Využívání geotermální energie nemusí být jen výsadou Islandu

Z geotermálních zdrojů v současné době pochází přibližně 16 GW světové produkce energie, což je jen asi 0,2 % její celkové globální spotřeby. Je to zejména proto, že konvenční geotermální energetika je omezena na oblasti, kde je zemské teplo blízko u povrchu, například v okolí sopek, nebo v místech s relativně tenkou zemskou kůrou.

Mezi průkopníky využívání geotermálních zdrojů patří zejména Island, kde teplá voda a pára ze zemského nitra vyhřívá přes 80 procent tamních domů, ale například i chodníků, skleníků a bazénů, a země z nich vyrábí i 29 % své produkce elektřiny, což je největší podíl na světě. Takto vyrobená elektřina je ale zejména v důsledku technologické složitosti o mnoho dražší, než energie z větrných a fotovoltaických zdrojů.

Větší využití tohoto zcela bezemisního zdroje energie by mohly přinést pokročilé geotermální systémy (EGS), jejichž rozvoji se věnuje řada společností v USA, Japonsku, Itálii, Mexiku a na Novém Zélandu. EGS obcházejí geografické limity klasických geotermálních elektráren vytvářením umělých nádrží v horkých a suchých skalních útvarech pomocí horizontálních vrtů nebo tavení hornin, a jejich následné využívání jako zdroje teplé vody. Vývojáři EGS kromě toho v poslední době přišli s nápadem využívat takto vytvořené zásobníky také jako úložiště energie z přebytků výroby elektřiny v jiných bezemisních zdrojích. 

Americká společnost Fervo Energy získala na rozvoj této technologie 138 milionů USD rizikového kapitálu a dalších 4,5 milionu jí poskytla i americká vláda. Její systém by mohl ukládat elektřinu v intervalu od několika hodin až po mnoho dní. Není přitom příliš složitý, kromě zásobníku vyžaduje pouze technologické zařízení na povrchu. První simulace naznačují, že účinnost by mohla být až 90 %, což je srovnatelné s lithium-iontovými bateriemi nebo přečerpávacími vodními elektrárnami. Fervo Energy hodlá získané peníze využít na dokončení dvou pilotních projektů v Nevadě. Na jednom z nich se podílí i Google, který chce nejpozději od roku 2030 spotřebovávat pouze bezemisní elektřinu.

Nedávno zveřejněné studie ukazují, že náklady na energii z EGS tohoto typu by se mohly pohybovat mezi 20 až 35 USD za jednu MWh, což je cena konkurenceschopná s výrobou elektřiny ze zemního plynu a dokonce o něco nižší než průměrná globální cena elektřiny z větrných a solárních zdrojů. EGS by se tak mohly stát levným obnovitelným zdrojem s malými požadavky na prostor, což dost významně omezuje například využití solární a větrné energie na souši. (11.5.2023)