Loni ČEZ přispěl k zásobování ČR plynem zajištěním kapacity v LNG terminálu v nizozemském Eeemshavenu. Letos dále pomáhá při zvyšování energetické bezpečnosti země v oblasti dodávek ropy, když podporuje aktivity České republiky a společnosti MERO ČR na rozšíření kapacity ropovodu TAL v rámci projektu TAL-PLUS. V severní Itálii dá ČEZ k dispozici nově budované kogeneračních jednotky umístěné souběžně s trasou TAL. Ty vyrobí elektřinu a teplo sloužící ke zvýšení efektivity pohonu čerpadel ropovodu i k dosažení lepších přepravních vlastností ropy. Cílem je odstřižení republiky od ruských dodávek ropovodem Družba.
Skupina ČEZ postaví v nejbližších měsících v severní Itálii až sedm vysoce výkonných plynových kogeneračních jednotek o celkovém výkonu do 26 MW. Dvě kogenerace u Terstu už jsou v současnosti v provozu. Tyto energetické zdroje bude provozovat společný podnik italské firmy EnerProject Srl a společnosti Elevion Group, dcery ČEZ zaměřené na poskytování služeb v oblasti moderní energetiky v širším regionu střední Evropy. Kogenerační jednotky schopné rychlého najetí budou patřit k nové podpůrné infrastruktuře ropovodu TAL. Ten začíná v italském Terstu a v Rakousku, Německu a ČR postupně zásobuje 8 rafinérií. Od roku 1995 k nim díky odbočce IKL patří i Kralupy a Litvínov. Současné dodávky prostřednictvím TAL sice neumožňují 100% pokrytí potřeb ČR, do dvou let by však mělo být všechno jinak. A to díky probíhajícímu projektu TAL-PLUS, rozšíření kapacity TAL, který realizuje společnost MERO.
„V minulosti byla Česká republika vydíratelná z hlediska energetických zdrojů. Byli jsme závislí na Rusku, které tyto zdroje využívalo k prosazování své zahraniční politiky. To jsme museli změnit. Proto jsme za posledních 18 měsíců významně posílili energetickou bezpečnost. Zvládli jsme energetickou krizi, máme jasný plán rozvoje jaderné energetiky i obnovitelných zdrojů a podařilo se nám zbavit závislosti na ruském plynu. Dalším logickým krokem je zajištění bezpečných dodávek ropy v dostatečných objemech. Díky našemu vyjednávání, koordinovanému postupu v rámci EU a aktivnímu přístupu společností MERO věříme, že nejpozději koncem příštího roku budeme naprosto nezávislí na dodávkách ropy z Ruska. Je dobře, že se na technickém řešení podílí ČEZ,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.
„Rozšíření kapacity ropovodu TAL, tedy projekt TAL Plus, byl jedním z prvních projektů, na kterém jsme v rámci zbavování se energetické závislosti na Rusku začali po invazi na Ukrajinu pracovat. Je to jediná cesta, která nám umožní nahradit ropu dováženou ropovodem Družba, přes který k nám může téct pouze ropa původem z Ruska. Jsem proto rád, že se nám projekt již brzy podaří dotáhnout do konce, půjde totiž o historický moment, kdy poprvé budeme schopni obejít se bez ruské ropy. Daří se to především díky iniciativě společnosti MERO a využitím technických možností ČEZ,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
„Díky aktivnímu přístupu naší společnosti Elevion Group v horizontu několika měsíců poskytneme čerpadlům ropovodu TAL potřebný výkon pocházející z kogeneračních jednotek. Dvě z nich umístěné přímo u přístavu v Terstu už jsou v provozu a zbylé postupně stavíme podél trasy ropovodu směrem k rakouské hranici. Po loňském zprovoznění LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu jde o další příspěvek Skupiny ČEZ k zajištění energetické bezpečnosti a nezávislosti České republiky na energetických surovinách z Ruska,“ řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
„Společnost MERO ČR plní důležitý cíl v oblasti energetické bezpečnosti a surovinové soběstačnosti Česka. Pracujeme na projektu TAL-PLUS, který počítá s rozšířením kapacity ropovodu TAL. Česko díky navýšení jeho přepravní kapacity získá o 4 miliony tun ropy ročně navíc z italského přístavu Terst, tedy západní cestou přes ropovody TAL a IKL. Plně se tím nahradí dodávky ruské ropy, které do Česka proudí ropovodem Družba. Naše země bude díky tomu už od roku 2025 zcela nezávislá na ruské ropě. Práce na projektu TAL-PLUS úspěšně pokračují. V tuto chvíli máme již vybrané dodavatele klíčových komponentů, kterými budeme kapacitu ropovodu TAL navyšovat. Na trase ropovodu nás čekají technické úpravy, které nemají v historii TAL obdoby. V plánu máme také velké technické změny na Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi. Musíme připravit naši infrastrukturu na masivnější průtoky nových dodávek ropy, též posuzujeme i posílení skladovacích kapacit Centrálního tankoviště. Jsem rád, že ve všech činnostech MERO důsledně naplňuje dohodnutý harmonogram projektu,“ uvedl generální ředitel MERO ČR Jaroslav Pantůček.
