Kromě toho, že maximální zapojení českých firem bude mít největší přínos pro české hospodářství, umožní i dosáhnout největší energetické bezpečnosti. O tom a o zahraničních zkušenostech se diskutovalo na zámku v Dukovanech během kulatého stolu, který proběhl 4. října.
Česká vláda sice změnila názor a říká, že do výstavby nových bloků musí být maximální možnou měrou zapojeny firmy z Česka, avšak podle Františka Hezoučkého z Fakulty strojní Západočeské univerzity zatím o odkoupení projektu jaderného ostrova, který by právě maximalizoval lokalizaci, nikdo s dodavateli nejednal.
Hezoučký během kulatého stolu nabídl prioritizaci hledisek, která budou hodnocena při výběru vhodného dodavatele. Na první místo staví bezpečnost, což je stejné jako v případě maďarského projektu rozšíření JE Paks. Atila Aszodi, maďarský vládní zmocněnec pro udržení výroby v lokalitě Paks, při představování tohoto projektu řekl, že na dodavatele, ruský Rosatom, kladli na 11 000 technických požadavků, které mají kromě jiného zajistit bezpečnost budoucí elektrárny.
Na druhé místo podle Hezoučkého patří objem práce, který připadne českým firmám, a to po celou dobu životnosti. To ovlivňuje i energetickou bezpečnost, protože čím méně se budeme muset spoléhat na zahraniční organizace, tím více posílíme bezpečnost našeho státu. Nelze se tedy dívat jen na výstavbu, ale i na celý minimálně 60letý provoz. Třetím důležitým bodem je transfer know-how, zejména v oblastech s vysokou přidanou hodnotou. To, co generuje velké zisky, je právě duševní činnost. Až na čtvrté místo podle Hezoučkého patří cena.
Co se týče ceny projektu jaderného ostrova, Hezoučký říká, že projekt celého bloku představuje zhruba 7 % z celkových nákladů. Projekt samotného jaderného ostrova by potom neměl překročit 3 % nákladů.
Jedním z projektů, který umožňuje přejímat alespoň částečně zkušenosti, je maďarská jaderná elektrárna Paks II. V současnosti je tento projekt v licenční fázi. Aszodi řekl: „Tento proces je velmi složitý, v souhrnu musíme během přípravy a realizace projektu získat zhruba 6000 povolení. Dnes jich držíme asi 300, ale patří mezi ně ta nejdůležitější jako schválení umístění a EIA. Nyní pracujeme na získání dalšího velmi důležitého povolení, a to stavebního.“
Dále se Aszodi věnoval smlouvám, které podepsala maďarská společnost Paks II s ruským Rosatomem. EPC kontrakt podle Aszodiho stanovuje fixní cenu výstavby i fixní termín dokončení. Podle mezivládní dohody začne splácení úvěru poskytnutého ruskou stranou až po spuštění nových bloků a bude rozloženo na 21 let. Z pohledu české cesty je důležité, že maďarská strana jednala s dodavatelem o lokalizaci a vyjednala si 40% podíl maďarských firem.
Opačným příkladem je projekt Hanhikivi ve Finsku, který představil Ivo Kouklík, ředitel jaderného ostrova ve společnosti Fennovoima, která realizuje tento projekt s reaktorem VVER-1200. Výstavba probíhá za značně odlišných podmínek, než s jakými se počítá v Česku. Finská spotřeba elektřiny dosahuje 85 TWh na 5,5 milionů obyvatel, což je podstatně více na jednoho obyvatele než v Česku. Navíc se staví poblíž severního polárního kruhu, takže zde panují tvrdé přírodní podmínky. Kouklík řekl: „Na staveništi již bylo proinvestováno 400 až 500 milionů eur, protože díky odlišné legislativě je možné před získáním stavebního povolení pro jadernou elektrárnu postavit vše nejaderné. Stojí zde například betonárka, v níž se už rok zkouší různé složení betonu a hledá se to s optimálními vlastnostmi pro lokalitu.“
V neposlední řadě mezi rozdíly patří i model financování mankala, s nímž v Česku nemáme žádné zkušenosti a ani platné zákony, které by jej umožňovaly použít. Přitom ve Finsku se podle Kouklíka vyrábí asi 40 % elektřiny pomocí tohoto modelu.
V případě tohoto projektu se o lokalizaci nejednalo a s dodavatelem byl uzavřen čistý EPC kontrakt na klíč. Zapojení finských firem, které má mít podle odhadů hodnotu 2 miliard eur, tak probíhá čistě na dobrovolné bázi.
Možný extrém v lokalizaci představil jeden z dodavatelů, kteří projevili zájem o výstavbu nových bloků v Česku. Leoš Tomíček, starší viceprezident pro jaderné projekty společnosti Rusatom Overseas, mluvil o projektech Rosatomu v Číně, kde lokalizace dosahuje až 80 %. Rosatom tak dodává projekt jaderného ostrova, některé jeho komponenty a dozor nad montáží a spouštěním. Všechny ostatní práce dělají čínské firmy. To ukazuje, že česká cesta koupení projektu jaderného ostrova a doprojektování zbytku elektrárny je možná. (5.10.2018)
Foto: Atila Aszodi, maďarský vládní zmocněnec pro udržení výroby v lokalitě Paks
