohled pozitivně, avšak je otázkou, na kolik je tento výsledek ovlivněn prostým odkládáním investic.

Navzdory vysokému schodku veřejných rozpočtů se dluh v poměru k HDP už příliš nezměnil.

Dokonce o dvě desetiny procentního bodu poklesl na 44 % HDP. Tento „úspěch“ lze připsat výraznému zvýšení nominálního HDP, tedy konkrétně inflaci. (22.4.2024)