Skupina ČEZ přispěje k optimalizaci nákladů na provoz TAL nasazením kogeneračních jednotek, které dodají elektřinu a teplo potřebné k provozu ropovodu. Zatímco elektřina zajistí pohon čerpadel zajišťujících pohyb ropy v potrubním systému, teplo bude využito k zahřívání ropy a umožní zlepšení její průtočnosti v potrubním systému a snadnější přepravu.
„Naší strategií je průběžné posilování pozic na vyspělých evropských trzích s energetickými službami v sektoru ESCO. Díky tomu si můžeme udržovat přehled o špičkových technologiích a postupech v našem oboru. Rozvíjíme zejména projekty v oboru obnovitelných zdrojů, energetických úspor a decentrální energetiky. Projektem posílení kapacit ropovodu TAL dále rozšiřujeme naše aktivity v oblasti kogenerací v severní Itálii, kde také připravujeme konverzi několika našich bioplynových stanic na produkci biometanu. Ten mohou kogenerační jednotky v budoucnu využívat jako palivo místo zemního plynu a stát se tak zeleným zdrojem energie,“ dodal generální ředitel Elevion Group Jaroslav Macek.
Víte, že…
-
celkový odhad nákladů na projekt TAL-PLUS, včetně úpravy technologie MERO Germany, úpravy technologie MERO ČR a vedlejších nákladů je 1,3 mld. Kč až 1,6 mld. Kč. V případě potřeby navýšení skladovacích kapacit činí celkový odhad nákladů 2,3 mld. Kč (při kurzu 25 Kč/€)
-
finanční náklady na projekt plně pokryje společnost MERO ČR a nevzniknou tak dodatečné náklady pro státní rozpočet
-
plánované úpravy a modernizace ropovodu TAL, které bude zajišťovat MERO, jsou svým rozsahem dosud největší za dobu jeho existence
-
díky technologickým úpravám dojde k dosažení největší kapacity ropovodu TAL v jeho dosavadní historii ropovod TAL spravuje TAL Consortium, která se skládá ze tří společností - Societá Italiana per l´Oeleodotto Transalpino Sp.a (SIOT), Transalpine Ölleitung v Österreich Ges.m.b.H a Deutsche Transalpine Oelleitung GmbH
-
TAL Group je vlastněna devíti významnými zpracovateli ropy
-
celková kapacita ropovodu TAL, kterým lehká ropa z Ázerbájdžánu, USA nebo Libye dovezená tankery do přístavu Terst proudí dále do Německa, je 43 milionů tun surové ropy ročně
-
odbočkou v bavorském Vohburgu je napojen ropovod IKL s potrubím o průměru 700 mm, který zásobuj ropou českou rafinérii v Kralupech
-
rychlost proudění ropy v potrubí je 0,5 - 1,2 m/s (5.12.2023)
