CzechIndustry > Výstavba nových jaderných zdrojů: pro dopad na tuzemskou ekonomiku je klíčová míra zapojení českých firem
Výstavba nových jaderných zdrojů: pro dopad na tuzemskou ekonomiku je klíčová míra zapojení českých firem
Plánovaná výstavba nových jaderných reaktorů v Česku je nejen otázkou energetické soběstačnosti a splnění klimatických cílů, ale také příležitostí vytvořit výraznou ekonomickou hodnotu v rámci národního hospodářství. Právě otázkou makroekonomických i mikroekonomických efektů se zabývala studie „Nová energie pro národní ekonomiku i místní rozvoj“, kterou zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) a jejíž závěry byly představeny na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.
Dopady na národní hospodářství ovlivní zejména počet nových jaderných bloků, které se budou stavět. Relativní ekonomické a sociální efekty budou vznikat z každé investované koruny. Jejich struktura se odvíjí také od několika dalších klíčových faktorů, a to zejména:
■ míry zapojení tuzemských firem do projektu (lokalizace)
■ navazujících příležitostí českých firem dodávat na jaderné projekty v zahraničí (export)
■ míry využití domácích lidských zdrojů (vzdělávání a rekvalifikace)
■ nastavení projektu tak, aby přispěl k vytvoření trvalých hodnot v místě realizace (region)
„O výstavbě nových bloků v Dukovanech by se mělo mluvit nikoli jako o národním projektu, který se odehrává v nějakém regionu, ale jako o regionálním projektu s národním efektem. Investice by měla být pečlivě plánována tak, aby obohatila místní komunity a zajistila, že hmotné i nehmotné přínosy budou v regionu hluboce a dlouhodobě zakořeněny,“ říká Aleš Rod, ředitel výzkumu v CETA.
Studie dospěla k jednoznačnému závěru, že výstavba nových bloků jaderných elektráren bude mít pro příslušný region i celou českou ekonomiku mnohonásobně vyšší ekonomický přínos, než samotná investice.
A to zejména pokud české firmy získají výrazný podíl z celkové hodnoty zakázky, přičemž české průmyslové asociace požadují úroveň zapojení českých firem na 65 procentech. Na samotnou výstavbu nových bloků je totiž navázaná řada dalších ekonomických činností generujících dodatečné benefity a příležitosti, jež jsou vyjádřitelné zejména prostřednictvím tzv. multiplikačních efektů.
Celkový multiplikátor v tomto případě dosahuje hodnoty 3,27. To znamená, že každá investovaná 1 Kč do výstavby nového jaderného zdroje znamená celkový přínos pro českou ekonomiku ve výši 3,27 Kč, a to kombinací přímého, nepřímého a indukovaného efektu.
Schválené teze pro aktualizaci Státní energetické koncepce i návrh Klimaticko-energetického plánu hovoří o výstavbě minimálně třech velkých jaderných bloků. Pokud tedy hodnota investice dosáhne částky 750 mld. Kč (východiskem je veřejný odhad investice do jednoho bloku 250 mld. Kč) a pro české dodavatele bude alokováno 65 % této částky, odhad celkového dopadu na český HDP činí 1 594 mld. Kč a v případě dodatečných daňových příjmů do státního rozpočtu se jedná o částku 548 mld. Kč.
Nejvyšší přínos pro českou ekonomiku je spojen s nepřímým vlivem výstavby (multiplikátory nepřímého výstupu): 1 kč zde generuje 1,97 Kč. Jedná se především o aktivaci obchodních řetězců dodávajících strojní a elektrická zařízení, inženýrské činnosti a dodávky dalších druhů výrobků a služeb.
Multiplikační indukovaný efekt generovaný spotřebou domácností, stimulovaný příjmem z práce, který by zaručila výstavba jaderného bloku v Dukovanech přímo i nepřímo v rámci dodavatelských i odběratelských řetězců, činí téměř 0,30 Kč z každé investované koruny.
Hodnoty multiplikátoru lze aplikovat na různé scénáře v závislosti na výši počáteční investice:
S otázkou míry zapojení českých firem do projektu úzce souvisí obchodní příležitosti v zahraničí. Angažování v této zakázce může těmto firmám otevřít dveře v dalších podobných projektech, což potvrzuje také letošní dotazníkové šetření CETA mezi podnikateli v regionu kolem JE Dukovany: 47 % respondentů to považuje za jeden z očekávaných přínosů pro region. Za jeden z hlavních dlouhodobých benefitů pak pokládají pozitivní přínos pro regionální vzdělávání. Maximalizace benefitů výstavby se tedy nebude odvíjet jen od výše investované částky.
Téma vzdělávání a přípravy lidských kapacit je pro úspěch českého jaderného programu zásadní především s ohledem na probíhající jadernou renesanci i v řadě dalších evropských států. Studie mu proto věnuje samostatnou kapitolu s jednoznačným závěrem: klíčová je včasná příprava a koordinace rozsáhlých vzdělávacích programů.
Česko bude potřebovat tisíce vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů – na výstavbu jednoho reaktoru se odhaduje potřeba přibližně pěti tisíc lidí ve vrcholu výstavby. Pro pozitivní socio-ekonomický efekt je třeba zajistit, aby co největší podíl tvořili lidé dlouhodobě působící v ČR, nikoli odborníci nebo dělníci krátkodobě najatí ze zahraničí. Čím lepší bude včasná příprava tuzemských odborníků, tím snazší bude i jejich možné zapojení do dalších probíhajících projektů v Evropě. Díky tomu může region i celá země čerpat pozitivní efekty dlouhodobě a nezmizí hned po ukončení stavebních prací.
Rychlejší internet?
Plánovanou výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany je třeba chápat nejen jako energetický projekt, ale také jako příležitost zvýšit životní úroveň v regionu. Například díky vybudování kvalitního připojení k internetu nebo sítě dobíjecích stanic pro elektroauta.
Výstavba a následný provoz rozšířené elektrárny si vyžádají modernizaci místních silnic a mostů. Tuto nutnost lze využít ve smyslu přístupu "dig once" (kopat jednou) a spojit vše s dalšími inovacemi infrastrukturních sítí. Pokud například výstavba silnice vyžaduje výkopové práce, lze současně instalovat optické kabely nebo modernizovat vodovodní a odpadní systémy. Je však třeba s těmito prvky počítat již od začátku v rámci přípravy celého projektu a koordinovat práce s dodavateli těchto sítí.
„Projekty na rozvoj infrastruktury pak budou efektivnější a méně nákladné. Zároveň mohou zásadně ovlivnit spokojenost obyvatel a ekonomický růst v regionu, protože například vysokorychlostní internetové připojení je nezbytné pro zavádění nových technologií a zlepšování služeb,“ říká Michael Fanta, vedoucí analytik CETA.
Vznik studie podpořila společnost EDF Nuclear Czechia, česká pobočka společnosti EDF, která je jedním z účastníků tendru společnosti ČEZ na výstavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. (12.10.2023)